Placení pozůstalostních dávek dlužními úpisy půjčky práce. Na dotaz Ústředního svazu čs. průmyslníků odpovědělo ministerstvo financí výnosem č. 65426/33 v této věci takto: Výhoda, stanovená v § 12 zákona o půjčce práce není omezena na její upisovatele. Pozůstalostní dávky může tímto způsobem platiti i ten, kdo půjčku práce neupsal. Ani zůstavitel ji nemusil upsati. Platící stranou se rozumí jen osoba, kterou podle platebního rozkazu stíhá povinnost platební nebo která podle něho za pozůstalostní dávky alespoň ručí. Není-li platební rozkaz ještě vydán, rozhodují o těchto okolnostech ustanovení zákonná. Výhoda § 12 není v zákoně omezena ani časově. Dlužní úpisy, které zůstanou podle § 6 odst. 2 až do 15. května 1936 ve vázané úschově, bude lze použiti к placení pozůstalostních dávek podle § 12 teprve, až jimi budou moci upisovatele volně nakládati. Zaplatí-li se pozůstalostní dávky dlužními úpisy půjčky práce dříve, než se předepíší (§ 12 odst. 2), bude nutno, aby platící strana uvedla, které pozůstalosti se platba týká a zda pozůstalostní dávky platí napřed za sebe či za kterou osobu jinou. Tím jest již nárok na výhodu uplatněn a jeho dalšího ještě výslovného uplatnění není pak třeba. Kdyby snad úřad dávky vyměřující opominul pak provésti výhodu již po vyměřování dávek, může býti výhoda uplatněna rekursem.
Citujíce tento výnos z denních listů, nemůžeme zatajiti svého podivení nad tím, že až dosud nevyšlo prováděcí nařízení v této věci, na které nás všecky finanční úřady v pochybnostech o této otázce odkazovaly již od vydání zákona č. 48/1933. Doufáme, že nejistota v této věci panující bude tímto výnosem odstraněna a že též poplatkovým oddělením jednotlivých berních úřadů se dostane již přesných pokynů, jak při uplatňování této zákonné výhody mají postupovati.