Sníženi notářského tarifu.

V předešlém čísle Českého Práva uveřejněn byl projev notářských komor ohledně snížení notářského tarifu, jež požadují kruhy zemědělské a obchodní.
Jak nespravedlivý jest požadavek, aby tarify notářské u nás byly sníženy, vychází nejlépe najevo ze srovnání sazby notářské platné v Československu se sazbami platnými v jiných státech Evropy.
Ve všech státech Evropy jest sazba notářská mnohem vyšší. S notářskou sazbou platnou ve Francii nelze dobře srovnání provésti, poněvadž tamější sazba jest příliš spe cialisovaná na jednotlivá právní jednání a jest různá podle různých krajů (departementů).
Také v Belgii jest sazba ta příliš specielní podle jednotlivých právních jednání, činí však ponejvíce při listinách o právních jednáních do prvních 3.000 fr 075%, do dalších 7000 fr 0-6%, dp dalších 15000 fr 0\5%, do dalších 150000 fr 0 25%, do dalších 300000 fr 07% a konečně do dalších 500000 fr 57«.
V Itálii jest sazba notářská také různá při různých právních jednáních, zpravidla však činí při dvoustranných smlouvách
do 500 1 10 L
do 1000 1 16 L
při vyšších cenách mimo tuto základní sazbu ještě
do 5000 L 0-50%
do 10000 L 0 30%
do 20000 L 0-25%
do 100000 L 0-15%
do 500000 l 0-10%
do 1000000 L 0-03%
přes 1000000 L 0-01%
bez obmezení na maximální hranici.
Pro smlouvy nájemní a prohlášení testamentu jest sazba poloviční.
Pro kvitance, přijetí do úschovy, výmazná prohlášení novace a uznání, snižuje se sazba 11a třetinu s nejmenší sazbou 10 lir. Mimo to za každý zápis do repertoře 3 L resp. 4 L. Mimo to však za vidimované opisy stanovena jest sazba na šestinu honoráře, za právní jednání s nejmenší sazbou 7,50 L a nejvýše 300 L, za snímky na čtvrtinu honoráře s nejmenší základní sazbou 7,50 L a nejvýše 500 L, pro ostatní snímky na pětinu.
V žádných těchto státech není zavedeno soudní komisařství, za to jest ale vyžadována forma not. spisu o všech důležitějších právních jednáních a pro plné moci k nim, zejména jedná-li se o nemovitosti.
V Maďarsku1) podle nejnovější sazby z roku 1926 jest odměna upravena takto:
za jednostranná jednání do 1500 K 1%
do 8000 K 075%
do 40000 K 0-50%
do 80000 K 0-35%
do 160000 K 0-25%
do 1000600 K 0-10%
a nad to 0-05%
při dvojstranných právních jednáních činí odměna
do 8000 K 1%
do 40000 K 075%
do 80000 K 0-50%
a na dále 10%
za protesty jest odměna %%,
za legalisaci 12 K
a za každý další podpis 9 K
a mimo to 070% odměny.
Za projednávání pozůstalostí
do 1200 K zdarma
do 2400 K 2%
do 8000 K 1%
do 40000 K 1%
do 80000 K 075%
do 160000 K 0-50%
do 1500000 K 0-25%
na dále 070%
mimo toho za psaní a hotové výlohy a při spletitosti o 50%
více. — Sazba maďarská nezná maximálních
hranic.
V Jugoslávii jest sazba tato při dvoustranných jednáních
Do 1500 d -20 d
Do 2500 d -30 d
Do .500 d -60 d
Do 10000 d -100 d
Do 20000 d -150 d
Do 30000 d -250 d
Do 50000 d -400 d
83 a při vyšších cenách nad základní sazbu tuto ještě další poplatek a sice:
do 100000 d. 1%
do 500000 d. 0,8%
do 1000000 d. 0,5%
do 2000000 d. 0,3%
s maximální hranicí 25.000 d.
