Statistika.

I. Pojem a vývoj, druhy a náhražky s-y. II. Rozsah a rozdělení věcné s-y. III. Význam s-y pro veřejnou správu a zákonodárství. IV. Orgány s-y a jejich publikace (prameny věcné s-y): A. vůbec, B. u nás. V. Právní normy o s-ce u nás. Literatura.
I. Pojem a vývoj. Slovem s. (z ital. statista = státník) byla v XVII. a hlavně v XVIII. i dlouho do XIX. stol. jmenována popisná věda, záležející v prostém, zprvu jen slovním, později slovním i číselném popisu „státních pamětihodností" jednotlivých států. Zahájil ji r. 1660 vzácný polyhistor Heřman Conring přednáškou „Notitia rerum publicarum nostri aevi celeberrimarum" na universitě helmstädtské; jméno „collegium politico-statisticum", pak „disciplina statistica" a nakonec jen „statistica" dali jí až jeho žáci a následovatelé na jiných německých universitách, zejména G. Achenwall, jenž r. 1749 v úvodu svého „Abriß der neuesten Staatswissenschaft. . ." prvně podává definici „der sog. Statistik" a podle jehož rozsahu a rozvrhu látky byla tato věda dlouho na německých i jiných universitách přednášena; nyní ji proto nazýváme „německou školskou neb universitní s-ou". Snažila se podati soustavný, přehledný obraz o území, obyvatelích, ústavě i správě jednotlivých států po všech oněch stránkách, bez jejichž znalosti nemůže si státník a jeho pomocník učiniti správný pojem o zařízeních, síle nebo slabosti států těch. Omezovala se dlouho na pouhý takovýto popis jednoho státu po druhém, beze všeho srovnávání, hledání příčinné souvislosti atd. Později někteří (Dán Anchersen, Němci Crome, Büsching a j.) jali se hojnější již číselné údaje o některých těch poměrech skládati do tabulek i geometricky zobrazovati, pak i srovnávati v tabulkách čísla o těchto poměrech z různých zemí; ale většina ostatních statistiků vášnivě zavrhovalo tyto „Tabellenknechte" a s. zůstávala v podstatě až přes polovici XIX. stol. čistě popisnou vědou o „pamětihodnostech” jednotlivých států. V tom smyslu byla též na universitách býv. mocnářství Rakouského přednášena „všeobecná a rakouská statistika”, jež na základě nejvyššího rozhodnutí z 29. VII. 1850 (vyhlášeného výnosem min. kultu a vyučování z 30. VII. 1850, č. 327 ř. z.) byla také z hlavních zkušebních předmětů všeobecného oddělení státní zkoušky pro studující věd právních a státních (§ 5). Podle jeho § 40 měla se při tomto oddělení jednotné tehdy právnické státní zkoušky požadovati ve příčině s-y: „znalost její teorie, základů hlavní moci států první a druhé třídy, jejich ústavy a povšechného stavu jejich vzdělanosti, hospodářství, financí i vojska. Že při tom mohou být poměry rakouské (recte znalost jich) ve větším rozsahu požadovány, rozumí se právě tak samo, jako že při údajích číselných, pokud jsou nutný, musí dostačiti jen přibližná přesnost (eine beiläufige Genauigkeit)". V nejvyšším rozhodnutí z 25. IX. 1855 (vyhlášeném výnosem min. kultu a vyučování z 2. X. 1855, č. 172 ř. z.) stanovena přednáška o rakouské s-ce povinnou pro letní běh IV. ročníku práv, a vedle toho uloženo právním fakultám konati přednášky též o s-ce evropských států. U provedení tohoto zákona byla pak v § 2 nař. min. kultu a vyučování z 16. IV. 1856, č. 54 ř. z., rakouská s. prohlášena za první zkušební předmět státovědecké zkoušky státní; v § 3 stanoveno, že se při tom nemají žádati takové podrobnosti, jež znáti zpaměti nemá trvalé ceny. Zkušebním předmětem přestala být s. teprv podle zák. z 20. IV. 1893 č. 68 ř. z., ale i podle něho byla též na dále pro studující práv povinnou návštěva přednášek o „všeobecné srovnávací a rakouské statistice”, tedy o s-ce ve smyslu shora dotčeném.
Nyní se však s-ou již dávno nazývá všeobecně něco docela jiného než tato věda čistě popisná (kterou bychom spíše nazvali politickým zeměpisem). Po příkladu t. zv. politických aritmetiků (Graunt, Petty, Halley, Wargentin, Kersseboom, Déparcieux, Guerry, Leibnitz, Neumann a j.) a hlavně z podnětů belgického přírodovědce L. A. Queteleta i jeho následovatelů začala se v 2. čtvrtině XIX. věku ojediněle, později však čím dál hojněji jakožto s. pěstovati zvláštní věda o hromadných zjevech společenských (sociálních); zvláštnost její záleží v tom, že se snaží pomocí zvláštní, číselné metody dospěti také o těchto složitých zjevech společenských k podobné co možná přesné znalosti různých jejich znaků, k jaké dospívají přírodní vědy o předmětech prostě přírodních, a že pak srovnáváním získaných tak číselných poznatků mezi sebou i s poznatky jinými hledí objasniti pravou podstatu těch zjevů, zákonitosti v nich se vyskytující, příčinnou souvislost mezi nimi navzájem i s jejich přirozenými podmínkami, rozsah i příčiny odchylek od oněch zákonitostí a pravidelností atd., zkrátka vědecky probádati složité ty zjevy po všech stránkách co nejdokonaleji. To je t. zv. věcná věda statistická čili s. jako věcná věda. Jejím předmětem jsou jen hromadné zjevy společenské, t. j. zjevy týkající se lidského soužití, různých skupin lidské společnosti a všeho, co má vliv na zdar a rozvoj těchto společenských útvarů.
S-ou se však nyní nazývá také činnost, která nemusí mít vědecký ráz ani vědecký účel, nýbrž je rázu čistě formálního, totiž zvláštní způsob (forma) pozorování, hledání nových poznatků, tedy zvláštní metoda pozorování čili metoda bádání. To je s. ve formálním smyslu slova čili metoda statistická. Záleží v tom, že se pozorovaný hromadný zjev (na př. obyvatelstvo RČS.) rozloží na jednotky co nejmenší a stejnorodé (na jednotlivé obyvatele), u každé té jednotky zvlášť se co nejpřesněji, objektivně, nestranně zjistí vše to, co chceme poznat o tom zjevu celém (jeho různé „znaky", na př. národnost, náboženství, povolání a pod.), a pak se ty všechny jednotky podle jednotlivých těch znaků třídí, jednotky se znaky zcela stejnými sečítají, a čísla tak získaná skládají v přiměřeném pořádku (na př. podle příbuznosti těch znaků) do tabulek, podávajících číselný obraz o celém tom pozorovaném zjevu. Metodou tou možno pozorovati jakékoliv zjevy hromadné (na př. meteorologické, čistě botanické, zoologické, ale i psychologické, pedagogické, filologické atd.). Předmětem s-y v tomto smyslu nejsou tedy jen zjevy sociální, nýbrž hromadné zjevy všeho druhu. Metoda ta je proto netoliko základní pracovní metodou zmíněné věcné vědy statistické, ale i vítanou pracovní pomůckou téměř všech jiných věd, pokud se obírají zjevy hromadnými, a také se v naší době skoro žádná neobejde bez její vítané a cenné pomoci. Té věcné vědě statistické opatřuje však jedině tato metoda věcný základ jejího bádání; ale k všestrannému probadání základu toho neomezuje se věda ta jen na tuto statistickou metodu, nýbrž může používat a zpravidla používá též všech ostatních metod vědeckého badání.
Avšak statistická metoda sama bývá také již předmětem samostatného vědeckého badání, a badání to, děje-li se soustavně, stává se i samostatnou vědou. Ovšem vědou formální, poněvadž se obírá jen formou lidského myšlení (podobně jako je formální vědou logika, noetika a j.). A také tato věda se nazývá s-ou, přesněji formální vědou statistickou. Dělí se (tak jako řada jiných věd podle známého schématu Mengrova) na část historickou, teoretickou a praktickou. Historie s-y zjišťuje vznik a vývoj statistické metody, jejích různých odrůd, jejích pomůcek atd. Teorie s-y hledá ve zjištěných historicky poznatcích typy a zákonitosti, podmínky a meze použivatelnosti této metody, příčiny jejího zdaru nebo nezdaru, vysvětluje její rozdíly proti jiným metodám atd. Praktická věda statistická čili její technika podává pak na podkladě toho všeho soustavné poučení o tom, jak se dobrá s. dělá, podává tedy praktické pokyny, jak dlužno účelně postupovati při sbírání statistického materiálu, jak při jeho kontrole, technickém zpracování (třídění, sčítání, seřazování) a učí používati vhodně také technických pomůcek při jeho zpracování vědeckém (relativních čísel, průměrů, jiných středních veličin, indexů, různých jiných pomůcek matematických, diagramů, kartogramů atd., interpolace).
Tak se tedy nyní nazývá s-ou trojí různá činnost, podstatně jiná nežli zmíněná někdejší německá s. universitní. V praksi se všechny ty tři druhy navzájem proplétají a doplňují: Formální věda statistická sestavuje plán pro statistické sčítání, metoda statistická podle něho sbírá statistický materiál, kontroluje, třídí a sestavuje jej do „soustředných" tabulek, které pak přejímá věcná věda statistická, aby pomocí technických pomůcek statistických i všemožných jiných vědeckých metod vytěžila z nich pro obohacení lidských vědomostí, co se dá.
Vedle tohoto dynamického významu (značícího jistou činnost) má však slovo s. nyní také význam statický: užívá se ho k označení také výsledků každé z těch trojích činností. S-ou se totiž nazývají také čísla, vzniklá metodou statistickou, i soubor poznatků o té metodě, získaných formální vědou statistickou, i soubor poznatků o hromadných zjevech sociálních, získaných statistickou vědou věcnou. Dlužno tu jen mí ti dobře na paměti, že se často neprávem vydává za s-u jakékoli číslo, ať jakkoli vzniklé, třebas jen tendenčně vymyšlené; tím se pravé s-ce velmi křivdí a škodí. Jen ta čísla jsou opravdu s-ou, která jsou výsledkem toho pracného, objektivního, celek vyčerpávajícího zjišťování všech znaků u každé jednotky zvlášť a přesného třídění, sčítání a sestavování, jak je to podstatou metody statistické.
Sociální zjevy jsou však svou povahou téměř vždy velmi složité, ovládané celou řadou hlavních i vedlejších příčin a zejména též velmi různým směrem ovlivňované vůlí lidskou. Proto je takové přesné, opravdu statistické vyšetření jich na nynějším stupni vyspělosti lidských celků leckdy vůbec nemožno, jindy zas nemůže býti provedeno danými prostředky nebo ve lhůtě, do které je výsledků vyšetření jich nezbytně třeba. V takových případech utíká se prakse i věda, zejména i věda statistická, k různým náhražkám pravé s-y, které sic neposkytují poznatků tak přesných jako ona, ale přec aspoň přibližně informují o zjevech, které by zásadně měly být zjišťovány metodou statistickou. Takovými náhražkami jsou zejména statistický odhad a statistická anketa. Odhad nezjišťuje potřebné znaky u každé nejmenší jednotky pozorovaného hromadného zjevu zvlášť, nýbrž jen pro větší nebo menší skupiny jich, a nezjišťuje je přesně, objektivně, nýbrž jen subjektivně a přibližně, odhadem znalců, na jejichž odborné znalosti a svědomitosti záleží, do jaké míry se jejich údaje blíží skutečné pravdě. Má-li to být odhad statistický, musí to být údaje číselné, nesmí se vztahovati na celý pozorovaný zjev najednou, nýbrž na co možná velký počet menších částí jeho — aby event. omyly v odhadech jednotlivých znalců pro některé ty části se mohly vyrovnati s opačnými omyly u jiných částí, podle podivuhodného „zákona velkých čísel", který také při pravé s-ce pomáhá vyrovnati vloudivší se omyly i nahodilosti —, ale musí vyšetřenými tak částmi (tak jako pravá s. vyšetřenými jednotkami) vyčerpati zkoumaný hromadný zjev celý. Anketa naopak nevyčerpává pozorovaného zjevu celého, nýbrž omezuje se zásadně na vyšetření jen určité části jeho; tu část snaží se pak vyšetřiti co nejdůkladněji, objektivně i subjektivně. Má-li to být anketa statistická a nahraditi aspoň částečně pravou s-u, musí se to vyšetření díti v číslech, nesmí ta vyšetřená část býti příliš malá, a musí výsledky o ní zjištěné býti vhodným způsobem početně rozšířeny na zkoumaný celek. Podle způsobu pak, jak se určí část, která má být anketárně vyšetřena, rozeznává se anketa typologická, když se k vyšetření vyberou určité jednotky různých typů, od ankety (nebo metody) representativní, když se ponechá náhodě, aby konkrétně určila vyšetřované jednotky (na př. podrobí se šetření místo všech obyvatelů jistého území jen všichni ti, jichž jména počínají určitými písmeny nebo kteří bydlí v domech čp. 2, 12, 22, 32 atd., a pak se získaná šetřením čísla násobí číslem, které podle výsledků jiné, pravé s-y o témže obyvatelstvu udává, jak velkým zlomkem celého toho obyvatelstva jsou obyvatelé takto určení). Zkušenost a zajímavé pokusy ukázaly, že výsledky takovéto representativní ankety jsou pravdě bližší než výsledky ankety typologické, ježto každý omyl ve výběru skutečných typů, přirozeně velmi nesnadném, chybu při rozšiřování na celek velmi zvětšuje. Proto se v nové době dává anketě representativní přednost.
Vždycky však při kterékoliv této náhražce pravé s-y dlužno podržeti na mysli (a při uveřejňování jejích výsledků poctivě uvésti), že jde jen o pouhý surrogát, o údaj jen přibližný, ne o plnou statistickou pravdu; nutno jich tedy používati vždy jen se zvýšenou opatrností. Ale i při používání pravé s-y nesmí se zapomínati, že zjevy sociální se stále vyvíjejí a mění, a že tedy výsledky každého vyšetření jich platí plně jen pro onen komplex a onu dobu, jichž se šetření přímo týče, pro jiné podobné komplexy a jiné doby pak jen potud, pokud tyto jiné komplexy resp. doby jeví přirozené podmínky i stupeň vývoje v podstatě stejné.
II. Rozsah a rozdělení věcné s-y. I když je věcná věda statistická předmětně omezena jen na hromadné zjevy sociální, jest její rozsah v naší době velmi značný, takže se při moderní specialisaci věd některé její větve již i osamostatňují. O celkovém jejím rozsahu a tím i o její důležitosti podává přehled její rozdělení. Nejpřirozeněji dělíme ji podle pěti hlavních stránek života společenského na: 1. s-u života fysického, zvanou s-ou obyvatelstva čili populační, někdy také již osamostatňovanou s názvem populacionistika nebo démografie, 2. s-u života hospodářského čili hospodářskou, 3. s-u vzdělanosti a vzdělávání, 4. s-u života politického čili politickou a 5. s-u života mravního, zvanou s-ou mravnostní či morální.
1. S-a populační se dále dělí na a) s-u početního stavu obyvatelstva, v jeho rozvrstvení podle t. zv. znaků démografických: pohlaví, věku, národnosti, náboženství, civilního stavu, rodiště, domovské a státní příslušnosti atd., b) s-u měny čili pohybu obyvatelstva, a to měny jak přirozené (porodnost, sňatečnost, úmrtnost, legitimace dětí atd.), tak i umělé (stěhováním vnitrozemským i zahraničním), a c) s-u ostatního fysického života, v podstatě s-u zdravotní (nemocnosti čili morbility, zvláště nemocí infekčních, dětských, sociálních atd., s. zdravotních orgánů a zařízení všeho druhu, nákladů na ně i jejich úhrady, lékařskou s. atd.).
