Č. 8327.

Zaměstnanci veřejní. — Řízení správní: * Rozhodnutí hlavního finančního ředitelství v Užhorodě o služebních příjmech zaměstnance podle § 151 odst. 2 platového zákona není rozhodnutím konečným.
(Nález ze dne 30. prosince 1929 č. 9463/28.)
Věc: Dr. Jan Ž. v U. proti hlavnímu finančnímu ředitelství v Užhorodě o snížení t. zv. podkarpatského drahotního přídavku.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Podle přípisu předsednictva ministerské rady ze 16. prosince 1927 propůjčila vláda usnesením z 14. prosince 1927 st-li služební místo v 5. platové stupnici v osobním stavu právních úředníků fin. služby na Podk. Rusi s úředním titulem »fin. vrch. komisař« a to s účinností od 7. prosince 1926. Presidium hlav. fin. ředitelství v Užhorodě, intimujíc toto usnesení vlády st-li, přiznalo mu výměrem z 24. prosince 1927 od 1. ledna 1927 služební plat podle ustanovení § 17 odst. 4 plat. zák. v páté platové stupnici stupně b) ročních 22500 Kč za současného zastavení dosavadních platů koncem měsíce prosince 1926. Spolu redukovalo od 1. ledna 1927 zvláštní podkarpatský drahotní přídavek st-lův ve smyslu vl. usnesení z 17. prosince 1926 (výn. min. fin. z 24. prosince 1926) z částky ročních 4806 Kč na 4206 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí hlav. fin. ředitelství v Užhorodě čelí stížnost. Maje o ní rozhodovati, musil nss z důvodu své vlastní kompetence zkoumati, zda nař. rozhodnutí bylo vydáno poslední přípustnou instancí správní.
Nař. rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti a po vyhlášení zákona platového č. 103/26 a dlužno je proto po stránce procesní posuzovati podle předpisů tohoto zákona. Podle § 151 odst. 1 a 2 plat. zák. může zaměstnanec, byly-li opatřením úřadu upraveny jeho služební příjmy z moci úřední, podati do 15 dnů námitky, o nichž rozhodne úřad, jenž opatření učinil a proti tomuto rozhodnutí do 15 dnů odvolání, o němž rozhodne příslušný ústřední úřad.
V daném případě obrací se stížnosti proti nař. výnosu toliko pokud provedl snížení t. zv. zvláštního podkarpatského drah. přídavku a sluší proto jen zkoumati, spadá-li tento přídavek pod pojem »služebních příjmů« ve smyslu cit. § 151 plat. zák.
Nss vyložil již v nál. Boh. A 7743/29, že »služebním příjmem« podle přirozeného smyslu těchto slov je každá majetková hodnota, kterou státní zaměstnanec z titulu svého služebního poměru od státu přijímá, jakož i že systematické zařazení § 151 cit. zák. svědčí tomu, že zákon chtěl ustanovení jeho vztáhnouti na všechny druhy služ. příjmů, o nichž jest řeč v ustanoveních předcházejících paragrafu tomu, tedy také na příjem, který zaměstnanec béře z titulu zvláštních služ. přídavků a jiných stálých výhod dle § 148 plat. zák.
Podle přípisu předsednictva min. rady z 18. prosince 1926 (výn. min. fin. z 24. prosince 1926) usnesla se vláda pojednávajíc dne 17. prosince 1926 o zvýšených přídavcích na Slov. a Pod. Rusi na tom, že se státním zaměstnancům na Slov. a Podk. Rusi trvale ustanoveným, jimž přísluší v prosinci 1926 drah. přídavek podle usnesení vlády z 14. listopadu 1925 (50% na Slov. a 150% na Podk. Rusi) povoluje počínajíc 1. lednem 1927 až na další výplata tohoto drah. přídavku stejnou měsíční částkou, jakou jim příslušel v prosinci 1926 pod názvem': »zvláštní slovenský (podkarpatský) drahotní přídavek«. Současně určila vláda v usnesení tom předpoklady, kdy se přídavek tento sníží neb docela zanikne.
Z usnesení toho je patrno, že přídavek tento se poskytuje státním zaměstnancům jako přídavek k jejich ostatním stálým služ. příjmům z důvodu, že byli trvale ustanoveni na území Slov. či Podk. Rusi a spadá proto podle své povahy pod pojem »služ. přídavku« ve smyslu § 148 odst. 1 plat. zák. Leč potom nutno přídavek ten — podle toho, co dříve řečeno — zahrnouti mezi »služební příjmy« ve smyslu § 151 cit. zák. a řídí se i opravné řízení proti opatřením úřadů, jimiž byl přídavek ten upraven z moci úřední, předpisem tím.
V daném případě snížen byl t. zv. zvláštní podkarpatský drah. přídavek hlav. fin. ředitelstvím v Užhorodě z moci úřední a měl proto st-l možnost, podati proti opatření tomu podle § 151 odst. 1 a 2 cit. zák. námitky na jmenované hlav. fin. ředitelství a proti vyřízení jich případně odvolání k min. fin. jako úřadu ústřednímu. Z vylíčeného zjevno, že nař. rozhodnutí není rozhodnutím konečným po rozumu §u 5 zák. o ss.

Citace:

č. 8327. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 581-583.