Čís. 991.

Nelze povoliti vklad převodu práva vlastnického k nemovitosti, neprokázal-li žadatel způsobem, předepsaným v knihovním zákone, že zapsané právo předkupní uhaslo.
(Rozh. ze dne 29. března 1921, R I 402/21.)
Kupní smlouvou vyhradil postupitel nemovitosti předkupní právo Františku a Kateřině F-ovým s tím, že nemá platnosti, ožení-li se Josef H., jemuž byla nemovitost postoupena. Josef H. se později oženil a prodal po té nemovitost Matyáši S-ovi. Žádost tohoto o vklad práva vlastnického knihovní soud zamítl, opíraje se o ustanovení §§ 1072 a 1075 obě. zák. Rekursní soud vklad povolil, vzav na základě snímku ze spisu
notářského za prokázáno, že se žadatel oženil.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud, vyhověv rekursu žadatelově nepovšiml si ustanovení § 94 odstavec 1 čís. 1 kn. z. Soud knihovní má podle tohoto ustanovení žádost i s přílohami podrobiti zevrubnému prozkoumání a smí povoliti knihovní vklad jen tehdy, není-li dle pozemkové knihy ohledně nemovitosti nebo práva žádné překážky proti požadovanému vkladu. Nemovitosti tyto, jež mají knihovně přejíti do vlastnictví Matyáše S-a, jsou však zatíženy právem předkupním pro Františka a Kateřinu F-ovy, tedy vzhledem na ustanovení § 1073 obě. zák. věcným právem, jež může býti uplat-
ňováno proti každému třetímu držiteli (§§ 1079 a 443 obě. zák.) a jež omezuje volné nakládání vlastníka s nemovitostí potud, pokud tento oprávněnému ji nenabídl ke koupi (§ 1072 obě. zák.) nebo právo jinakým způsobem nepominulo. Vzhledem к ustanovení § 93 kn. zák. posuzovati dlužno žádost knihovní dle doby jejího podání a, jelikož v čas podání její zmíněné omezení právem předkupním nebylo vymazáno, vzal právem prvý soud na ně zřetel a knihovní žádost zamítl. Na tom nemůže nic měniti ani ta okolnost, že právo to mělo býti účinno dle spisu notářského jen pro případ neoženění se Františka H-a, neboť i v tomto případě platí co shora řečeno; pokud žadatel neprokázal, že skutečnost tato, volné nakládání vlastníka dle knih omezující, přestala, nelze jeho žádosti vyhověti. jelikož to nikterak ze zmíněného spisu notářského, jak za to má soud rekursní, nevyplývá; mluviť se tam jen o zamýšleném sňatku F. Fí-a s Marií V-ovou, došlo-li však skutečně k němu, nebylo dosud osvědčeno.

Citace:

č. 990. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 252-252.