2. Hospodářská s. se dělí nejúčelněji rovněž na 3 velké větve: s-u a) prvovýroby, b) živnostenskou a c) sociální v užším slova smyslu.
a) S. prvovýroby sestává ze s-y zemědělské (zemědělců, půdy, ostatního kapitálu v zemědělství činného, závodů zemědělských, osevu, sklizně, škod, zužitkování výsledků atd.), s-y lesnické, podobně rozvrstvené, s-y chovu hospodářského zvířectva, jeho početního stavu občas sčítáním zjišťovaného, měny přirozené i umělé, zdravotnictví (veterinární s.), produktů živočišných všeho druhu i jejich zpracování a zužitkování, s-y lovu zvěře i ryb, zvláště v přímořských krajích důležité, s-y rašeliny a s-y hornictví, spojované zpravidla i s hutnickou, pro těsnou souvislost hor a hutí, ač tyto nejsou již prvovýrobou.
b) S. živnostenská má přirozeně oddílů velmi mnoho a důležitých; patří k ní s. živnostníků, kapitálu v živnostech různého druhu pracujícího, závodů živnostenských, výroby průmyslové, obchodu vnitrozemského a zvláště zahraničního, cen maloobchodních i velkoobchodních, burs, úvěrních ústavů i úvěru sama, pojišťování, dopravy všeho druhu; poštovní, železniční, silniční, vodní i vzdušné, různých zařízení na podporu živností (průmyslového, obchodního, pokračovacího školství, výstav, společenstev a grémií, obchodních a živnostenských komor atd.).
c) S. sociální v užším slova smyslu obírá se otázkami rozdělení statků a jejich spotřeby. Hlavní oddíly: S. potřeby a spotřeby jednotlivých druhů statků, příjmů a výdajů, jmění a dluhů jednotlivců i celých národů, dělnická s. (nejen počtu a rozvrstvení dělnictva všech kategorií i povolání, ale i mezd a jiných sociálních poměrů jeho, nezaměstnanosti, zprostředkování práce, stávek i výluk, sociálního pojištění, organisací dělnických i zaměstnavatelských atd.), s. bytová, rodinných účtů, chudinství, sociální péče všeho druhu atd.
3. S. vzdělávání a vzdělanosti zahrnuje především s-u školskou, a to jak školství národního čili primérního (počet a rozvrstvení dětí školou povinných i školu navštěvujících, učitelů, školních budov i pomůcek, výsledků vyučování, příslušného nákladu i jeho úhrady), tak i středního, vysokého i odborného školství; pak s-u knihoven, čítáren, museí, výstav, přednášek a kursů, divadel, koncertů, kin, literatury a umění, sportu a pod.
4. Ke s-ce politické patří s. voleb do zákonodárných i všech jiných sborů zastupitelských, s. činnosti jich, veřejné správy, státní i samosprávy, soudnictví civilního i trestního se vším, co je s ním spojeno (pozemkových knih, sirotčích a depositních pokladen, trestnic, donucovacích pracoven, polepšoven), veřejných financí (příjmy a výdaje, jmění a dluhy veřejných korporací, od obcí až po stát, zejména důležitá s. daňová, veřejných podniků atd.), s. vojska a námořnictva a s. politického tisku.
5. S. morální se v nové době rozvíjí na nové vždy obory. Patří k ní už netoliko s. náboženství a zločinnosti, ale i prostituce, nemanželských dětí, rozvodů a rozluk manželství, sebevražd atd.
III. Význam s-y pro veřejnou správu a zákonodárství. Má-li již statistická metoda sama pro každého moderního člověka značný význam jakožto zdroj vítaného mu, přesného, číselného poučení o nejrůznějších zjevech hromadných; stupňuje-li se význam ten u věcné vědy statistické tím, že předmětem jejím jsou hromadné zjevy sociální, pro moderního člověka zvlášť důležité, a že o nich pro zvláštní jejich povahu nelze získati přesných poznatků jinak nežli právě pomocí metody statistické; je-li dále s. vůbec velmi cennou pomůckou, ne-li přímo podmínkou pokroku na různých polích hospodářského, kulturního, politického i mravního života jak jednotlivců, tak i celých vrstev společenských, ježto cílevědomě pokročiti k lepšímu není dobře možno bez dobré znalosti dosavadního stavu i jeho příčin atd.; pro moderní veřejnou správu i zákonodárství je dobrá s. pomocnicí přímo nepostrádatelnou. Novodobá veřejná správa, státní i autonomní, je tělesem velice složitým a stále rostoucím, jak objemem, tak i důležitostí. Ohromné pole její působnosti, rozmanitost a význam nesčetných jejích úkolů a spletitost jejich vztahů vyžadují nutně čehosi, co by v obrovské to těleso vnášelo světlo, přehled a pořádek. A to činí jen dobrá s. Ta je pro veřejnou správu zrcadlem, v němž věrně vidí svou pravou podobu, své přednosti i vady, svůj zdar neb úpadek. Chce-li vědomě postupovati vždy blíže ke svým cílům, musí v zrcadle tom často a bedlivě pozorovati, která část její činnosti se dobře daří a osvědčuje, nese zdárné ovoce a jde i celku k duhu, a která naopak selhala, v jakém směru a z jakých asi příčin. Nemá-li o tom všem pomocí dobré s-y jasného obrazu, zpravidla jen tápe a hádá; snad někdy na čas instinktem geniálních svých hlav přece jde vpřed, ale trvale to možno není, i bývá záhy předhoněna správou jiných celků, s hlavami třebas méně geniálními, ale s pevnou oporou dobré s-y. Nemenší je význam s-y pro zákonodárství. Také ono, nemá-li pouze tápati, potřebuje pevné opory v co možná přesné znalosti účinků dosavadních zákonů, jež chce nahraditi lepšími, i znalosti potřeb, podmínek a vývoje všech těch stránek sociálního života, jež hodlá nově upravovati. Dostatečné znalosti všech těch sociálních zjevů nelze zpravidla získati jinak, než právě s-ou. Proto již od pradávna všichni velcí panovníci a státníci dávali pro potřeby zákonodárné a správní prováděti různá velká šetření, jež bychom nyní nazvali statistickými (tak na př. druhé sčítání lidu v Egyptě provedl Ramses II. podle Herodota proto, aby získal základ pro svoji velkou pozemkovou reformu, spravedlivější úpravu vlastnictví k půdě). V naší době pak téměř žádná vážná osnova nového zákona neobejde se bez přípravy statistické a statistických dokladů, čím dál tím obsáhlejších. Ale také vážná kritika osnov těch i platných zákonů a návrhy na změny obou neobejdou se zpravidla bez opory statistické.
Rozumí se však, že všechen ten význam má pouze s. dobrá, účelně a jasně sestavená, přehledná a hlavně pravdivá. Špatná s. přirozeně vede špatně, neprospívá, ale škodí. Proto by se každý, kdo s-y potřebuje, zejména také každý vedoucí článek veřejné správy i každý přímý nebo nepřímý zákonodárce, měl seznámiti aspoň s hlavními poučkami techniky statistické, aby se naučil rozeznávati dobrou s-u od špatné a správně s-y používati. A každý by měl na svém místě a podle svých sil pomáhati k tvoření statistiky dobré a potírati špatnou. Dávati s-ce vždy ochotně a včas data pravdivá, nabádati k tomu i své okolí, šířiti vědomí, že služby s-y jsou zpravidla jen vzájemné: chceme-li od ní služby dobré, ať pro sebe nebo pro celek, že musíme především sami jí vždy dávati data dobrá, poctivá a pravdivá.
IV. Orgány s-y a jejich publikace: A. vůbec, B. u nás. A. Potřeba s-y pro účely veřejné správy a zákonodárství vedla k tomu, že již v XVIII. stol. ojediněle (ve Švédsku a ve Francii), v XIX. stol. pak všeobecně zřizovány zvláštní veřejnoprávní orgány, státní i samosprávné, jichž úkolem bylo sbírati, sestavovati a později též uveřejňovati t. zv. správní s-u. Je to s. všech oborů, potřebná pro příslušnou správu (a její základ zákonodárství), opatřovaná a zpracovaná s hlediska jejích potřeb; ježto pak moderní správa různých oborů dotýká se všech stránek společenského života, zabírá správní s. všechny větve věcné s-y. Původně byla pro účely správní a zákonodárné opatřována potřebná statistická data všeobecnými orgány správními (mluvívá se tu o „neoddělené s-ce"); teprv později se poznalo, že je lépe a rychleji opatří zvláštní, statistická oddělení těch správních orgánů, zvlášť vycvičená pro práce statistické, a ještě později oddělení ta nahrazena samostatnými úřady statistickými, zpravidla centralisovanými, pro všechny obory veřejné správy příslušného území společnými. Často bývají organisovány tak, že orgán výkonný bývá oddělen od orgánu usnášecího, který rozhoduje o plánu pro práce onoho, o jejich předmětu, rozsahu i metodě, a o všech důležitějších věcech celého „úřadu” se týkajících vůbec; bývá zván „statistickou komisí”, „ústřední komisí statistickou”, „statistickou radou” neb pod., a skládá se zpravidla ze zástupců různých oborů příslušné veřejné správy a z hlavy, po případě i několika úředníků onoho orgánu výkonného (zvaného obyčejně jen „statistickou kanceláří”, „statistickým bureau”, „ředitelstvím” neb pod.), ale často i z volených, nebyrokratických zástupců různých tříd společenských i vědy. V tom spatřován vhodný prostředek k zachování jednak zájmu pro řádnou s-u, jednak jednotnosti v ní u všech různých správních odvětví.