Při jednostranných jednáních:
Do 1500 d -15
do 5000 d -25
do 10000 d -40
do 20000 d -100
do 30000 d -150
při vyšších cenách ještě dále k tom
do 100000 d 0,8%
do 500000 d 0,6%
do 1000000 d 0,3 %
do 2000000 d 0,2 %
a přes to 0,1%
s maximální hranicí 15000 d.
Na kvitance a uznání:
Do 2500 -12
do 5000 -25
do 10000 -40
do 20000 -60
do 30000 -100
do 50000 -200
při vyšších cenách nad to ještě další poplatek
do 100.000 d 0,6%
do 500.000 d 0,4%
do 1,000.000 d 0,2%
a přes to 0,1%
nejvýše však 4000 d.
Za projednání pozůstalosti:
Do 500 d zdarma
do 2500 d -50d
do 5000 d -80d
do 7500 d -150d
do 10000 d -160d
při vyšších cenách nad to ještě k tomu
do 30000 d. 2%
do 100000 d. 1,5%
do 200000 d. 1%
do 500000 d. 0,8%
do 1000000 d. 0,5%
do 2000000 d. 0,3%
a přes 2000000 d. 0,2%
nejvýše však 100000 d.! !
Za ověření podpisů činí sazba
Do 1000 d. 5d
do 5000 8d
do 10000 12 d
do 20000 15d
do 30000 20d
do 50000d 30d
do 100000 40d
do 250000 50d
do 500000 d 60d
a dále za každých 10000d 1d
nejvýše však 300d
za každý další podpis čítá se polovička této sazby
V Rakousku byla až do roku 1931 platila sazba notářská z r. 1928, značně zvýšená, která nařízením spolkového ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 1931 č. 391—2 byla snížena.
V Rakousku jest zaveden tarif dvojí: městský a zemědělský, poslednější pro právní jednání týkající se nemovitostí zemědělských.
Bylo by velice obšírno tento tarif celý uvésti, sazba notářská jest odstupňována a stanovena maximální hranice. Odstupňování děje se tím způsobem, že odměna vyměřená v dalším stupni počítá se tím způsobem, že za základ bere se vždy předcházející stupeň а k němu připočte se procento stanovené pro stupeň vyšší.
Pro oboustranná právní jednání činí sazba:
do 2000 S 1,875%
a klesá až do stupně
od 30000 až do 40000 S pak opět stoupá postupně
od 40000 až do 60000 S, načež opět klesá a činí při
ceně přes 300000 S 0-3%
s připočtením ovšem stupnice předešlé.
Nejmenší odměna jest pro města 10 S, pro zemědělce 8 S a maximální hranice činí pro oba tarify 5000 S, kteréžto výše dosahuje se v městském tarifu při ceně 1223000 S a v zemědělském tarifu při ceně 1383400 S.
Při jednostranných právních jednáních činí tarif
do 2.000 S pro městský tarif . . . 1,125%
a pro zemědělský tarif 0,75%,
klesá rovněž až do 40000 a pak stoupá do ceny 60000 S a opět klesá a činí přes 300000 S pro oba tarify 0,15%, nejmenší sazba jest 10 S pro; městský, a 8 S pro zemědělský tarif a nejvyšší sazba jest pro oba 3000 S, které se dosahuje v městském tarifu při ceně 1383400 S a v zemědělském při 1557400 S.
Pro kvitance, záruční, věnovací a kauční listiny a prohlášení činí tarif do 2000 S pro městský tarif 0,75%
pro zemědělský 0,50%
a klesá při ceně přes 100000 S při městském tarifu 0,1125%
a při zemědělském tarifu 0,075%,
ovšem s připočtením stupnice předcházející. Nejmenší sazba jest pro městský tarif 6 S
pro venkovský 4 S
a nejvyšší sazba pro oba 450 S
které se dosahuje v městském tarifu při
157000 400 S
a v zemědělském tarifu 316000 S.
