Procházka, Bohuš: . : ,
Authors:

§ 48. Komu patří půda regulací nabytá.


Země a půda, jíž v mezích staveb upravovačích těmi stavbami přibylo, náleží těm, kteří náklad podniknutí nesou, přece však se má postoupili půdy této, zaplatí-li se to, zač jest, spolumezujícím sousedům k žádosti jejich tehdy, když podnikatelstvo jí k lepšímu vysušení a upevnění břehů již nepotřebuje.1
Tento paragraf řeší vlastně otázku soukromoprávní o nabytí půdy získané regulací a jest doplňkem ustanovení §§ 407.—412. o. o. z., jednajících o nabytí ostrovů, opuštěného řečiště, alluvia a avulsia, tudíž o nabytí půdy, získané přirozeným tokem vodním. V § 48. rozřešena jest však otázka, komu patří půda (pozemek), získaná pracemi regulačními, tudíž umělou prací, a vyslovena zde přirozená zásada, že půda regulací získaná patří tomu, kdo regulaci provedl, tudíž tomu, kdo o získání půdy, vyrvání půdy řece se přičinil.
Regulací může býti půda získána buď tím, že dosavadní koryto vodního toku jest na jiné místo přeloženo a tím vodní tok zkrácen, upraven aneb tím, že provedením úpravy břehů naplavena bude zem k upraveným pozemkům pobřežním.
Podmínkou použití § 48. jest nejprve, aby jednalo se o regulaci vod veřejných. Na soukromých vodách může býti prováděna regulace jen z vůle neb se svolením vlastníka, jemuž přirozeně půda regulací získaná náleží, protože patřilo mu i koryto vodního toku, které provedenou regulací bylo vysušeno. Jednalo-li by se snad o provedení regulace na soukromé vodě proti vůli vlastníka, tedy cestou expropriace, bude expropriační nález obsahovati určení, komu získaný pozemek připadne, resp. bude reprodukovati dohodu, v té věci snad mezi expropriatem a expropriantem uzavřenou.
Nezáleží na tom, zda regulace, kterou byl pozemek získán, byla výhradním účelem podniku, nýbrž zda snad byla jen vedlejším jeho cílem. Pro použití § 48. jest pouze třeba, aby pozemek získán byl regulací, ať již regulace provedena byla samostatně aneb pouze co důsledek jiných vodních staveb, které měly za účel buď využití vodní síly neb ochranu břehů.
Vyžaduje se však, aby podnikatel, který na získanou půdu činí nárok, skutečně také regulaci vlastním nákladem prováděl, třeba za přispění země nebo státu. Je-li více podnikatelů, patří získaná půda všem, kteří na celý podnik, nikoli snad jen na část bezprostředně se získaným pozemkem sousedící přispívali, resp. přispěti mají, a to dle poměru vynaložených nákladů. Jest tudíž získaná půda dle tohoto poměru společným vlastnictvím všech účastníků, kterým jest ponecháno, aby se dohodli buď o společném obhospodařování neb zcizení této půdy aneb aby se o půdu tu rozdělili, ovšem teprve pak, až podnik aspoň v přilehlé partii bude zcela dokončen a nebude třeba půdy získané k lepšímu vysušení a upevnění břehů. Jest lhostejno, kým byla regulace provedena, zda veřejnou korporací (státem, zemí, okresem, obcí), neb vodním družstvem neb jednotlivcem. Získaná regulací půda připadá podnikateli ipso iure již tím, že regulaci svým nákladem provedl a že regulací získán byl pozemek. Není třeba odevzdacího aktu. K zápisu vlastnictví do knihy pozemkové jest třeba pouze deklaratorního výroku vodoprávního úřadu, konstatujícího splnění obou právě zmíněných podmínek.
Nabývací právo podnikatelovo omezeno jest (na Moravě však nikoli!) však zákonem v tom směru, že získanou půdu, pokud jí není třeba k lepšímu vysušení a upevnění břehů, musí podnikatel postoupiti za obecnou její cenu spolumezujícím sousedům, žádají-li o to.
Oprávněni k nároku tomuto jsou majitelé sousedních pozemků a to pozemků bezprostředně mezujících. Je-li více sousedů, má každý nárok na část získané půdy a to dle délky společných hranic jeho pozemku a pozemku získaného. Důvodem tohoto nařízení jest pouze důvod hospodářský, ježto zpravidla získaná půda vzhledem k svému tvaru a špatnému k ní přístupu nemůže býti jiným než sousedem obhospodařována nehledě ani k té okolnosti, že provedenou regulací dosti často bývají tito sousedé zbaveni přímého přístupu k vodě, čímž utrpí podstatnou újmu na svých zájmech hospodářských.2
Sousedé mají však dle §48. nárok na půdu regulací získánou teprve pak, když podnik, t. j. vlastní regulace,nepotřebuje půdy k lepšímu vysušení a upevnění břehů, zač možno zajisté považovati i osázení břehů stromy neb křovinami, aby břeh nebyl vodou podrýván. Z toho plyne, že sousedé mohou nárok svůj uplatňovati teprve tehdy, až regulace buď vůbec neb aspoň v dotyčném úseku zcela jest dokončena.
Odškodné rovná se dle znění zákona „ceně, zač pozemek jest", čili obecné ceně pozemku, nikoli tudíž ceně
jakkoli přednostní.
Dlouho kolísala praxe v otázce kompetence. Spočátku klonila se praxe k názoru, že jedná se v případě § 48. o otázku čistě soukromoprávní, doplňující ustanovení §§ 407.—412. o. o. z., k jejímuž vzniku dalo veřejné právo pouze podnět. Správní soud judikátem Budw. č. 7798.A postavil se zcela rozhodně na stanovisko, že předpis § 48. náleží do odboru práva veřejného a že tudíž subjektivní práva z tohoto předpisu odvozovaná jsou právy veřejnými, podléhajícími výlučné kompetenci politických úřadů. (Pantůček.)
Z toho plyne, že vodoprávní úřad jest výlučně oprávněn vysloviti se o tom, zda půda byla regulací získána a zda splněny jsou podmínky pro její připadnutí podnikateli, dále, že výlučně rozhoduje o nárocích sousedů na získaný pozemek, leč že pouze dle § 87. provisorně stanoví odškodné za postoupený pozemek sousedům, neboť nejsou-li ta neb ona strana s výší odškodného spokojeny, mohou žádati za definitivní určení výše odškodného soudem.
  1. Moravský vodní zákon zní pouze: „Země a půda, jíž v mezích staveb upravovačích těmi stavbami přibylo, náleží těm, kteří náklad podniknutí nesou." (Neobsahuje tudíž dodatku ve prospěch sousedů.)
  2. Srov. Budw. 11223 A ai 1916.
Citace:
§ 48. Komu patří půda regulací nabytá. Procházka, České vodní právo (1925). s. 188-191.