Vedle všeobecných úřadů statistických vytvořila doba také statistické úřady zvláštní (specielní), obírající se jen určitým úsekem správní s-y (s-ou zahraničního obchodu, zemědělskou a pod., „úřad statistiky práce” atd.). Vedle státních vznikly též statistické orgány samosprávné, obecní, krajské, zemské a pod., obchodních komor atd., buď jako samostatné úřady statistické neb aspoň jako zvláštní oddělení příslušných úřadů všeobecně správních.
Všichni tito veřejnoprávní orgánové statističtí naší doby vydávají výsledky svých prací zpravidla tiskem; s. přestala být tajenou pomůckou panovníků a vlád, stala se obecně cítěnou potřebou všech, a jako všichni občas pomáhají i správní s-ce poskytováním dat, tak zase se uznává její povinnost učiniti hlavní své výsledky přístupnými a užitečnými všem.
Tyto statistické publikace jsou v podstatě patera druhu: 1. Pramenná díla, co nejobšírnější to monografie o výsledcích jednotlivých statistických šetření; zpravidla obsahují kromě podrobných hlavních tabulek též část textuelní (analytickou, rozbor), v níž se popisuje vznik, účel a celá metoda dotyčného šetření, podává přehled historie a právní úpravy jeho látky a pak se rozebírají populárně-vědecky jeho výsledky, aby se staly i neodborníkům co nejsrozumitelnějšími a nejužitečnějšími; v četných textuelních tabulkách a často i diagramech a kartogramech srovnávají se výsledky různých částí navzájem i s výsledky jiných šetření, hledí se objasniti pravá podstata pozorovaného zjevu i jeho příčiny a pravděpodobné následky atd.
2. Příručky neb výročky statistické (annuaire, Yearbook, Hand-n. Jahrbuch) podávají naopak spoustu drobných tabulek o nejrůznějších předmětech, týkajících se území,, pro něž se tato publikace vydává; tabulky podávají jen zhuštěná nejdůležitější data o každém tom předmětu, v jistém soustavném uspořádání celé látky (obyčejně od území, jeho rozdělení, poměrů meteorologických a pod. přechází se k obyvatelstvu, pak ke školství a vzdělání, k jednotlivým oborům s-y hospodářské, politické atd.), vždy data nejnovější, někdy i s přehledy retrospektivními za celou řadu let, nebo s přehledy mezinárodními; text odpadá, udávají se však prameny, kde možno tu kterou tabulku si doplniti podrobnějšími údaji, připojují se soustavné i abecední přehledy látky, někdy i několik diagramů a mapek.
3. Vědecké časopisy podávají přesnější vědecké rozbory některých statistik vlastních i cizích, ale i stati o historii, teorii a technice metody statistické, rozbory příslušné literatury a pod.
4. Časopisy a letáky praktické předkládají veřejnosti co možná nejdříve aspoň částečné, po případě i jen předběžné výsledky jednotlivých statistických šetření, aby nemusila čekati, než celá látka bude po všech stránkách zpracována a uveřejněna v díle pramenném nebo než vyjde nové vydání příručky.
5. Příležitostné a jiné ojedinělé publikace, na př. seznamy (lexikony) obcí s nejzákladnějšími výsledky posledního sčítání lidu, předběžné výsledky těchto sčítání, statistické kalendáře, menší monografie a pod.
V naší době jsou téměř ve všech státech celého světa veřejné úřady statistické, jež vydávají takovéto publikace a navzájem si je vyměňují; v textu pramenných děl a ve vědeckých časopisech vyměňují si též svoje technické statistické zkušenosti a působí tak na zdokonalení s-y světové.
O její zdokonalení starají se však také různí statističtí orgánové mezinárodní. První byl Mezinárodní kongres statistický, vyvolaný Queteletem; na svých 9 slavných, velkolepých schůzích (první r. 1853 v Bruselu, poslední 1876 v Pešti) působil mocně a blahodárně na vývoj a rozkvět s-y a na vzájemnou srovnatelnost jejích výsledků z různých zemí; začal též vydávati Statistique international, bohužel nedokončenou. Jeho nástupcem se stal Mezinárodní ústav statistický (Institut International de Statistique), mající již pevnější organisaci spolku o omezeném počtu členů, přísně vybíraných tajným hlasováním, ale zvoucí (prostřednictvím vlád) ke svým schůzím, zpravidla ob rok konaným vždy v jiném hlavním městě, také zástupce všech států, statistických úřadů i vědy, a pokračující tak v záslužné práci onoho kongresu. Vydává několikasvazkový „Bulletin de l'Institut International de Statistique" o každé té schůzi, mimo to „Annuaire international de statistique” a nejnověji i měsíčník „Revue de l'Institut International de Statistique”, vedle některých publikací zvláštních.
Kromě těchto sjezdů a schůzí všeobecně statistických konaly a konají se občas ještě různé mezinárodní kongresy a konference pro jednotlivá specielní odvětví s-y: kongresy démograficko-hygienické, mezinárodní konference pro s-u pošt, železnic, hospodářskou atd. Ale také skoro všechny odborné organisace mezinárodní zabývají se vedle jiných svých úkolů též s-ou a vydávají mnoho statistických publikací. Tak Mezinárodní ústav zemědělský v Římě vydává m. j. ve čtyřech řečích zemědělsko-statistický měsíčník i ročenku, Mezinárodní ústav práce v Ženevě svou Revue intern. de travail. Společnost Národů rovněž měsíčník i ročenku mezinárodní s-y kromě četných statistických monografií atd.
Vedle těchto orgánů veřejných i mezinárodních pěstují však s-u také mnozí orgánové zcela soukromého rázu: Jednak soukromé společnosti statistické, zřizované jen na podporu vědecké i praktické s-y (Société de statistique v Paříži již r. 1803, Statistical Society of London od r. 1834, naše Čsl. statistická společnost a j.), jednak i různé spolky, společnosti a jiná sdružení hospodářská, kulturní, sociální, tělocvičná i politická, jež vedle jiné své činnosti, o ní a pro ni sbírají, sestavují a publikují též mnoho nové s-y; také některé časopisy i jednotlivé podniky i různí jednotlivci provádějí nyní četná samostatná šetření statistická a uveřejňují jejich výsledky.
B. Na nynějším území naší republiky bylo prvním statistickým veřejnoprávním orgánem malé statistické oddělení při generálním účetním ředitelství (General-Rechnungsdirektorium) s výborným Metzburgem v čele; vydávalo litografované, přísně tajené „Tafeln zur Statistik der österr. Monarchie” (1829—1840). V tom pak pokračovalo c. k. ředitelství správní s-y (Direction der administrativen Statistik) r. 1840 zřízené a témuž generálnímu účetnímu ředitelství podřízené, jež později za výtečného vedení Czörnigova nejen vymohlo publicitu tištěných „Tafeln”, ale vydávalo od r. 1852 též „Mitteilungen aus dem Gebiete der Statistik”, později také „Statistisches Jahrbuch” a „Statistisches Handbüchlein” i některé cenné monografie. R. 1863 zřízena „c. k. ústřední statistická komise" (statistische Zentralkommission), zprvu jen jako orgán usnášecí ve smyslu shora zmíněném vedle onoho ředitelství jakožto orgánu výkonného; ale záhy přejímala i provádění některých statistických prací, ředitelství ustupovalo, až r. 1884 úplně bylo zrušeno. Ústřední statistická komise byla pak nominelně hlavním orgánem rak. s-y, ale ježto postrádala pevné opory zákonné a byla přidělena jen jednomu odbornému ministerstvu (kultu a vyučování), nestala se skutečným „ústředním" a výhradným orgánem státní s-y rak., nýbrž téměř všechna ostatní ministerstva dávala si pro sebe provádět! přečetná statistická šetření svými vlastními statistickými odděleními (departementy nebo pod.) a vydávala své vlastní statistické publikace, ba některá zřizovala si i vlastní statistické „úřady", (Arbeitsstatistisches Amt, Zwischenverkehrs- statistisches Amt; „Handelsstatistischer Dienst des k. k. Handelsministeriums" sám měl daleko větší místnosti i personál než celá Ústřední statistická komise). Ústřední komise zůstala tak omezena jen na s-u populační (sčítání lidu a měnu obyv.), školskou, soudní a ty nečetné obory ostatní, kterých se nezmocnila jiná ministerstva. Vydávala pramenné dílo „Österreichische Statistik”, příručku „Österr. statistisches Handbuch” a „Statistisches Jahrbuch der autonomen Landesverwaltung”, vědecký časopis „Statistische Monatsschrift” a kromě menších monografií občasné „seznamy míst” nebo „Lexikony obcí” (jež jedině vycházely také česky). Ze statistických publikací ministerstev jsou nejdůležitější: „Statistik des auswärtigen Handels” (dříve „Ausweise über den auswärtigen Handel”), ročně 3 až 4 silné svazky, vedle měsíčních „Statistische Übersichten” o témže zahraničním obchodu. „Statistik des Zwischenverkehrs” o obchodu mezi oběma polovicemi býv. monarchie, rovněž vedle měsíčních přehledů („Monatliche Ausweise") o něm. „Nachrichten uber Industrie, Handel und Verkehr aus dem statistischen Departement des Handelsministeriums” od r. 1870 se s-ou pošt, telefonů, pošt. spořitelny, železnic, některých větví průmyslu atd. — „Statistik der Arbeits-Einstellungen und Aussperrungen in Österreich”. — Měsíčník úřadu pro s-u práce „Soziale Rundschau” (od r. 1900) kromě četných jeho monografií a každoročních „Ergebnisse der Arbeitsvermittlung in Österreich”, a „Die kollektiven Arbeits- und Lohnverträge in Österreich”. — „Statistisches Jahrbuch des k. k. Ackerbauministeriums” s každoroční s-ou osevu a sklizně (od r. 1874) a s-ou báňskou (1875—1907, od r. 1908 vydávalo ji min. veř. prací jako „Statistik des Bergbaues in Österreich”), občasnou s-ou lesů a honitby, pak „Statistische Nachrichten aus dem Gebiete der Landwirtschaft”, kromě řady jiných specielních publikací statistických (o mlékařství, rybářství, mzdách zem. dělnictva atd.) vydávalo min. orby. — „Mitteilungen des k. k. Finanzministeriums” od r. 1895 ročně o celé řadě silných svazků se s-ou daní, přirážek, monopolů atd. Totéž finanční min. vydávalo i řadu statistických monografií. — Nově vzniklé min. železnic převzalo od r. 1896 s-u železniční, jež po vystřídání několika názvů vycházela od r. 1903 ve velikých svazcích zv. „Österreichische Eisenbahnstatistik” o dvou dílech ročně. — „Militärstatistisches Jahrbuch” (1870—1894) a „Statistik der Sanitätsverhältnisse der Mannschaft (od r. 1905 jen „Sanitätsstatistischer Bericht) des k. u. k. Heeres” atd. Podrobnější výčet býv. rak. statistických publikací, v nichž nutno hledati starší data o Čechách, Moravě a Slezsku, viz v mém článku „vývoje správní s-y v Čechách" v I. roč. „Čsl. statistického věstníku", str. 79 a násl.
Kromě státních orgánů statistických měli jsme v Čechách, na Moravě i ve Slezsku po „Zemském statistickém úřadě". Český se skládal ze „Zemské statistické komise" a „Zemské statistické kanceláře", vznikl koncem r. 1897 ze „Statistické kanceláře zemědělské rady", nástupce to kanceláře „Ústředního výboru pro polní a lesní statistiku král. Českého”, založeného r. 1857 při tehdejší „C. k. vlastenecko-hospodářské společnosti”. Výbor ten sestavil a v 13 svazcích vydal výbornou podrobnou s-u půdy (Tafeln zur Statistik der Land- und Forstwirtschaft des Königr. Böhmen) a od r. 1868 každoročně své „Zprávy” s podrobnou s-ou osevu a sklizně, později i zemědělského průmyslu. V těch pokračovali pak oba jeho nástupci ve svých „Zprávách”. Zemský statistický úřad vydával však v tomto svém pramenném díle též řadu statistických monografií ze všech oborů zemské samosprávy i j. (o financích obcí, okresů i země, chudinství, školství, sprostředkování práce, volbách sněm., úvěr. ústavech, neúvěr. družstvech, museích, knihovnách atd., ale i o stěhování obývat., živnost, závodech atd.), mimo to pak také „Statistickou příručku král. Českého” a j. Moravský „Zemský statistický úřad" vznikl až r. 1899 a vydal samostatně jen dvě publikace: o sněm. volbách r. 1906 a mor. úvěr. ústavech r. 1899, omezuje se hlavně na sbírání a dodávání moravských dat pro cit. vídeňský „Statistisches Jahrbuch der autonomen Landesverwaltung”. Čilejší byl úřad slezský (zal. r. 1898), jenž vydával hlavně „Statistisches Handbuch für die Selbstverwaltung in Schlesien”.
Z obecních statistických orgánů u nás je nejstarší a nejdůležitější „Statistická kancelář král. hlav. města Prahy”, mající rovněž svou „komisi” jakožto orgán usnášecí; založena byla r. 1870 a vydává hlavně bohatou příručku („Statistická příruční knížka”, od r. 1906 „Statistická zpráva hlav. města Prahy a spojených obcí”). Mnohem později zřízeny statistické městské kanceláře i jinde, v Brně a Olomouci (jež však vydávaly jen něm. publ.), v Plzni a j.
Obchodní a živnostenské komory sestavovaly povinně pro vládu již od svého vzniku každý 5. rok zprávy o národohospodářských poměrech svých obvodů, jež namnoze vydávaly i tiskem a mají proto většinou též zvláštní statistická oddělení. Také úrazové i nemocenské pojišťovny dělnické ve všech svých vývojových fázích i všeobecný pensijní ústav a jiné podobné samosprávné útvary rázu veřejnoprávního u nás vydávají též mnoho původní s-y a mají proto své statistické orgány.
Na území Slovenska a Podk. Rusi působil od r. 1871 „Král. uher. ústřední úřad statistický" (Magyar királyi kozponti statisztikai hivatal), jednotně organisovaný a opřený o zvláštní zákon statistický; v jehož pěkné výročce (Magyar statisztikai évkönyv, též něm. a franc. vyd.) jsou namnoze data podle jednotlivých žup, takže přibližně možno i z nich čerpati údaje o našem Slovensku a Podk. Rusi; tím spíš ovšem z pramenného díla „Magyar statisztikai közlemények” (s hlavičkami a obsahem též něm. a franc.).
