§ 19. Právo retraktu nebo-li ssutí.

Právo retraktu jest věcné právo k určité nemovitosti, záležející v tom, že osoba oprávněná může žádati, aby nemovitost, bude-li prodána od dosavadního vlastníka osobě třetí, byla dříve prodána jí, zaplatí-li ovšem cenu, za níž jest nemovitost prodávána. Právo retraktu záleží tudíž v právu vstoupiti v trhovou smlouvu o určité nemovitosti na místo osoby třetí.
Právo retraktu vytvořilo se z práva členů nedílné rodiny, kteří museli býti požádáni o souhlas ke všem disposicím rodinným majetkem. Z tohoto právního poměru zůstala i v době, kdy již nedílnost mezi příbuznými zanikla, povinnost, že prodávající musel nabídnouti ke koupi svým dědicům své nemovitosti dříve, než je prodal osobě třetí.
Podle tohoto práva příbuzných osob v rodině, analogicky se vyvinulo i právo jiných osob vstoupiti v trh a získati nemovitost pro sebe, je-li prodávána.
Právní povaha retraktního práva jest spornou. Jedni pokládají je za právo obligační, jiní zdůrazňují jejich historický vývoj a z něho plynoucí věcnou povahu retraktního práva.
Historickým vývojem se vytvořily různé druhy retraktních práv:
1. retrakt dědický (retractus gentilicius, retractus consanguinitatis). V českém právu se nazývá ssutím dědin, abscussa, sipatio, v právu německém se nazývá Náherecht, Zugrecht. Retrakt tento náleží nejbližším dědicům přirozeným. Kruh oprávněných osob se zvětšuje nebo zmenšuje podle toho, jak právními předpisy jest upraveno dědické právo příbuzných osob.
2. Retractus ex iure vicinatus, retractus vicinorum et commetaneorum, t. j. retrakt, záležející v tom, že sousedi a vlastníci hraničících pozemků mohli vstoupiti v trh, prodávaly-li se hraničné pozemky. Právo tohoto retraktu rozšířilo se i do měst a záleželo v právu měšťanů vstoupiti v trh, prodával-li se pozemek neměšťanů. V Polsku vytvořil se i retrakt šlechtický, opravňující vstoupiti v trh, prodával-li se pozemek od šlechtice nešlechtící.
3. Jiným druhem retraktu byl retrakt, plynoucí ze spoluvlastnictví (retractus ex iure condominii). Také zcizuje-li spoluvlastník svůj díl, musí jej nabídnouti nejprve ostatním spoluvlastníkům. Vytvořil se i retrakt zástavního věřitele, který mohl vstoupiti v trh, byla-li nemovitost jemu zastavená prodána.
4. Retraktní právo mohlo vzniknoti také smluvně tak, že při převodu vlastnictví převodci nebo třetí osobě byl vyhrazen retrakt, později zvaný retractus conventionalis. I zde vznikalo pro oprávněného věcné právo.
Recepce římského práva pro právo retraktní nebyla příznivá. Důsledkem toho zůstal v novějších kodifikacích leckde jen retrakt dědický. Také na retrakt vzniklý smluvně hledělo se jako na právo předkupní a zdůrazňovala se tudíž jeho povaha obligační. Zápisem do pozemkových knih mohla však právu předkupnímu býti vtisknuta povaha práva věcného.

Citace:

RAUSCHER, Rudolf. § 19. Právo retraktu nebo ssutí. Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě. Nástin přednášek. Bratislava: Nákladem vlastním, 1934, s. 86-87.