Č. 8308.

Zaměstnanci veřejní: * Absolvování notářského kursu a složení zkoušky ze správy obecní nezakládá obecním a obvodním notářům na Slov. a Podk. Rusi (zák. č. 211/20 a vl. nař. č. 71/21) nárok, aby zařazeni byli do skupiny »B« §u 52 služ. pragm. státních úředníků.
(Nález ze dne 18. prosince 1929 č. 23072.)
Věc: Nikolaj P. v J. proti ministerstvu vnitra stran zařádění do skupiny »B« státních úředníků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podáním z 21. února 1925 domáhal se st-l, notář v J., toho, aby byl zařazen do skupiny B stát. úředníků podle § 52 služ. pragmatiky. Nař. rozhodnutím nebylo žádosti této vyhověno s odůvodněním, že notářský naukoběh není možno považovati za vysokoškolský kurs a notářskou zkoušku za státní zkoušku na vys. škole, jak stanoveno jest §em 52 služ. pragm. pro úřednickou skupinu B.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Dle § 52 služ. pragm. rozlišovalo se pět úřednických skupin podle toho, jaké předběžné vzdělání bylo pro ustanovení v dotyčném služ. odvětví zásadně předepsáno a nerozhodovala tedy okolnost, jaké předběžné vzdělání kdo skutečně měl. Do skupiny B pak zařáděni byli úředníci, pro jejichž služ. odvětví bylo jako podmínka jejich ustanovení předepsáno absolvování střední školy a vysokoškolského kursu, jakož i úspěšné složení státní zkoušky na vysoké škole. Pouhá okolnost sama, že absolvent gymnasia složí, jak st-l uvádí, na příkl. zkoušku judicielní, neodůvodňuje tedy ještě zařazení do skupiny B, jestliže pro některé služ. odvětví není jako podmínka přijetí do státní služby předepsáno vedle vzdělání středoškolského i složení zkoušky judicielní. Nss pak již v nál. Boh. A 1351/22 vyslovil a podrobně odůvodnil právní názor, že vysokoškolským kursem rozuměti jest kurs, který jest odbyt na škole, kde se přednášejí jen odbory, jichž návštěva a studium předpokládá úspěšné absolvování středních škol. Kurs ten musí tedy býti součástí studia vysokoškolského, t. j. musí býti spojen s vys. školou. Žádá-li zákon složení státní zkoušky na vysoké škole, chtěl tím, jak nss v cit. již nál. dovodil, označiti zkoušky teoretické, sloužící ke zjištění úspěšného dokonání dotčeného vysokoškolského studia, jež onen vysokoškolský kurs vyplnila.
Není tedy rozhodným, zda na notářských kursech se přednášejí některé discipliny, kterým se vyučuje na právnické fakultě universit, nýbrž rozhodnou jest jedině okolnost, zda notářský kurs jest organickou součástí studia na vys. škole. Že by tomu tak bylo, ani st-l sám netvrdí. Také nss shledal, že notářský kurs není kursem vysokoškolským, t. j. kursem spojeným s vys. školou.
Zákon č. 211/20 stanoví v § 2, že obecním nebo obvodním notářem může býti ustanoven, kdo vyhovuje všeobecným podmínkám pro ustanovení státním úředníkem a má alespoň způsobilost předepsanou uher. zák. čl. XX:1900. Stejné ustanovení obsahuje i § 2 vl. nař. č. 71/21 o obecních a obvodních notářích na Podk. Rusi.
Zák. čl. XX:1900 pak praví v § 3, že obecním nebo obvodním notářem může býti ustanoven, kdo řádně skončil naukoběh pro správu obcí a s úspěchem složil zkoušku ze správy obecní. Další ustanovení tohoto § určuje, kdo i jinak jsou pro úřad notářský kvalifikováni.
V § 1 cit. zák. čl. jest ustanoveno, že posluchači těchto kursů mohou býti, kdož s úspěchem absolvovali 8. třídu vyššího gymnasia nebo vyšší reálky nebo jiné rovnocenné střední školy nebo přiměřené voj. učeliště a po skončení studií vykonali aspoň jednoroční praxi v kanceláři obecního nebo obvodního notáře, nebo v notářské kanceláři města se zřízeným magistrátem. Po absolvování kursu mohl posluchač složiti zkoušku ze správy obecní před komisí, již je zříditi v sídle kursu. Počet, místo, podmínky přijetí, délku kursu, učební osnovu, jakož i předměty státní zkoušky, organisaci zkuš. komisí a postup při zkoušce stanoví min. vnitra nařízením. Nařízením tímto jest nař. býv. uher. min. vnitra ze 17. července 1913 č. 12000 uveřejněné v Rendeletek Tára pod č. 103/1913. Podle § 1 tohoto nař. byly zřízeny čtyry takové kursy a sice, pokud jde o území nynějšího Slov., jedině v Košicích.
Kursy tyto podléhají dozoru min. vnitra (§ 7); ředitele jmenuje rovněž ministr vnitra, přednášející pak ustanovuje min. vnitra na návrh ředitel kursu (§ 8). Ředitele a přednášející ustanovuje min. vnitra z řad způsobilých odborníků (státních, municipálních a obecních úředníků, vysokoškolských profesorů, advokátů atd.) (§ 8). Kurs trvá 1 rok (od 1. září do konce června) (§ 3). Zkušební komise byly zřízeny v sídle kursu a sestávaly z předsedy a náměstka, kteří byli jmenováni min. vnitra částečně z řad ředitelů a přednášejících, částečně z řad jiných odborníků, členy komise jsou veškeří přednášející a min-em vnitra na návrh ředitele jmenovaní jiní odborníci (§ 22). Již z této organisace notářských kursů jest zřejmo, že kursy tyto byly zcela samostatné, od vys. škol zcela nezávislé kursy a že nebyly také samostatnými vys. školami. Ani zkoušky notářské nelze pokládati za zkoušky na vysoké škole skládané, jak to žádá § 52 služ. pragmatiky. Pak ovšem nejsou předpoklady pro zařazení st-le do skupiny B splněny.

Citace:

č. 8308. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 543-545.