Pro naši Čsl. republiku pořízena byla jednotná moderní organisace veškeré státní s-y zák. z 28. I. 1919, č. 49 Sb. Všechnu ji mají organisovati, říditi a prováděli pro obvod celé republiky: Státní rada statistická (SRS.) jakožto orgán usnášecí a Státní úřad statistický (SÚS.) jakožto orgán výkonný; oba jsou bezprostředně podřízeny předsedovi ministerstva (tedy nikoli jen jednomu odbornému ministrovi, což v býv. Rakousku vedlo, jak jsme viděli, k nevhodnému i nehospodárnému roztříštění s-y). Úspěšná činnost jich je zabezpečena stanovením zákonné zpravodajské povinnosti všech obyvatelů státu (vyjímaje osoby požívající exteritoriality), poskytovali jim správně, pravdivě a včas všechny potřebné údaje a zprávy, pod sankcí pokut, po případě i vězení, a mimo to s právem SÚS. opatřili si údaje ty přímo nebo nepřímo na útraty provinilého; také všechny úřady, státní, samosprávné, vojenské, církevní atd. jsou povinny podporovali SÚS. při plnění jeho úkolů a dbáti jeho pokynů v mezích usnesení SRS. Občanstvo je zase chráněno jednak stanovením přísné mlčelivosti o všech zjištěných věcech (jejíž porušení se trestá soudy jako přestupek, při opětování neb za přitěžujících okolností dokonce jako přečin) a zákazem individuelního uveřejňování jich, jednak tím, že ony povinnosti jsou vázány a vymezeny usnesením SRS., jež proto je širokým sborem, skládajícím se ze zástupců nejen všech ústředních úřadů státních i samosprávných. S-ho ÚS. a vys. škol, ale i nejrůznějších, vrstev a organisací občanstva (dělníků i průmyslníků, zemědělců i obchodníků, lékařů, inženýrů, advokátů atd., srov. statut SRS. z 28. XL 1919, č. 634 Sb., a jeho doplňky a změny: č. 493/1920, č. 149/1921, č. 10/1922). Nyní má SRS. na 100 členů; plenum scházívá se jen jednou v roce, aby stanovilo program statistických prací na příští rok a zvolilo odborné výbory, jež pak zmocňuje, by v mezích programu toho stanovily podrobnosti s touže platností, jako kdyby se na nich usnesla SRS. celá. SÚS. vznikl převzetím a rozšířením Zemské statistické kanceláře král. Českého (§ 9 cit. zák.). Skládá se podle svého statutu z 28. XI. 1919, č. 635 Sb. (se změnami a doplňky č. 430/1921), z úředníků vědecké-statistické služby (konceptních, technických a knihovních, s úplným vysokoškolským vzděláním, jichž bylo koncem r. 1935 dohromady 27), pak úředníků matematicko-statistické služby (s vysokoškolským kursem a odbornou zkouškou, 32), účetních (9), úředníků statistické pomocné služby (84) a úředníků kancelářsko-statistické služby (123); kromě nich měl úřad 31. XII. 1935 ještě 2 smluvní úředníky, 5 podúředníků, 268 kancelářských oficiantů a vrchních oficiantů, 81 kancelářských pomocníků, 16 zřízenců a 312 výpomocných, jen na přechodnou dobu přijatých kancelářských sil, celkem tedy 959 zaměstnanců. Dělí se na 7 odborů (kromě presidia). Předseda je vždy zároveň presidentem SRS., místopředseda a 2 další úředníci SÚS. jsou řádnými členy SRS. a hlavními zpravodaji v ní; obojí dobře prospívá nutné shodě mezi oběma těmi orgány. Vůbec se naše organisace státní s-y dosud velmi dobře osvědčuje; přes to, že vlivem vnějších překážek byl usnášecí orgán její, SRS., ustaven teprve 24. III. 1920, provedl SÚS. již k 15. II. 1921 řádné sčítání lidu v novém státě a provádějí s daleko (i relativně) menším personálem zpravidla, obsažněji, úplněji i rychleji správní s-u všech oborů než roztříštění statističtí orgánové býv. Rakouska. Publikují hlavně: 1. Monografické pramenné dílo „Čsl. statistika" (vyd. české, něm. a franc.), do 31. XII. 1935 celkem 126 kvartových . svazků (českého vyd.), namnoze velmi obsáhlých. Menší monografie vycházejí jako „Knihovna statistického věstníku" (později „obzoru", dosud 34 svazky). 2. „Statistickou příručku RČS.", dosud 6 vydání, z nichž poslední se změněným názvem „Statist. ročenka RČS. 1934", resp. „1935", ježto má býti nadále vydávána každoročně; „Příručka" obsahovala vedle hojné retrospektivy i mezinár. přehledy; obojí ve vyd. českém, něm. a franc. 3. Vědecký časopis „Čsl. statistický věstník" vystřídaný od XII. ročníku (1931) „Statistickým obzorem" (obsahy, sumáře a některé články celé též franc.). 4. Časopisy prakticko-statistické: a) „Měsíční přehled zahraničního obchodu RČS." v jednotném vyd, česko-něm.-franc.-anglickém, od 1934 s čtvrtletními přílohami shrnujícími hlavní data za celou dosavadní část roku; b) „Cenové zprávy SÚS." v jednotném vyd. česko-něm.-franc., podávají kromě každoměsíčních našich velkoobchodních i maloobchodních cen a jejich indexů též mezinár. přehledy jejich, pak indexy životních nákladů rodin dělnických a úřednických, indexy stavebních nákladů v Praze, střední kursy devis tamtéž a Kč, $ i £v různých místech, ceny zlata a stříbra atd. (dosud 463 čísla), c) Všeobecné „Zprávy SÚS." (vyd. české, něm. a franc.) přinášejí veřejnosti stručné, ale co nejrychlejší informace ze všech oborů správní s-y (vl. 1920—35 českých 2303 čís.). V posledních letech přistupují k nim ještě d) „Předběžné zprávy SÚS." (vyd. české a něm.) s nejnovějšími měsíčními přehledy dat domácích i mezinár., hlavně hospodářských, a e) „Mimořádné zprávy SÚS." (vyd. české a něm.), obsahující zpravidla v podrobném místním detailu různá data, která se nepublikují v „Čsl. statistice". 5. Z ostatních publikací jsou nejvýznamnější „Statistický lexikon obcí RČS." s nejdůležitějšími daty pro jednotlivé obce i části jich podle sčítání z r. 1921 (ve 4 svazcích podle zemí) a podle sčítání z r. 1930 (dosud 2 svazky podobný „Administrativní lexikon obcí v RČS.", doplněný údaji topograficko-správními, ve 2 svazcích; „Statistický přehled RČS.", příručný to přehled hlavních dat o naší republice s populárním výkladem, diagramy i kartogramy, vydaný r. 1930 na podnět p. presidenta Masaryka.
V. Právní normy o statistice u nás. a) Nejdůležitější normou upravující s-u v RČS. jest zákon o organisaci statistické služby z 28. I. 1919, č. 49 Sb. z. a nař., jehož hlavní obsah byl tu již uveden v oddílu předcházejícím. Ten skýtá zákonnou oporu pro všechny statistické práce jakýchkoli oborů, pokud se na nich usnese SES. nebo některý její zmocněný k tomu výbor. Přes to byly některé zvlášť důležité obory s-y upraveny u nás ještě zákony zvláštními.
Tak zejména sčítání lidu (viz heslo Sčítání lidu) zák. č. 256/1920, jenž nahrazen zák. č. 47/1927, hlavně proto, aby pětiletá období sčítací byla (bohužel) změněna v desetiletá. Podrobnosti byly podle usnesení SRS. pro sčítání z 15. II. 1921 stanoveny vlád. nař. č. 592/1920, pro sčítání z 2. XII. 1930 pak vlád. nař. č. 86/1930. O vzájemném sdělování si některých dat ze sčítání lidu sjednány se řadou cizích států dohody, publikované v č. 372/1921, č. 108/1923, č. 26/1925 a č. 76/1926.
Ještě dřív upravena zvláštním zákonem s. zahraničního obchodu: zák. č. 518/1919, změněným a nahrazeným zák. č. 235/1922. Původní prováděcí nař. č. 601/1919 bylo častěji měněno (č. 362, 458, 487 a 511/1920, 213/1921) a pak nahrazeno č. 328/1922 s jeho změnami a doplňky: č. 220/1923,188/1924,176/1930,86 a 87/1935 a vyhl. č. 196 a 197/1931. Součinnost úřadů celních, poštovních, železničních, plavebních a leteckých jest upravena příslušnými služebními předpisy. „Stálá komise pro určování obchodních hodnot" pro tuto s-u, zřízená vlád. nař. č. 543/1920, byla — když cit. novým zák. č. 235/1922 byla dřívější metoda odhadová nahrazena novou (t. zv. deklarační: cena zboží přestupujícího hranice se od 1.1.1923 určuje nikoliv odhadem té komise, nýbrž deklaracemi dovozců samých) — zrušena od 1. VII. 1922 (§ 54 nař. č. 328/1922) a nahrazena „Obchodní radou cenovou", pomáhající kontrolovati ty deklarace (§ 34 až 41 téhož nař.). Statistický seznam zboží pro zahraniční obchod (na místo dosavadního rakouského) vydán prvně r. 1921 (vyhláška č. 105/1921).
Nejnověji bylo zák. č. 141/1933 uloženo SÚS. vedení v patrnosti kartelů a kartelových cen i sazeb, což povede též ke statistice jich. Srov. nař. č. 165, 195, 196, 197 a 207/1933.
b) Jiná odvětví naší s-y jsou upravena jen usneseními SRS. podle zmocnění všeobecného statistického zák. č. 49/1919; z nich některá důležitější jsou publikována ve Sbírce zák. a nař. ve formě vyhlášky předsedy vlády. Tak již sčítání závodů zemědělských i živnostenských ke dni 27. V. 1930 (vyhláška č. 12/1930; srov. též vyhlášku č. 69/1927 o provedení sčítání zemědělských závodů na zkoušku ve 48 vybraných obcích). Rovněž sčítání ovocných stromů a keřů ke dni 20. IX. 1930 (vyhláška č. 107/1930) a ke dni 1.V. 1935 a pak vždy po 5 letech (vyhláš. č. 231/1934), sčítání hospodářského zvířectva k 31. XII. 1925 (vyhláška č. 121/1925) a vepřového bravu k 1. VII. každoročně (vyhláška č. 29/1932). Podobně různá jiná šetření s-y zemědělské: ploch osevu na jaře 1929 (vyhláška č. 57/1929), výroby cukrovky r. 1927/28 (vyhláška č. 36/1928), zásob obilí a mlýnských výrobků i semletého obilí ke dni 30. VI. 1925 (vyhláška č. 121/1925) a od 1. X. 1933 každého čtvrt roku (vyhláška č. 185/1933)1, mlýnů k 30. VI. 1924 (vyhláška č. 115/1924) a pak každoročně od 30. VI. 1928 (vyhláška č. 85/1928), pivovarů, lihovarů a cukrovarů zvlášť podrobně za r. 1930/31 (vyhláška č. 29/1932), sladoven k 30. VI. 1927, škrobáren a dextrináren k 30. IX. 1927 (vyhláška č. 69/1927) a pak od r. 1928 každoročně (vyhláška č. 85/1928), sušáren čekanky a pod. za r. 1927/28 (vyhláška č. 36/1928), výroby a odbytu strojených hnojiv od r. 1929 každoročně (vyhláška č. 57/1929), dovozu mléka do Prahy od r. 1932, do Brna a Bratislavy od r. 1933 (vyhláška č. 29/1932), hospodářských a pachtovních (též pastvinných) družstev za r. 1924/25, odstřelu zvěře každoročně (vyhláška č. 112/1925 a 30/1932); každoroční s-y od r. 1934: průmyslu mléčného, sušáren bramborů, drožďáren, olejen, tíren lnu, továren na zpracování ovoce a zeleniny, na výrobu hořčice, umělých tuků a kávových náhražek, pražíren obilních (sladových) káv, a pravidelné s-y obchodů s obilím (vyhláška č. 64/1934); s-cké šetření o poměrech lesních porostů, těžbě, výrobě a spotřebě surového dříví v r. 1934 resp. 1933/4 a sčítání lesních zaměstnanců k 1. I. 1935 (vyhláška č. 59/1935).
Rovněž vyhláškami předsedy vlády o usneseních SRS. jsou upraveny některé jiné větve s-y: výroby elektrické energie, surového železa a surové oceli za r. 1928 a od 1. I. 1928 měsíčně (vyhláška č. 29/1929); sčítání větších závodů zařízených na výrobu elektřiny za 1. 1929 až 1933 (vyhláška č. 31/1934); s. stavebních a bytových družstev k 31.XII. 1924 (vyhláška č. 182/1925); stávek a výluk od 1.I.1924 (vyhláška č. 175/1924), kolektivních smluv od 1.I.1932 (vyhláška č. 31/1932), péče o chudé a o mládež ochrany potřebnou za r. 1931 (vyhláška č. 22/1932), nemocnosti v nemocnicích a ústavech Vel. Prahy, spolu s úpravou formulářů zdravotně-statistických, předepsaných různými rakouskými min. výnosy městům s 10 000 neb více obyv. (vyhláška č. 94/1923, jež však co do povinnosti řečených měst zrušena vyhláškou č. 173/1925); nejnověji velmi důležitá s. průmyslové výroby za r. 1934, z části též 1928 až 1933 (vyhláška č. 158/1935).
c) Kriminální statistika upravena byla po slyšení SRS. hlavně vlád. nař. č. 198/1922 „o evidenci soudních provinilců a sbírání dat pro kriminální statistiku"; změny stanovilo nař. č. 171/1927 a č. 195/1931.
d) Některé jiné větve správní s-y upravila příslušná ministerstva podle usnesení SRS. nebo i jen podle návrhů SÚS. (pokud nebylo potřebí zákonné zpravodajské povinnosti) prostě svými min. výnosy nepublikovanými ve Sbírce z. a n. Tak již s. přirozené měny obyvatelstva (porody, sňatky, úmrtími, legitimací nemanželských dětí), dříve v různých částech republiky nestejně upravená býv. předpisy rak. a uher., byla výnosem min. vnitra z 13. XII. 1924, č. 82985/8, od 1. I. 1925 sjednocena a moderně zreformována. Podobně již výnosem téhož min. ze 27.1.1922, č. 2324/8, statistika vystěhovalectví, zdokonalená pak ještě podle nař. č. 170/1922 (provádějícího zákon o vystěhovalectví č. 71/1922), jakož i podle výnosu min. soc. péče z 6. XI. 1925, č. 20919-1/II, výnosu min. zemědělství z 9. III. 1925, č. 15296-Vb, výnosu min. zahr. věcí z 19.1.1922, č. 4365/1., a z 30. IV. 1927, č. 39148-V/3; statistika změn státního občanství oběž. min. vnitra z 23. IV. 1929, č. 13373-11; revise seznamu míst výnosem téhož ze 7. XII. 1929, č. 72538-8; statistika motorových vozidel výnosem min. vnitra z 23. II. 1922, č. 88932/1921, a z 6. XI. 1931, č. 68117/12; statistika nemocnic výnosem min. veř. zdrav. a těl. výchovy z 26. X. 1919, č. 7670/1, a z 30. XII. 1931, č. 39505; statistika ústavů pro choromyslné výnosem téhož min. z 2. II. 1932, č. 41949/1931; statistika nakažlivých nemocí oběžníkem téhož z 23. X. 1919, č. 7669, a z 16.I.1933, č. 1582; statistika státních zaměstnanců k 30. IV. 1933 a pak vždy k 1. I.; výnosem min. financí z 19. IV. 1933, č. 46000-VII/20; statistika rozvodů a rozluk manželství a prohlášení jich za neplatné výnosem min. spravedlnosti z 15. XI. 1919, č. 25597 (č. 43 Věst.); statistika konkursů a nucených vyrovnání výnosem téhož min. z 20. IX. 1921, č. 25 Věst., z 16. X. 1925, č. 45159, a z 24. I. 1928, č. 1841 (č. 5 Věst.); statistika změn držby a zadlužení nemovitostí výnosem téhož z 5. III. 1922, č. 10280, a z 10. IX. 1923, č. 41501 a j., od 1. I. 1934 výnosem téhož z 30. XI. 1933 č. 55.819 (č. 14 Věst.); výkazy o činnosti soudů z oboru civilního práva vůbec, opírající se o §§ 394, 396 a 397 jednacího řádu soud. (č. 112 ř. z. z r. 1897), resp. o vzorce č. 86, 87, 88, 94 a 95 slov. j. ř. (č. 99/1924), byly nově upraveny výnosem téhož min. z 9. IX. 1925, č. 47758 (č. 23 Věst.), z 10. 5. 1927, č. 11680 (č. 17 Věst.), z 31. X. 1929, č. 23538 (č. 23 Věst.), a ze 7. VII. 1931, č. 31441 (č. 10 Věst.); ve příčině soudů pracovních výnosem téhož min. ze 17. XII. 1931, č. 54469 (o lidových soudech cenových platí obdoba §§ 394 a 396 jedn. ř. soud., o rozhodčích soudech bursovních čl. XXVI uv. zák. k civ. ř. s. č. 112/1895, o soudech vojenských služební předpisy D-4, D-5 a D-6, kromě cit. vlád. nař. č. 198/1922 o kriminální s-ce vůbec); statistika škol národních výnosem min. školství a nár. osvěty ze 7. XII. 1921, č. 12873 pres. (Věst. III., str. 615); statistika škol středních a odborných (obchodních, průmyslových, rodinných a pokračovacích) výnosem téhož min. ze 6. VI. 1923, č. 5628 pres. (Věst. V., str. 365); statistika škol vysokých výnosem téhož z 24. I. 1922, č. 70433/1921, bohosloveckých výnosem téhož z 13. V. 1923, č. 35512 (Věst. V., str. 406), babických a ošetřovatelských výnosem téhož ze 7. I. 1922, č. 24796/1921, škol „zvláštních" (archivní, vyšší školy soc. péče, pro stenografy, svobodné školy polit, nauk a pedagogických akademií) výnosem téhož z 6. II. 1928, č. 7934-V; statistika škol zemědělských výnosem min. zemědělství z 11. X. 1924, č. 75045-Ia; statistika lidových škol hospodářských výnosem téhož z 12. IX. 1924, č. 68100-Ib; statistika lesní výnosem téhož min. z 13. XII. 1924, č. 90184-XIV; statistika zprostředkování a trhu práce výnosem min. soc. z 8. I. 1921, č. 163/D, z 12. I. 1923, č. 5/III-D, a z 22. I. 1925, č. 759/III-D; statistika pošt, telegrafů a telefonů výnosem mim pošt č. 7 jeho věstníku r. 1924; statistika výroby a spotřeby masa výnosem min. financí z 10. XII. 1930, č. 131743-IV-A/11b; statistika zdaněného množství vína a moštu výnosem téhož z 28. VI. 1929, č. 66467-IV-A/11b; statistika daně důchodové, rentové, z vyššího služného a všeobecné daně výdělkové výnosem téhož z 13. II. 1928, o. 13712, a z 27. VII. 1928, č. 85898; statistika zvláštní daně výdělkové výnosem téhož č. 107878/1928.
