Čís. 14001.

Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
Jde o jednání proti dobrým mravům soutěže, napodobil-li soutěžitel přiléhavě propagační prostředky jiného soutěžitele. Lhostejno, že označení obou podniků i jejich tiskopisy vykazují řadu nepodstatných odlišných změn.
(Rozh. ze dne 1. prosince 1934, Rv 2 182/33.) Žalující firma domáhala se na žalované firmě, by žalovaná byla uznána povinnou upustiti od označení svého podniku »úsporný nákup výbavy«, jakož i zdržeti se používání svých tiskopisů, prospektů, sestavy sazeb úroků s výškou a s dobou placení, výpočtů úroků, objednacího listu, a tento závadný stav odstraniti, po případě provésti na označení podniku a v tiskopisech, odlišovací změny. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Jest přisvědčiti právnímu názoru odvolacího soudu, že v zažalovaném jednání spatřovati jest skutkovou povahu jednání proti dobrým mravům soutěže vůbec podle § 1 zák. proti nek. sout. Ze žaloby a z její prosby vyplývá, že nejde o to, by dovolatelka neprovozovala obchody podle t. zv. úsporného splátkového systému, ani by nepoužívala v soutěži reklamních a propagačních prostředků při tomto způsobu svého obchodování, nýbrž o to, že si osvojila týž způsob reklamy jako strana žalující, která podle zjištění soudu odvolacího, závazného pro soud dovolací, dává rozšiřovati ve značném množství dosahujícím desetitisíců na území Moravy a Slezska, jakož i v poslední době i v Čechách a na Slovensku, prospekty a agitační spisy, o které v souzeném případě jde, a to po dlouhou řadu let, dávno před tím, než se dovolatelka k témuž způsobu obchodování obrátila, čímž tímto svým způsobem reklamy stala se známou v širších kruzích obyvatelstva (zákaznictva). Dovolatelka, napodobujíc v podstatě i označeni podniku žalobkyně na její obchodních tiskopisech, i tyto tiskopisy, o něž tu jde, octla se v rozporu s dobrými mravy soutěže, které nedovolují, by si soutěžník hleděl tak přiléhavým napodobením propagačních prostředků druhého soutěžitele osvojiti zcela nezaslouženě ovoce jeho práce a námahy k náskoku v soutěžním závodění a tím na úkor jeho těžiti. Nezáleží na tom, že při využití cizí myšlenky a cizího vzoru není napodobení úplné, kdyžtě celý zažalovaný způsob reklamy, jeho složky v celkovém úhrnu jest posuzovati jako celek. Nesejde proto na tom, že označení obou podniků stran i jejich tiskopisy vykazují řadu odlišných změn, ježto je nelze uznati za podstatné. Soud dovolací souhlasí se soudem druhé stolice, že i při vyobrazeních dovolatelčiných na prospektu, pokud jde o zobrazení nevěsty a snoubence před otevřeným i plným prádelníkem s výbavou, jde o použití myšlenky v obrazové reklamě na prospektu žalobkyně, při čemž na věci nemění, že vyobrazení dovolatelčino je menší velikosti, v rámci oválním a nikoli pravoúhlém, a má připojeno jako pendant vyobrazení plačící dívky u šicího stroje před otevřeným prázdným prádelníkem. Není proto neúplnosti ani vadnosti řízení, že nebyl vyslechnut svědek prof. K. o tom, že zhotovil obrazy pro prospekty dovolatelčiny, aniž viděl prospekt žalující firmy a aniž mu dovolatelka dala pokyny, podle nichž měl reklamní obrazy žalobkyně napodobiti. poněvadž s hlediska skutkové povahy jednání proti dobrým mravům soutěže vůbec podle § 1 cit. zák. je zcela nerozhodno, jakým způsobem došlo k vyobrazení, které shledává žalobkyně právem závadným.

Citace:

č. 14001. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, číslo/sešit 14001, s. 437-439.