Č. 8325.

Jazykové právo: I. * Zájemní protokol při zabavení věcí movitých dle § 253 ex. ř. jest součástí vyřízení podle odst. 2. § 2 jaz. zákona. Proto má jak vymáhající věřitel, tak i dlužník právo na to, aby zájemní protokol za podmínek § 2 jaz. zák. byl sepsán i v jazyku menšinovém. — II. * Byl-li zájemní protokol proti ustanovení odst. 2 § 2 jaz. zák. v takovém případě sepsán pouze v jazyce státním, může dozorčí úřad zjednati nápravu podle čl. 96 odst. 3. prov. nař. tím, že nařídí vyhotovení zájemního protokolu také v jazyku menšinovém.
(Nález ze dne 27. prosince 1929 č. 30353/28.)
Prejudikatura: Boh. A 6207/27.
Věc: Karel L., advokát v D. proti ministerstvu spravedlnosti stran jazykového práva.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím žal. úřad odepřel učiniti další opatření k zjednání nápravy, zrušuje se pro nezákonnost; jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: V exekuční věci Dra Karla L., advokáta v D., proti Dru Herbertu Sch., adv. koncipientu tamtéž, nevyhověl okr. soud v D. žádosti vymáhajícího věřitele, aby zájemní protokol sepsán byl také v jazyce německém. Dozorčí jazykové stížnosti byly zamítnuty presidiem kraj. soudu v L. a presidiem vrch. zem. soudu v Praze. O další jazykové stížnosti rozhodlo min. sprav. nař. rozhodnutím takto: »Zájemní protokol v exekuční věci JUDra Karla L. proti JUDru Herbertu Sch. pro 100 Kč, sepsaný okr. soudem v D., měl býti sepsán také něm. jazykem, pokud jde o přednesy stran a zjištění pro ně rozhodná. Další opatření ve věci nelze učiniti pro tentokráte.«
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
1. Stížnost spatřuje nezákonnost a vadnost nař. rozhodnutí jednak v tom, že z výroku žal. úřadu, že ta část zájemního protokolu, která obsahuje zjištění pro strany rozhodná, měla býti sepsána také v jazyce německém, nelze seznat, co je zjištěním pro strany rozhodným a jednak v tom, že žal. úřad vyhověv stížnosti jen pro tuto část zájemního protokolu, nevyřídil tím úplně stížnost, která se domáhala, aby celý zájemní protokol sepsán byl také v jazyce německém. Výtky tyto jsou bezpodstatny.
Z odůvodnění nař. rozhodnutí, jež tvoří nerozdílnou součást judikátního výroku žal. úřadu, jest zcela jasně patrno, že výrazem »zjištění pro strany rozhodná« mínil žal. úřad výsledky úředního úkonu, tedy hlavně soupis a popis zabavených předmětů a skutkové okolnosti, k jichž potvrzení vyžadují platné předpisy podpisů stran. Ale pak nelze důvodně mluvit o nejasnosti nebo nesrozumitelnosti této části nař. rozhodnutí. Z obsahu napadeného rozhodnutí jest zřejmo, že žal. úřad zásadně uznal nárok st-lův, aby při sepisování zájemního protokolu použito bylo také jeho menšinového jazyka, ovšem nikoli pro celý obsah tohoto aktu, nýbrž jen pro určité jeho části. Jestliže však žal. úřad neuznal nárok st-lův v celém rozsahu v adm. stížnosti uplatňovaném, není možno vytýkat, že nevyřídil úplně stížnost, když z odůvodnění nař. rozhodnutí lze seznat, proč žal. úřad tak učinil. Slušelo proto tyto námitky zamítnout jako bezdůvodné.
2. Žal. úřad vyslovil v nař. rozhodnutí, že zájemní protokol — jsa toliko dalším úředním úkonem exekučního řízení — není sice vyřízením exekučního návrhu ve smyslu § 2 odst. 2 jaz. zák. a že st-l z této zákonné normy nemůže vyvozovat nárok, aby zájemní protokol sepsán byl také v jazyce německém, že však takovýto nárok má, pokud jde o přednesy stran a zjištění pro ně rozhodná, ježto tento akt spadá pod pojem »projednávání« ve smyslu § 2 odst. 5 jaz. zák. a čl. 8, 9, 24, 37 jazyk. nař. Stížnost stojíc na stanovisku, že zájemní protokol jest »vyřízením« ve smyslu § 2 odst. 2 jazyk. zák., má za to, že celý zájemní protokol má být sepsán také v jazyce minoritním.
Ani tuto námitku neshledal nss důvodnou. Je sice nesprávný názor žal. úřadu, že sepsání zájemního protokolu spadá po pojem »projednávání« ve smyslu § 2, odst. 5 jaz. zák., neboť tento předpis dle struktury § 2 logicky se pojí jedině k odst. 4., který mluví specielně o řízení trestním a proto odst. 5 může mít na mysli jen projednávání ve věcech trestních, kdežto sepsání zájemního protokolu v řízení exekučním lze dle celé výstavby § 2 jaz. zák. subsumovat jen pod pojem »vyřízení« ve smyslu 2. odst. tohoto paragrafu; ale žal. úřad přiznav st-li nárok na německé vyhotovení zájemního protokolu v částech pro něho rozhodných, nezasáhl nijak do jeho subj. práv, i když se při tom dovolal nesprávné normy, neboť nelze se domyslit, která část zájemního protokolu by pro st-le rozhodna nebyla. Bylo tedy nař. rozhodnutím vysloveno, že všechno to, co dle předpisu § 253 ex. ř. má tvořit obsah zájemního protokolu, mělo být sepsáno v minoritním jazyce st-lově, čímž jeho nároku bylo vyhověno.
3. Žal. úřad vyslovil. však v nař. rozhodnutí dále, že v daném případě nemohl zjednat nápravu ve smyslu čl. 96 odst. 3 jaz. nař. proto, že dle § 253 ex. ř. zabavení jest vykonáno sepsáním a popsáním věcí v zájemním protokole a že opětný výkon a sepsání nového protokolu nelze dle zákonitých předpisů ve správním řízení nařídit. — Stížnost namítá, že příznivé rozhodnutí v jazykových sporech bylo by ilusorním, kdyby se zároveň nezjednala náprava, a tvrdí, že v daném případě nápravu lze provést tím způsobem, že soud na základě stávajícího zájemního protokolu, sepsaného v jazyce státním, vyhotoví zájemní zápis v jazyce německém. Po této stránce nutno stížnost uznati za důvodnou.
Petitem obsaženým v jazykové stížnosti, podané u žal. úřadu, domáhal se st-l toho, aby napadené rozhodnutí presidia vrch. zem. soudu v Praze bylo zrušeno a nařízeno, aby zájemní protokol byl vyhotoven v jazyce německém. St-l nežádal tedy ani provedení nového zabavení, ani opětného sepsání nového zájemního protokolu v jazyce německém, nýbrž petit jeho stížnosti obsahoval výslovně jen žádost, aby státním jazykem již sepsaný zájemní protokol byl vyhotoven také v jazyce německém. Žal. úřad, uznávaje v nař. rozhodnutí zásadně, že zájemní protokol měl býti sepsán také jazykem německým, odepřel naříditi žádané něm. vyhotovení tohoto protokolu z toho důvodu, že taková náprava není již možná, poněvadž sepsání nového protokolu ve správním řízení naříditi nelze. Žal. úřad vycházel podle toho z právního názoru, že předpokladem pro vyhovění rekursnímu petitu, aby zájemní protokol byl vyhotoven také v jazyce německém, jest, aby byl sepsán nový zájemní protokol. S tímto právním názorem však souhlasiti nelze.
Podle § 253 odst. 1 ex. řádu vykoná se zabavení hmotných věcí, které dlužník má ve své moci, tím, že výkonný orgán je v protokolu sepíše a popíše (zájemní protokol). Tento úkon byl v daném případě sepsáním zájemního protokolu proveden toliko v jazyce českém. K tomu, aby vyhověno bylo nároku st-lovu na vyhotovení tohoto protokolu také v jazyce německém, není však třeba nového výkonu zabavení ani sepisu nového zájemního protokolu, čehož st-l také ani nežádal, nýbrž stačí, aby k sepsanému již zájemnímu protokolu připojeno bylo dodatečně jen jeho vyhotovení v jazyce německém. Tím nebude nijak dotčen ani provedený již výkon zabavení, ani listinné osvědčení o výkonu tom sepsané (zájemní protokol) a do těchto soudních úkonů nebude tedy správní cestou nijak zasaženo. Stane se pak dodatečně jen to, co při původním sepisování protokolu státi se mělo. Není-li však třeba ani nového opětného výkonu zabavení ani sepisu nového zájemního protokolu k tomu, aby jazykovému nároku st-lem uplatněnému a uznanému bylo vyhověno, vyplývá z toho, že podle povahy věci v daném případě náprava, t. j. nařízení dodatečného vyhotovení protokolu z jazyku německém ve smyslu čl. 96 odst. 3 jaz. nař. možná jest.
Vycházel-li žal. úřad v nař. rozhodnutí z opačného právního názoru a odepřel proto učiniti další opatření k zjednání nápravy, ač byla možná, spočívá nař. rozhodnutí na mylném právním názoru.

Citace:

č. 8325. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 578-580.