e) Velmi mnohé obory naší státní s-y jsou však nyní upraveny jen nepublikovaným usnesením SRS. na základě cit. všeobecného zákona statistického. I to je právní základ úplně dostačující, ježto zákon ten zmocnil výslovně SRS., aby svými usneseními konkretisovala práva i povinnosti, v něm všeobecně stanovené, a nepředepsal Žádné publikace těch usnesení. Tak je nyní upravena zejména každoroční odhadová s. ploch osevu a sklizně polních plodin i specielní šetření ploch osevu cukrovky a množství její spracované v cukrovarech; každoroční soupis hospodářského zvířectva k 1. I.; každoroční statistika hornictví a hutnictví, koksoven a briketáren (výroba i poměry dělnické); statistika cenová, totiž měsíční s. maloobchodních cen potravin a některých jiných potřeb a vážených indexů těchto cen, měsíční s. velkoobchodních cen vůbec, nejdůležitějších zemědělských výrobků i potřeb, živého dobytka, a t. zv. citlivých cen zvláště, s příslušnými indexy, měsíční indexy životních nákladů pětičlenné rodiny dělnické a čtyřčlenné rodiny úřednické v Praze, čtvrtletní šetření o nájemném v Praze, třikrát v roce šetření o cenách stavebních hmot, mezd a řemeslnických prací pro výpočet indexů stavebních nákladů; statistika domácích účtů rodinných; statistika stávek a výluk v závodech živnostenských a hornických (od 1. VII. 1920), v zemědělství a lesnictví (v r. 1923), ve službě železniční, poštovní, telegrafní a telefonní (od 1. VII. 1920), vesměs jen do 1. I. 1924, od kdy viz cit. vyhlášku č. 175/1924; s. odborových organisací zaměstnanců k 31. XII. 1913, 1914, 1918 a násl.; statistika organisací zaměstnavatelů k 31. XII. 1924, 1926, 1930; statistika práce přes čas od 1.I. 1921; statistika nezaměstnanosti od téhož dne (od 1. I. 1925 provádí ji sice se svolením SRS. ministerstvo soc. péče, ale výsledky se uveřejňují také ve Zprávách SÚS.); statistika mzdová od r. 1925; statistika kolektivních smluv od r. 1919 do 1931 (od 1. I. 1932 viz cit. vyhlášku č. 31/1932); měsíční statistika stavebního ruchu ve městech s více než 10 000 obyvatelů a některých i menších; soupis bytů v 35 městských aglomeracích pro r. 1921, rozšířený pro r. 1930; statistika pohlavních nemocí r. 1921 a 1926 a chřipkové epidemie r. 1927; statistika časopisů r. 1920 a odborných knihoven r. 1927; měsíční i roční statistika dopravy zboží po Dunaji, Labi a Vltavě; statistika přepravy na železnicích od r. 1921; každoroční statistika peněžnictví od r. 1919 (spořitelen, záložen, též okresních hospodářských záložen, akciových a veřejných bank, akciových peněžních ústavů na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kampeliček a úvěrních družstev vůbec i jejich svazů a ústředí), odúčtovacích sdružení od r. 1921, kontribučenských záložen a fondů od r. 1920; statistika neúvěrních družstev od r. 1920 a jejich svazů i ústředí od r. 1919; statistika akciových společností průmyslových a obchodních od r. 1922 a společností s ručením obmezeným od r. 1919; statistika cizineckého ruchu od r. 1929; statistika platební bilance státní v letech 1925 a násl.; statistika městská vůbec (včetně zvláštní s-y městských financí, podniků, měny obyvatelstva atd.); statistika veřejných financí: obecních za r. 1929, státních v letech 1919 a násl. (příjmů již od r. 1918), přirážek za r. 1926 a j.
f) Do té doby, než byla našimi čsl. normami upravena nově, řídila se všechna ta s. (pokud již existovala) příslušnými předpisy býv. Rakouska resp. Uherska, všeobecně recipovanými zákonem č. 11/1918. O některých větvích naší s-y platí to v podstatě dosud. Tak zejména o každoroční s-ce vinařství, ovocnictví, chmelařství, včelařství, hedvábnictví, dopravy vodní po Vltavě a Labi atd. Někde byly podrobnosti poněkud modifikovány pouhou úpravou sběrných formulářů S Úřadem S. samým, většinou se však chystá také u těchto větví s-y modernější reorganisace metody sběrací S Radou S.
Přirozeně není tu místa pro uvádění obsahu všech cit. norem, citace jich však umožňuje opatřiti si je v případě potřeby. Zároveň naznačen zde aspoň v hrubých rysech ohromný již rozsah naší správní s-y a velikost záslužné práce naší SRS. i našeho SÚS.
Literatura.
a) Česká: Doc. Jos. Beneš: „O statistice a její teorii, o vědách a zájmech, s nimiž souvisí” (Praha 1920); dr. Dobroslav Krejčí: „Základy statistiky” (Praha, I. vyd. 1920, II. vyd. 1923); týž: „Statistika” (pro učitele, Praha 1928); G. Udny Yule: „Úvod do teorie statistiky”, přel. dr. VI. Novák a dr. Jos. Mráz (Praha 1926); Stanislav Kohn: „Základy teorie statistické metody” (Praha 1929); speciální díla a články české a podrobnou teoretickou literaturu cizí viz v dílech právě uvedených, zvlášť v Kohnovi na str. 434 až 468.
b) Z cizích budiž zde uvedeno aspoň po 1 vynikajícím a snadno srozumitelném díle všeobecně teoretickém: A. . (řada vydání, první v Moskvě 1886); Witold Zaleski: „Theorya statystyki v zarysie” (Varšava 1884); A. Julin: „Principes de statistique théorique et appliquée” (Paříž, I. 1921, II. 1923); H. Secrist: „An Introduction to Statistical Method” (New York 1925); R. Benini: „Principii di statistica metodologica” (Turin 1906); G. v. Mayr: „Statistik und Gesellschaftslehre” (Tübingen, I. v 2. vyd. 1914, II. v 2. vyd. 1926). Z nejnovějších (v Kohnovi ještě neuvedených): Lucien March: „Les principes de la méthode statistique” (Paříž 1930); dr. P. Flaskämper: „Statistik” (I. Allgemeine Statistik, Lipsko 1930); dr. W. Winkler: „Grundriß der Statistik” (I. Theoretische Statistik, Berlín 1931).
† Dobroslav Krejčí.

*) Srov. též vlád. nař. č. 133/1935, nařizující nový soupis zásob pšenice a žita jakož i mlýnských výrobků z nich pro čsl. obilní společnost, a vlád. nař. č. 135/1935 o zjištění rozsahu obilních ploch v některých zeměděl. závodech v r. 1935.*)

Citace:

Statistika. Slovník veřejného práva Československého, svazek IV. S až T. Brno: Nakladatelství Polygrafia – Rudolf M. Rohrer, 1938, s. 640-653.