392 s., 23 (1914). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské
Authors:
— 316 —
K § 81. j. n.
Žalobu o zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem veřejnou soudní dražbou (§ 843 obč. zák.), podanou u okresního soudu přes — 317 —
to, že nemovitosti měly cenu daleko přes 1000 K a že i berní jejich hodnota (§ 60. j. n.) obnos ten přesahovala, proto, že zájem na zrušení spoluvlastnictví byl oceněn jen na 1000 K, první instance přijala a námitku nepříslušnosti zamítla. Důvody
Z předpisu § 841. obč. zák. jest patrno, že vlastnímu fysickému dělení musí předcházeti zrušení spoluvlastnictví, které vysloveno býti musí soudem, jestliže se podílníci nemohou na něm dohodnouti po dobrém.
Daná žaloba jest právě takovou předchozí žalobou o zrušení spoluvlastnictví, tedy žalobou o výrok, že žalovaná strana jest povinna zrušení spoluvlastnictví trpěti, resp. k němu svoliti. Žaloba spadá tedy pod předpis § 59. j. n.; cena sporu určuje se zájmem, který žalující strana na zrušení spoluvlastnictví má. Zájem ten oceněn jí byl na 1000 K. Žalovaná proti výši tohoto ocenění nečinila žádných námitek. Ocenění to není očividně nesprávné a jest proto předmětná příslušnost tohoto soudu k vyřízení této žaloby dle § 49. I. j. n. dána. Ani skutečná neb daňová hodnota nemovitostí, kterých společenství se týče, nepadá dále na váhu, poněvadž jest soud oceněním, žalující stranou uvedeným, vázán. ('§ 60. j. n.)
Rekursní soud námitce nepříslušnosti vyhověl a žalobu zamítl. Odůvodnění: Stížnosti nelze oprávnění upříti. Jak vyplývá z obsahu žaloby, domáhají se žalobci výroku soudu, že žalovaná strana jest povinna svoliti k tomu, aby spoluvlastnictví stran k realitám bylo zrušeno.
Názor prvního soudce, že tuto žalobu jest považovati za žalobu ve smyslu § 59. j. n., soud rekursní nesdílí. Vždyť žaloba cílí k zrušení spoluvlastnictví k účelu rozdělení statku a jest tudíž dle toho spor tento spor o statek nemovitý, pro který příslušnost se řídí výlučně dle § 81. j. n.
Předmětem sporu není tu jen nějaký projev vůle žalované, nýbrž zrušení spoluvlastnictví nemovité věci. Příslušnost pro jednání o této žalobě řídí se tedy dle § 81. j. n. a to podle hodnoty sporného předmětu.
Že reality, ohledně nichž spoluvlastnictví má býti zrušeno, mají hodnotu asi 50060 K, není sporným a tato hodnota musí býti směrodatnou, ne prohlášení v žalobě uvedené, že si žalující strana cení zájem na sporu na 1000 K.
Nejvyšší soud obnovil usnesení I. instance. Z důvodů: Že taková žaloba spadá pod ustanovení příslušnosti § 81. j. n., o tom nemůže býti nižádné pochybnosti. Rozhodnouti dlužno tedy ještě toliko o tom, zda jest rozhodnou pro věcnou příslušnost hodnota nemovitosti. obnášející daleko nad 1000 K, čili ocenění nároku udané žalobci obnosem 1000 K. Zákonu odpovídá poslednější. — 318 —
Spor stran nejde o hmotu těchto nemovitostí, nýbrž o to, zda jest žalovaná povinna souhlasiti s prodejem nemovitostí, zvláště za navržených podmínek.
Bylo tedy jednak správným, ocenili-li žalobci žalobní nárok (§§ 56., 59. j. n.), zvláště když jest na jevě, že jejich zájem na výkonu dělení může býti mnohem menší, než obnáší skutečná cena jejich podílů na těchto nemovitostech; jednak jest správným rozhodnutí I. stolice, jež k tomuto stanovisku přihlíží a zavrhuje námitku věcné nepříslušnosti soudu okresního a slušelo je proto opět obnoviti dle návrhu dovolací stížnosti.
(Rozh. nejv. soudu z 10. září 1914, R III 297/14.1) x.
  1. K tomu srov. moji úvahu ve „Zprávách" 1914 str. 174. (Pozn. zas.)*
Citace:
K § 81 j. n.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1914, svazek/ročník 23, číslo/sešit 7, s. 340-342.