České právo. Časopis Spolku notářů československých, 15 (1933). Praha: Spolek notářů československých, 86 s.
Authors:
I. sjezd právníků států slovanských v Bratislave, konaný dne 8.—10. září t. r., vyzněl jako mohutná manifestace všech právníků slovenských pro uskutečnění ideí všeslovanství i na poli právním. O průběhu tohoto sjezdu bylo referováno již v denních listech, takže není třeba se zde šířiti. Máme však za povinnost podati referát o současně konané schůzce notářů všech států slovanských při této příležitosti.
Původně zamýšlel náš Spolek svolati rovněž sjezd notářů států slovanských, avšak sjezd takový vyžaduje veliké přípravné práce, zejména prostudování a probrání do detailů všech zákonodárství sesterských států v ohledu materielním i formálním, i nebylo možno docíliti toho, aby příslušníci našeho stavu v různých státech připravili a podali své práce vědecky propracované. Měli jsme na mysli zejména podati srovnání všech zákonodárství států slovanských s ohledem na notářství tak, jak to učinil skutečně ve vzorné úpravě stav soudcovský. Následkem toho, že nebylo po ruce takovýchto prací, museli jsme odříci konání sjezdu notářů a pozvali jsme komory notářské států slovanských ku přátelské schůzce.
Schůzka ta konána byla dne 8. září t. r. ve velké zasedací síni Obchodní komory bratislavské o 3. hodině odpolední. Ačkoliv na sjezd právníků přihlášeno bylo celkem 301 notář a kandidát, zúčastnilo se schůzky notářů jen malé procento a budiž žalováno, že z Cech dostavili se do schůze té pouze 3 notáři. Zato hojně bylo přítomno notářů z Moravy a ze Slovenska a cizích notářů: Marin Juras, javní beležnik, z Herzek Noví, Dr. Peterlin Makso, javní notar, Dolnja Lendava, Dr. Wiewiorovski, substitut notáře v Krakově a Kazimierz Poręba, kandidát notářství z Lancutu.
Schůzi zahájil předseda Spolku našeho odboru v Bratislavě pan ministr m. sl. Dr. Jozef Kallay, president komory bratislavské, vyčkav příchodu notářů z Cech, kteří se byli opozdili jízdou do Bratislavi.
Předseda uvítal srdečně veškeré přítomné, zejména naše bratry notáře ze sesterských států našich a udělil ihned slovo JUDru Jaroslavu Culíkovi, jenž podal obšírný referát jak o přípravách, tak i o všech našich tužbách a přáních, poukázav k tomu, že bude nutno tato přáni podrobiti důkladnému studiu a připraviti řádně vypracované práce na příští právnický sjezd.
O referáte tom rozpředla se čilá debata, které zúčastnili se zejména Dr. Wiewierovski, Dr. Peterlin, kandidát Poreba, Dr. Jánoška, Dr. Chloupek, kandidát z Břeclavě, Marin Juras a president olomoucké komory Dr. Toglier.
Bylo usneseno, aby na zahajovací slavnostní schůzi budoucího dne přednesl proslov jménem celého notářstva Dr. Culík, avšak před ukončením schůze dostalo se od předsednictva sjezdu upozornění, že bylo usneseno, aby za každý stav promluvil pouze jeden zástupce a že na notářstvo připadá jako zástupce příslušník národa polského. Byl potom zvolen za mluvčího pan Dr. Wiewierovski.
Schůze zakončena byla jednomyslně přijatou resolucí, která měla býti předána předsednictvu sjezdu. Tato resoluce zní:
Notáři všech států slovanských, shromáždění na odborové schůzi notářů, usnesli se jednomyslně na tomto návrhu:
1. Jest žádoucí sjednocení všech notářských řádů ve státech slovanských na jednotném základu co do vědeckého vzdělání notářů, tak i co do stanovení všech podmínek pro jmenování notářů, pro získání dorostu a rozšíření působnosti notářů.
2. Budiž vybudován ústav notářský jakožto jediný a výhradný orgán listinný a osvědčovací a za tím účelem
3. budiž zavedena nucená forma notářských listin pro všechna důležitá jednání, zejména ohledně právních jednání, týkajících se nemovitostí po vzoru zákonodárství románských a notářům budtež přikázány právní úkony nesporného řízení tak zvané soudní komisařství jak ve věcech pozůstalostních, tak i ve věcech dobrovolných odhadů, dražeb, zkoumání poručenských účtů a pod.
4. Státními úmluvami mezi státy slovanskými budiž stanovena naprostá věrohodnost notářských listin ve styku mezistátním a připuštěna budiž listina notářská jakožto titul exekuční.
5. Pojmenování »notář« budiž vyhrazeno pouze veřejným notářům, pojmenování to budiž zákonem chráněno a zakázáno jiným orgánům titulu toho používati.
6. Činnost obecních a obvodových tak zv. notářů na Slovensku budiž, jako Se to stalo již v Chorvatsku, omezena na administrativu a zakázáno jim sepisovat! listiny o právních jednáních.
Druhého dne 9. září pozváni byli kolegové kolegy slovenskými ke společnému obědu v hotelu Carlton, jehož zúčastnili se též dámy a jako hosté náměstek primátora pražského Dr. Štůla a šéf presidiální kanceláře ministerstva obchodu Dr. Šenkýř. Zde rozproudila se srdečná, nenucená zábava, proneseny srdečné přípitky stavovsky zabarvené Drem Kállayem, Drem Culíkem, Drem Fabrym, Drein Peterlinem, bercžnikem Jurasem, jeho chotí, Drem Jánoškem a při milé zábavě, na které byly předneseny též různé stesky notářů, setrvala animovaná společnost až do pozdních hodin odpoledních.
Odborových prací v odboru 1. právo soukromé zúčastnil
se kolega Dr. Chloupek a v odboru III. Dr. Culík.
Schůzka notářů v Bratislavě povzbudila porozuměni notářů států slovanských ke vzájemné spolupráci, i vyšlo najevo, že jest na všech stranách chuť spolupracovati na poli mezistátním za účelem povznesení našeho stavu a rozšíření jeho působnosti tak, jak stav ten toho zaslouží. Zejména nadhozena byla též otázka pojištění notářů a pro případ invalidity, nemoci i smrti a vyslovena myšlenka založení zvláštního pojišťovacího fondu bud samostatného pro notáře anebo za spoluúčasti advokátů.
57
Citace:
I. sjezd právníků států slovanských v Bratislavě. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1933, svazek/ročník 15, číslo/sešit 7, s. 65-65.