Č. 8295.

Mimořádná opatření poválečná: Je báňský podnik povinen platiti zaměstnavatelské příspěvky podle opatření Stálého výboru Nár. shromáždění č. 494/20 za svoje zaměstnance také za dny nedělní a sváteční a za dny, kdy zaměstnanec pro nemoc nepracoval?
(Nález ze dne 16. prosince 1929 č. 7936/27.) Prejudikatura: Boh. A 3929/24, 7121/28.
Věc: Firma Západočeský báňský akciový spolek v Praze proti ministerstvu pro zásobování lidu o zaměstnavatelské příspěvky.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím zamítnut byl nárok na vrácení přeplatku zaměstnavatelských příspěvků za dny nedělní a sváteční, zrušuje se pro nezákonnost; v ostatním se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítlo žal. ministerstvo v cestě instanční odvolání stěžujícího si spolku z výměru osp-é v T. z 2. července 1925, kterým nebylo vyhověno jeho žádosti za vrácení přeplatku zaměstnavatelských příspěvků podle § 4 opatření Stálého výboru Nár. shrom. č. 494/20, v částce 45008 Kč, jehož se spolek domáhal z důvodu, že mu Spojenou bratrskou pokladnou v Ž. byly předepsány a od něho také vybrány za dobu od září 1920 do dubna 1921 zaměstnavatelské příspěvky také za dny nedělní a sváteční, o nichž se v závodě nepracovalo, jakož i za dny, o nichž jednotliví dělníci nepracovali pro onemocnění.
Pojednávaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané vycházel nss z těchto úvah:
Na sporu jest otázka, zda v době od září 1920 do dubna 1921 byla bratrská pokladna, k níž podnik stěžujícího si spolku náleží, oprávněna spolku tomu předepisovati a od něho vybírati zaměstnanecké příspěvky za všechny dny, resp. za 30 dnů v měsíci a za všechny dělníky u něho zaměstnané, či pouze za dny, o nichž se na závodě pracovalo, resp. o nichž ten který dělník také skutečně pracoval.
Nss poukázal již v nál. Boh. A 3929/24 na to, že příspěvková povinnost zaměstnavatelů podle § 4 opatř. Stál. výboru č. 494/20 a § 11 vl. nař. č. 500/20 byla těmito předpisy uvedena v těsnou souvislost s jejich povinností platiti pojistné příspěvky nemocenské, čili jinými slovy, že zaměstnavatelé jsou povinni platiti příspěvek 1 Kč jedině za ty dny, za které podle norem upravujících pojištění nemocenské jsou povinni platiti příspěvky k nemoc. pokladně. V dalším nál. Boh. A 7121/28 vyslovil nss právní názor, že u podniků, jež podléhají nemoc, pojištění u bratrských pokladen, jest za účinnosti zák. z 28. července 1889 č. 127 ř. z. — tedy až do 1. října 1924 — pro otázku, zda zaměstnavatel jest povinen platiti příspěvky nemocenské — a tedy také příspěvky zaměstnavatelské — hledati odpověď jedině ve znění pokladničních stanov, tou dobou platných. Při názorech zde vyslovených setrval nss i v daném případě.
Názorů zde vyslovených přidržel se v daném případě žal. úřad jen v oné části, v níž zamítl žádost stěžujícího si spolku za vrácení přeplacených příspěvků za dny, o nichž jednotliví dělníci pro onemocnění nepracovali. Proti zjištění žal. min., že ani stanovy bratrské pokladny nepropůjčily firmě právo na osvobození za dny zaměstnancova onemocnění, stěžující si spolek nic nenamítá, snaží se jen dovoditi, že i v tomto případě byl od placení zaměstnavatelských příspěvků osvobozen, poněvadž prý na základě ujednání uzavřeného mezi bratrskou pokladnou a jím samým již po více než 25 let platilo ustanovení, že hlášení dělníka jako nemocného se považovalo za odhlášení dotyčného dělníka u bratrské pokladny. Leč dle názoru již shora vysloveného platí pro otázku povinnosti platiti zaměstnavatelské příspěvky pouze právní stav, jak vytvořen byl ohledně nemocenských příspěvků platnými normami a stanovami, na němž soukromá dohoda stran ničeho změniti nemohla. Právem proto nehledělo žal. min. ke tvrzené dohodě a nelze proto rozhodnutí jeho vytýkati po této stránce ani nezákonnost ani vadu řízení; bylo proto stížnost proti této části nař. rozhodnutí zamítnouti jako bezdůvodnou.
Pokud jde o vrácení přeplatku, vztahujícího se na dny nedělní a sváteční, posuzovalo žal. min. sporný případ podle předpisů o všeobecném pojištění nemocenském, nezkoumalo však, zda podle stanov bratrské pokladny, k níž podnik stěžujícího si spolku náležel, byla tato pokladna oprávněna v rozhodné době vybírati nemocenské příspěvky také za dny nedělní a sváteční. Ve smyslu vývodů shora uvedených spočívá tedy nař. rozhodnutí v této části na mylném výkladu zák.

Citace:

č. 8295. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 521-523.