Čís. 1171.
Opis základní směnky nemusí býti obsažen v kontextu protestní listiny, musí však býti v kontextu k němu poukázáno a musí býti připojený opis kryt ještě jednou pečetí a podpisem protestujícího úředníka.
(Rozh. ze dne 9. září 1921, Rv I 516/21.)
Proti směnečnému platebnímu příkazu namítal dlužník mimo jiné, že
opisy směnek v protestu se neshodují s jich prvopisem a že nejsou kryty
podpisem protestujícího úředníka soudní kanceláře. Oba nižší soudy
uchovaly směnečný platební příkaz v platnosti mimo jiné z těchto důvodů: Vzdor slovu »musí« v čl. 88 sm. ř. nejsou v tomto článku uvedené náležitosti směnečného protestu v tom směru povinnými, že by nedostatek nebo vada jedné neb druhé náležitosti měly za následek zmatečnost. Třeba spíše v každém jednotlivém případě zkoušeti, je-li vada tak
podstatnou, že ohrožuje účel nebo podstatu protestu. Stačí, je-li možno,
aby z ostatního obsahu s dostatečnou jistotou vyvozováno býti mohlo, že
zákonné požadavky tu jsou (Staub Stranz str. 285). V § 55 uvoz. zák. obsažený předpis, že se má sepisování soudních směnečných protestů
státi na soudcovský poukaz úředníky soudní kanceláře, upravuje pouze
rozdělení práce u soudu. Soudní pečetí opatřený, soudním úředníkem sepsaný a podepsaný a do rejstříku protestů zapsaný protokol o směnečném protestu není však snad již proto neplatným, že jej sepsal soudní
úředník, jenž není právě pověřen se sepisováním protokolů těch. Na zadní
straně obou protokolů se nacházející opisy směnek nevzbuzují pochybnosti o tom, že jsou totožnými s dvěma žalobě za základ sloužícími směnkami, ježto žalovaný ani netvrdí, že jsou ještě jiné jím přijaté směnky na stejné obnosy v oběhu. Že opisy ty nejsou kryty podpisem soudního
vykonavatele, nemá ještě za následek neplatnost protestu.
Nejvyšší soud platební příkaz zrušil.
Důvody:
Žalobní směnky jsou směnkami domicilovanými, směnečným věřitelem
v době splatnosti byla jiná osoba než osoba dimiciliátova. Hledíc k tomu
bylo k zachování směnečných nároku i proti příjemci nezbytno, by
směnky byly domiciliátovi k placení předloženy, a, když zaplaceno nebylo, byly řádně protestovány (čl. 43 sm. ř.). Protest byl sice skutečně
učiněn, ale způsobem, jenž nevyhovuje zákonu, takže jest neplatným a
jakoby se vůbec nebyl stal. To vyplývá z těchto úvah: Dle čl. 88 čís. 1
sm. ř. musí protest obsahovati doslovný opis směnky nebo kopie a všech
na ní se nalézajících rukopisů a poznámek. Na kterém místě protestu
nutno neb alespoň bez újmy platnosti protestu lze přičiniti opis základní
směnky, zákon nepředpisuje. Tolik jest jisto, že opis základní směnky,
tvoře podstatnou součást protestní listiny, musí býti na téže listině, kterou
osvědčuje se úkon protestujícího notáře nebo soudního úředníka. Doslov
zákona nutkal by dále ovšem k přísnému požadavku, by opis základní
směnky pojat byl do kontextu protestu, buďsi jako jeho úvod nebo jako
jeho závěr, a by tento obsah protestu ve své celistvosti byl kryt pečetí
a podpisem protestujícího úředníka. Než, hledíc k účelu tohoto formelního
předpisu lze bez rozporu se zákonem připustiti, by základní směnka
opsána byla i na jiném místě protestní listiny, předpokládajíc, že účel zákonného předpisu nebude tím ohrožen. Účelem ustanovení čl. 88 čís. 1 sm. ř. jest, by úředním osvědčením bylo nad veškeru pochybnost prokázáno, že základní směnka, jež byla presentována a protestována, shoduje
se doslova se směnkou, jež na protestní listině jest opsána, poněvadž dle
zákona lze jen tímto způsobem zjednati průkaz o tom, že presentovaná
a protestovaná směnka jest totožná se směnkou základní. S tohoto hlediska není zásadně závady proti tomu, by, jak se stalo v tomto případě,
bylo na líci protestní listiny osvědčeno protestní jednání a na rubu připojen byl doslovný opis základní směnky. To však, má-li zabezpečen bý ti
shora vytčený účel zákona, jen za dvojího předpokladu: Předně, že v kontextu protestního, datem uzavřeného a pečetí a podpisem protestujícího
úředníka dotvrzeného jednání bylo výslovně poukázáno k tomu, že na
rubu připojený opis základní směnky jest doslova shodným s jejím prvopisem, a za druhé, že na rubu připojený opis základní směnky jest kryt
ještě jednou pečetí a podpisem protestujícího úředníka. Protesty, o něž
zde se jedná, nevvyhovují zúplna ani prvému požadavku. Praví se v nich,
že presentován byl prvopis »des unten in Abschrift umgesetzten Wechsels«, aniž bylo by vytčeno, že tento opis shoduje se doslova s prvopisem.
Druhý požadavek, to jest ověření na rubu připojeného opisu základní
směnky soudní pečetí a podpisem protestujícího úředníka není vůbec
splněn. Neověřil tudíž protestující úředník náležitým způsobem, že na
rubu protestní listiny připojený opis směnky jest oním opisem, k němuž
v kontextu protestní listiny bylo poukázáno. Poněvadž pak zákon, vypočítav náležitosti protestní listiny, uvádí jako poslední náležitost podpis
protestujícího notáře nebo soudního úředníka za přitištění úřední pečeti
(čl. 88 čís. 8 sm.ř.) , dal tím zřejmě na srozuměnou, že celý obsah protestní listiny, a je-li tato, jako zde, rozčleněná na dvě části, každá tato
část musí býti uzavřena a kryta způsobem, naznačeným v čl. 88 čís. 8 sm. ř. V témž smyslu řešena táž otázka již při poradě o prvém Pruském
návrhu směnečného řádu z roku 1845 (Fuchsberger, Entscheidungen, 2. vydání II. díl str. 320). Poukaz téhož autora k odchylné praxi saských
soudů vysvětluje se, jak sám uvádí, zvláštnostmi saského práva, plativšího
v čase příslušných rozhodnutí. Poněvadž, jak dolíčeno, jest dovolání
žalovaného již ze shora řečeného důvodu opodstatněno, bylo mu vyhovilo, aniž třeba bylo, zabývati se dalším obsahem dovolacího spisu.