Č. 8151.Samospráva obecní: Zákonem č. 663/19 není obecnímu starostovi uloženo podávati předsedovi reklamační komise zprávu, že žádné reklamace nebyly podány, a proto není státní správa jen na základě § 17 1. c. oprávněna opatřiti si podání takové zprávy na vrub obce (vysláním trestního posla).(Nález ze dne 4. října 1929 č. 17 757.)Věc: Augustin L. v O. (adv. Dr. Jiří Husserl z Prahy) proti ministerstvu vnitra o náklady na vyslání trestního posla.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Výměrem osp-é v Č. z 19. srpna 1923 byl st-l jako starosta obce O. vyzván, aby do 8 dnů zaplatil poselné 30 Kč na úhradu útrat, jež vzešly tím, že st-l nepředložil oběžníkem z 23. května 1923 do 26. června 1923 předepsanou a povinnou zprávu, zda byly proti seznamu voličů podány reklamace, nýbrž že zprávu tu odevzdal teprve dne 2. července 1923 trestnímu poslu, jejž bylo třeba pro zprávu vyslati. — Odvolání, jež st-l z výměru tohoto podal, bylo pořadem stolic, posléze nař. rozhodnutím zamítnuto.Výrok svůj o stížnosti do rozhodnutí tohoto podané založil nss na těchto úvahách:Třebas ve výměru prvé stolice se mluví o »trestním poslu« a během řízení st-li uložená náhrada označována opětovně jako »trestní poselné«, dlužno zdůrazniti — jak ostatně také správně již vyloženo v nař. rozhodnutí — že nešlo v daném případě o žádnou věc trestní, tedy o žádnou pokutu za neuposlechnutí úředního příkazu, nýbrž o vynucené provedení příkazu tohoto, t. zv. náhradním úkonem, t. j. o provedení úkonu, uloženého obecnímu starostovi — správně ovšem obci — osobou jinou, totiž úředním poslem na útraty obce, jež úřední příkaz provésti opomenula.Úřad prvé stolice neopřel ani svůj výměr o vyslání »trestního posla«, tedy o provedení exekuce náhradním úkonem, ani výměr, jímž st-li uložil náhradu poselného, o žádné zákonné ustanovení. Teprve žal. úřad v nař. rozhodnutí odvolal se k odůvodnění zákonnosti provedeného postupu na ustanovení § 17 zák. o stálých seznamech voličských z 19. prosince 1919 č. 663 Sb. Avšak právě proto, že žal. úřad takto právně kvalifikoval potvrzený jím výměr prvé stolice, mohl se nss omeziti na zkoumání, zda výměr ten jest kryt cit. zákonným předpisem a neměl důvodu zkoumati, zda snad postup politického úřadu nenalezl by opory v některém jiném předpisu zákonném.V § 17 zák. č. 663/19 byla státní správa zmocněna učinili vhodná opatření na vrub obce, kdyby starosta obce, obecní úřad nebo místní komise nevykonali povinností tímto zákonem jim uložených. Že podle tohoto zákonného ustanovení byl úřad oprávněn dáti náhradní úkon provésti jen na vrub obce a nikoli na vrub jeho vlastní, to st-1 ve své písemné stížnosti nenamítl. Učinil tak teprve jeho právní zástupce při veř. ústním líčení. Leč v tomto stadiu byla námitka ta vzhledem k ustanovení §§ 14 a 18 zák. o ss nepřípustná, pročež se jí nss zabývati nemohl. Naproti tomu namítá st-l, že cit. zákonné ustanovení zmocňuje státní správu k provedení náhradního úkonu jen tenkráte, jestliže starosta obce, obecní úřad nebo místní komise nevykonali povinností tímto zákonem jim uložených, že tento zákon ukládá sice v § 12 obec. úřadu povinnost předložiti předsedovi reklamační komise došlé námitky, neukládá mu však, aby v tom případě, jestliže žádné reklamace nedojdou, podal také o tomto negativním stavu zprávu.V tom bylo dáti stížnosti za pravdu. Povinnost, předložiti došlé reklamace, není totožná s povinností podati zprávu o tom, že žádné reklamace nedošly. Chtěl-li úřad, aby mu obecní úřad resp. starosta podali také takovouto negativní zprávu, nestačilo mu k tomu holé ustanovení zákona, nýbrž bylo ještě potřebí zvláštního úředního příkazu. Zda by příkaz takový měl oporu v zákoně, tím netřeba se zabývati. Povinnost podati takovouto negativní zprávu nezakládala by se pak v zákoně samém, nýbrž v úředním rozkazu. Poněvadž však v § 17 cit. zák. zmocněna státní správa k náhradnímu úkonu (zejména bez předchozí řádné urgence) jen pro nesplnění povinností uložených přímo v citovaném zákoně samém, nemohlo zákonné ustanovení, jehož se žal. úřad dovolal, být základem pro uložení náhradní povinnosti, pročež bylo nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost.