Lohsing

, Österreichisches Strafprozessrecht in systematischer Darstellung, zweite Auflage, Graz und Wien, 1920, Verlag von Ulr. Mosers Buchhandlung (J. Mayerhoff), XVIII. 846 stran.
Osm let pο prvním již rozebraném vydání odhodlal se spisovatel k vydání novému, ačkoliv poměry k takovému podniknutí nijak nebyly příznivy. Dalo se s jistotou očekávati, že vliv událostí válečných i poměrů poválečných nenechá v klidu ani trestního práva toho území, jež z bývalého Rakouska po válce zůstalo, a že, byť i tento vliv daleko více se uplatnil v oblasti trestního práva hmotného, bude těmito změnami dotčeno i trestní právo procesní. A tak vidíme, že zákonné změny, které nastaly v trestním právu nového Rakouska, procesním i hmotném, za tisku i po vytištění spisu, zejména procesní novela z r. 1920, zavádějící soudy kmetské, zákon o zrušení vojenského soudnictví z 15. července 1920, novela k trestnímu zákonu z r. 1920 a zákon o podmínečném odsouzení a propuštění z 23. července 1920, si vynutily nejen objemný dodatek v samém spise, nýbrž i ještě objemnější dodatek samostatný po jeho vydání. Že tím dílo nezískává na příručnosti, když je třeba při každé otázce nahlížeti do dvou dodatků, není-li nějakých zrněn, jest nepochybno. To však není ovšem vinou spisovatele, nýbrž následek poměrů právě uvedených.
Jako v prvním vydání stejně i v tomto omezuje se spisovatel na výklad platného práva procesního, vyhýbaje se zásadně úvahám de lege ferenda, pro něž nepokládá dobu za příznivou. Kdežto ale v prvním vydání úplně pominul dějinný vývoj trestního práva procesního, pokouší se v dodatku k druhému vydání podati aspoň nástin tohoto vývoje, arci nástin zcela stručný, vyplňující toliko dvanáct stránek, z nichž ještě k tomu celé dvě se zabývají vývojem trestního řízení v říši německé., Tím vysvětluje se, že vývoji trestního řízení v zemích českých až do Josefiny I. (1707) je věnováno jen několik řádků, při čemž Slezsko bylo úplně pominuto. Vytknouti sluší, že o příslušných pracích českých, zejména prof. Storcha, Kaprasa a jiných, neděje se ani v poznámkách zmínka, ač jinak literatura je hojně citována. Při tom budiž podotčeno, že stať, o níž tu řeč, má nadpis »Das Strafverfahren in den Sudetenländen« a že rakouské zákony, vydané po převratu se označují jako »Deutsch-österreichisch«, snad za tím účelem, aby byly na první pohled rozeznatelný od zákonů vydaných před převratem. •254
I jinak je spis proti prvnímu vydání podstatně rozšířen. Systematické uspořádání látky zůstalo celkem nezměněno. Všeobecně možno říci, že druhé vydání vykazuje tytéž přednosti i také stinné stránky jako vydání prvé. K přednostem počítám zvláště, že — s uvedenou právě výjimkou dějinného vývoje — bylo přihlíženo měrou velmi obsáhlou, ba pokud mohu přehlédnouti vyčerpávající k literatuře monografické i časopisecké, a to hledíc k době do konce r. 1918 i k té, která byla publikována v jazyku českém. Že ve spise si bylo všímáno také zákonodárství Československé republiky, zvyšuje hodnotu spisu i pro naše právnictvo. Miřička.

Citace:

MIŘIČKA, August. Lohsing. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 7—8, s. 269-270.