Odměna za úplné projednání pozůstalosti činí
do 300 S zdarma
do 2000 S v městském tarifu . . . 3%
v zemědělském . . . 1,875%
odměna ta percentuálně klesá a činí při ceně
přes 1000000 S 0,1%
a připočtením předcházející sazby a nejvýše v městském tarifu 30000 S a v zemědělském 20000 S, kteréžto maximální hranice dosahuje se v městském tarifu při jmění 26380000 S, při venkovském při 16690000 S.
Za odhady a dražby začíná sazba v městském
tarifu 1,5%
v zemědělském . . . . . 1,125%
a klesá při jmění přes 1000000 . . . 0,05%
v městském a 0,0375%
v zemědělském, s připočtením sazby předcházející při maximální hranici v městském tarifu . . 5000 S
v zemědělském tarifu 3750 S,
kteréžto hranice dosahuje se v obou případech při jmění 7660000 S.
Mimo to jest notář oprávněn počitati vždy odměny za psaní
a to až při ceně do 100 S 20 g
a přes 5000 S 50 g
Důležité jest dále ustanovení § 16 tarifu při ceně nemovitostí. Uznal-li totiž finanční orgán cenu nemovitostí výše, nežli strana udala, může notář žádati doplacení podle této vyšší ceny a naopak, uznal-li orgán cenu nižší má opět strana právo žádati vrácení od něj vypočtené odměny vzhledem na tuto nižší cenu.
Z uvedeného jde najevo, že nejpříznivějším tarifem pro notáře jest tarif rakouský, v němž však vychází se zemědělským kruhům vstříc tím, že pro ně stanoví se tarif nižší.
Rakouský tarif sice zná maximální hranice, ale táž činí u oboustranných právních jednání 5000 S, t. j. 22500 Kč, při jednostranných 3000 S, t. i. 13500 Kč a při projednáních dokonce 30000 S, t. j. 135000 Kč a to i pro věci jednoduché.
— 84 — Za odhady a dobrovolné dražby jest odměna od 1 1/2% až 0,4 % a maximální hranice činí 5000 S při městském a 3000 při zemědělském tarifu, t. j. 22500 Kč, resp. 13500 Kč.
Jedná-li se o jednání ve větším rozsahu při zvláštním namáhání aneb větší zodpovědností, může notář žádati vyšší odměny za úkony konané mezi 7 hod. več. a 8 hod. ranní neb v neděli a ve svátky a zvýší se odměna o polovici.
Při projednáních do 300 S má notář nárok pouze na hotové výlohy.
Tarif rakouský zabezpečuje notáři slušnou existenci, což jest jen spravedlivé, vzhledem k tomu, že notář má ohromnou zodpovědnost při právních jednáních, ruče za veškeré omyly u svého personálu a vzhledem k tomu, že svěřovány jsou mu veliké obnosy, pro kteréž notářem složená kauce neposkytuje nikterak žádnou bezpečnost. Bezpečnost tu lze docíliti jen tím, že správným tarifem umožní se notáři, aby mohl zajistiti sobě i své rodině slušnou existenci a bezstarostnou budoucnost.
Snižování tarifu pod tuto míru jest nebezpečné i pro obecenstvo.
Obecenstvo také samo si nikdy nestěžuje do odměny notáři požadované, poněvadž je nezatěžuje nikterak přílišně, nýbrž stěžuje si hlavně do enormních poplatků a dávek. (Zejména dědické a z obratu.) Hlásá-li se nyní deflace, resp. snižování cen, dlužno předem začíti u daní a poplatků a nikoliv začínati od konce a svalovati drahotu na notáře a ohrožovati jeho existenci. Dr. С.

Podle sdělení slovenských kolegů.*

Citace:

Snížení notářského tarifu. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1933, svazek/ročník 15, číslo/sešit 10, s. 91-93.