Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 74 (1935). Praha: Právnická jednota v Praze, 706 s.
Authors:

Pouhým přijetím úředně schváleného provozovacího řádu se sazebníkem soukromého zprostředkovatele (§§ 1 a 4 zákona ze dne 19. srpna 1925, čís. 203 Sb. z. a n.), kterýžto řád není závaznou listinou obou smluvních stran, nepřejímá smluvník mlčky závazky v něm uvedené.


Žalující zprostředkovatel realit domáhal se na žalovaném majiteli vily zaplacení 1/4% provise ze žalovaným požadované kupní ceny za vilu, a to ve smyslu odstavce 5. žalovanému doručeného provozovacího řádu se sazbou dohodného. Podle tohoto odstavce, neuskuteční-li se zprostředkování přes to, že zprostředkovatel se o prodej snažil, následkem toho, že prodávající odvolá zprostředkovateli záznam nebo prodá sám prostřednictvím jiného, jest prodávající povinen zaplatiti zprostředkovateli náhradu za jeho námahu, ztrátu času a hotové výlohy 1/4% z požadované ceny objektu do záznamu daného.
Prvý soud žalobě vyhověl. Odvolací soud žalobu zamítl, podstatně z důvodu, že mezi stranami byla písemnou úmluvou ujednána pouze 2% provise pro případ, že dojde prostřednictvím žalobcovým k prodeji vily. Z pouhého přijetí provozovacího řádu se sazebníkem, třeba že přijetí to bylo v písemné úmluvě potvrzeno, že nedá se vyvoditi závazek žalovaného к zaplacení zmíněné 1/4% provise.
Dovolací soud dovolání žalobcovu nevyhověl, a to z těchto důvodů:
Marně se odvolává dovolatel na zákonná ustanovení §§ 1152 a 1155 obč. zák., když opíral žalobní nárok o smlouvu zprostředkovatelskou, která jest podle ustálené judikatury tohoto nejvyššího soudu smlouvou svého druhu a na kterou tedy nelze použiti oněch ustanovení. (Srv. rozhodnutí čís. 3985 sb. n. s.)
Názor dovolatelův, že schválený jeho provozovací řád jest závaznou listinou obou smluvních stran, nemá v zákoně opory. Za listinu ve smyslu § 294 c. ř. s. nelze jej považovati, když nebyl žalovaným podepsán. Také v zákoně číslo 203/1925 Sb. z. a n. není ustanovení, že již přijetím provozovacího řádu a sazebníku béře strana na sebe závazky tam uvedené. Schválený řád a sazebník ve smyslu § 4 uvedeného zákona jest v podstatě jen ustanovením nejvyšší sazby pro tuto živnost a má pouze účinek, že úmluva jest, pokud zprostředkovatel požaduje odměnu převyšující stanovenou sazbu, podle § 879 obč. zák. nicotná. (Srovnej rozhodnutí čís. 10675 sb. n. s.)
Žalobce, ujednav se žalovaným výslovně 2°/o provisi v případě uskutečnění prodeje a odevzdav bez jiného prohlášení takovou listinu žalovanému, učinil tak pouze v důsledku povinnosti uložené mu v § 4, odst. 7, zákona čís. 203/1925 Sb. z. a n., a nemohl proto z okolnosti, že žalovaný listinu přijal, ani ve smyslu § 863 obč. zák. usuzovati, že tento mlčky převzal závazky v ní uvedené. Žalobce netvrdil, že žalovanému oznámil, že mu bude účtovati provisi podle sazeb. V takovém případě byly by se tyto staly součástí dohodčí smlouvy, ovšem za předpokladu, že byly žalovanému oznámeny způsobem v zákoně předepsaným. (Srov. rozhodnutí čís. 8883 sb. n. s.)
Nebylo tu proto závazku žalovaného zaplatiti žalobci při odvolání příkazu 1/4% provise z udané prodejní ceny, a neposoudil odvolací soud věc po stránce právní nesprávně, když žalobní nárok zamítl, dospěv k úsudku, že patrný úmysl stran byl ujednati jen 2% provisi.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 1. března 1934 č. j. R v I 900/32/1.
Dr. Jar. Koutník.
Citace:
Pouhým přijetím úředně schváleného provozovacího řádu se sazebníkem soukromého zprostředkovatele, .... Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1935, svazek/ročník 74, číslo/sešit 1, s. 49-50.