NPD documents search: Procházka, České vodní právo (1925) - § 43. Způsob zřizování a udržování ochranných staveb vodních

§ 43. Způsob zřizování a udržování ochranných staveb vodních.

Břehy, hráze, koryta a nádržky všeliké vody, pak stroje a díla při tekoucí vodě a v tekoucí vodě buďte dle § 413. ob. zák. obč. dělány a zachovány tak, aby to nebylo něčím právům na újmu a aby, pokud možná, povodním bylo zabráněno. (§§ 17. a 21.)
§ 413. o. o. z. obsahuje zásadu, vyplývající z pojmu soukromého vlastnictví, že totiž každý jest oprávněn chrániti své vlastnictví proti škodám zvenčí. Znění § 413. o. o. z. uvedeno bylo již doslovně ve výkladu § 42.
Toto ustanovení občanského zákona opravňuje vlastníka břehu k provedení takových staveb, které mají za účel udržení břehu v rozsahu a způsobu dosavadním, pokud dbá samozřejmých obmezení, uvedených v témže zákonném ustanovení. Jinak není vlastník břehu v tomto svém podnikání soukromoprávně obmezen.
Leč veřejné právo, vyjádřené v daném případě vodním zákonem, musí přihlížeti k zásadě, vodním zákonem všeobecně uplatňované, že vody má býti co nejracionelněji a nejvšestranněji využito, že však využitím tím, zač zajisté i ochranné stavby dlužno počítati, nesmí nejen porušovati nabytá práva jednotlivců, nýbrž že musí býti vykonávána s respektováním veřejného zájmu v nejširším slova smyslu.
Proto rozšiřuje § 43. omezení, vyslovené § 413. o. o. z. ohledně upevňování břehů (aby ochranná opatření na březích neměnila pravidelný běh řeky a nebyla na újmu plavbě, mlýnům, rybářství neb jiným cizím právům) na všechny ochranné a regulační stavby, z nichž příkladně jmenuje břehy, hráze, koryta a nádržky všeliké vody. Věren svému zařádění do III. oddílu vodního zákona applikuje pak zásadu tuto i na stroje a díla (i užívací) při tekoucí vodě a v tekoucí vodě zřízená a opakuje (viz výslovné citování §§ 17. a 21.), aby všechna tato vodní díla a zařízení zřízena a zachována byla tak, aby nebyla cizím právům na újmu a aby — nehledě jen k povinnosti § 21. normované — ještě dle možnosti povodním bylo bráněno.
§ 43. uváděje v doslovu §§ 17. a 21. obsahuje jen ustanovení, vyslovené generelně § 21. ohledně zřizování a udržování vodních děl, specielně pro stavby ochranné a regulační, čili stanoví, jakým způsobem mají býti ochranné a regulační stavby prováděny a udržovány.
Že k provádění takových staveb jest zapotřebí předchozího povolení vodoprávního úřadu, vyplývá nejen ze znění § 413. o. o. z., nýbrž i z předchozího § 42. a z citace § 17. v § 43.
Z uvedeného patrno, že § 43. vyslovuje jen všeobecnou zásadu o tom, jak mají býti stavby ochranné a regulační zřizovány, opakuje jen normu, stanovenou již §§ 17., 21. a 42., a mimo to ukládá, aby při zřizování a udržování jakýchkoli vodních staveb hleděno bylo dle možnosti k odvrácení povodní; rozhodně však nemůže býti §u 43. přikládán ten význam, jakoby provádění ochranných a regulačních staveb v přirozených vodních korytech bylo zákonnou povinností pobřežního gruntovníka. Jest to jeho právem, v určitém směru omezeným, nikoli však jeho povinností. Proto nemůže býti ani dle §§ 71. a 72. stíhán pro opomenutí zanedbané práce.
Z ustanovení § 43. a v něm obsažené zápovědi zřizovati vodní stavby škodlivé cizím právům nemůže býti odvozována povinnost podnikatelova ani k opatřením, kterými by byly udrženy faktické výhody pobřežních gruntovníků z dřívějšího stavu, dokud stavba nebyla provedena, ani k poskytnutí odškodného za pominutí těchto výhod a tím zvýšení nákladu na obhospodařování těchto pobřežních pozemků. Jestliže vlastník sousedního pozemku mohl dosud výhodněji ho používati, nestačí tento faktický stav, není-li opřen o právo služebnosti, k tomu, aby onomu vlastníku založil právo zakázati, aby podnikatel pustil se do stavby pro něj výhodné, leč souseda výhody zbavující. Podnikateli jest při provádění jeho projektu pouze zakázáno zasahovati do držebnostní neb majetkové sféry druhého.1

Srov. Budw. 7132 A ai 1910.

Citace:

§ 43. Způsob zřizování a udržování ochranných staveb vodních. Procházka, České vodní právo (1925). s. 167-169.