Rozhodnutí nejvyššího soudu.
Neodporuje zákonu o společenstvech č. 71/1873 ř. z. a proto jest přípustné ustanovení stanov společenstva, že člen může býti na valné hromadě zastoupen plnomocníkem, jenž musí býti ale také členem společenstva a že žádný člen nesmí míti více plných mocí jen jednu. Rovněž je přípustno ustanovení, že se valná hromada může usnésti na tom, že členské podíly nebudou úročitelné.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 3. listopadu 1928 R I 726/28.
Obchodní soud v Praze Firm 10171/28.)
Spořitelní a záložní spolek, zapsané společenstvo s neobmezeným ručením podalo opověď stanov k zápisu, tato byla rejstříkovým soudem vrácena k opravě v tom směru 1. aby § 5 stanov odst. 2. v příčině výkonu práva hlasovacího na valné hromadě zástupcem (zmocněncem) byl tak upraven, aby zákonem zaručené právo každého občana zvoliti si zástupcem kohokoliv, nebylo obmezeno, zejména nikoli požadavkem, jak to činí stanovy,· že zmocněnec musí býti členem družstva a žádný nesmí míti více než jednu plnou moc, 2. aby v § 28 odpadlo ustanovení, že se valná hromada může usnésti, že ze závodních podílů nemají se žádné úroky platiti.
Rekursní soud stížnosti nevyhověl.
Nejvyšší soud ale vyhověl dovolací stížnosti a rozhodl, že s nařízené opravy ad 1. i ad 2. má sejíti. Odůvodnění:
Podle druhého odstavce §u 3 min. nař. ze dne 14. května 1873 č. 71 ř. z. zřízení a vedení rejstříku společenstevního nemají býti do rejstříku zapisovány opovědí, které by se nesrovnávaly se zákonnými předpisy. Tímto ustanovením je tedy soudu, jenž vede rejstřík společenstevní, uložena povinnost zkoumati, zda opověď, o jejíž zápis se žádá, odpovídá zákonu. §§ 31 a 32 zákona z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. připouštějí zásadně zastoupení členů společenstva zmocněncem při hlasování ve valné hromadě. O osobě, kterou může člen společenstva zmocniti k výkonu hlasovacího práva, jakož i o tom, kolik členů může zmocněnec ve valné hromadě zastupovati, zákon nic bližšího nestanoví. S hlediska zákona není tedy závady, aby nebyly bližší podrobnosti o osobě zmocněncově, pokud se týče o okruhu osob, jež může člen společenstva ustanoviti za zmocněnce, vymezeny ve smlouvě společenské. Neodporuje proto ustanovení druhého odstavce §u 5 předložených stanov, že právo hlasovací vykonává se osobně, aneb zmocněncem, který musí býti členem společenstva a že žádný člen nesmí převzíti více než jednu plnou moc, zákonu, ba ani praktičnosti, na niž klade důraz rekursní soud. Je naopak v zájmu společenstva, jehož účelem je podle § 1 zákona z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. podporovati výdělek nebo hospodářství svých členů společným provozováním obchodu neb poskytováním úvěru, aby zmocněncem nedostavivšího se člena na valné hromadě byl právě člen společenstva a nikoliv osoba cizí, která po případě není s družstevní činností dostatečně obeznámena, a aby žádný člen nepřevzal více než jednu plnou moc.
Srovnalá usnesení nižších soudů, jimiž byla nařízena oprava tohoto místa stanov, aby prý zákonem zaručené právo každého občana, zvoliti si zástupcem kohokoliv, nebylo nijak obmezeno, zejména také ne požadavkem, že zmocněnec musí býti členem společenstva a nesmí míti více než jednu plnou moc, odporují tudíž zřejmě zákonu.
Není také příčiny, proč by nemohlo býti ve stanovách výslovně vyjádřeno, že se může valná hromada usnésti na bezúročnosti závodních podílů, i když toho času zúročení podílů jest pravidlem. Neprávem tedy uloženo společenstvu, aby z § 28 stanov svých vypustilo dotyčné ustanovení.
K nařízeným opravám nebylo tudíž vůbec zákonného důvodu, pročež bylo odůvodněné dovolací stížnosti za předpokladů §u 16 nesp. pat. vyhověti a usnésti se, jak se stalo.
—r.