Rozhodnuti Nejvyššího soudu.
Předkupní právo možno platně ujednati nejen při smlouvě kupní, ale i jiné, ba i samostatnou smlouvou.
Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. 3. 1929 čj. R. II. 67/29, vrchního soudu v Brně R. III. 202/28 — krajského soudu v Mor. Ostravě čd 2653/28.
Smlouvou ze dne 2. 9. 1928 prodali manželé A. manželům B. stavební plochu č.... vl. č.... v Mor. Ostravě a při tom se manželé A. zavázali, že rozhodnou-li se pro prodej své další, dosud neprodané nemovitosti, t. j. domu č.... vl. č.... v Mor. Ostravě, nabídnou tento ke koupi manželům B. a prohlásili, že svolují, aby si tito na tento dům vložili práva předkupní.
Knihovní soud jejich žádosti za vklad tohoto předkupního práva vyhověl.
Rekursní soud ji zamítl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení I. stolice.
Důvody:
Podle bodu XII. smlouvy, jíž manželé Karel a Helena A. prodali stěžovatelům stavební pozemek k. č.... s budovami na něm, zavázali se prodatelé, že kdyby chtěli zůstavší jim kmenový statek (dům čp.... ) jinak prodati, nabídnou jej ke koupi kupitelům, t. j. stěžovatelům. Bylo tudíž právo stěžovatelů učiněno závislým na vůli manželů A. prodati onen předmět, a jde tedy o právo předkupní ve smyslu § 1072 obč. z. Že takové předkupní právo lze ujednati i při jiné smlouvě, než kupní, ba i samostatnou smlouvou, vyslovil a blíže odůvodnil nejvyšší soud již v rozhodnutí uveřejněném ve sb. n. s. pod č. 3508 (srovnej ostatně i Ehrenzweig 1928, druhý svazek, § 365 str. 418), a není proto, jak mylně zato má rekursní soud, na závadu, že sjednané předkupní právo se netýká věci prodané.
Dovolací stížnost jest tudíž odůvodněna a bylo jí proto
vyhověno.
Karel Jelínek.