—
Majitel továrny mimo místo její bydlící zodpovídá za porušení patentu, které se třeba bez jeho vědomí a účastenství v jeho továrně bylo stalo.
Jaké soukromoprávně následky jeví porušení práva patentního ? A-ovi udělen byl patent (výsada) na zvláštní ramena, kterých v přádelnách možno užívati.
V továrně (přádelně) v Nové Páce, jejíž majitel B. bydlí ve Vídni, používalo se takových ramen bez svolení majitele výsady. V trestním řízení proti B. pro přečin vsažení do práva patentního zavedeném byl B. pravoplatně osvobozen, poněvadž o používání oněch ramen výsadou chráněných nevěděl.
I vznesl po té A. na B. žalobu o náhradu škody ve výši 5000 K. První stolice žalobu zamítla s odůvodněním, že B., který v místě továrny nebydlí a správu přádelny řiditeli svému byl svěřil, nenese na porušení patentu viny.
Druhá stolice rozsudek ten zrušila s příkazem, by jednáno bylo o výši škody.
Nejvyšší soud toto usnesení potvrdil, připojiv tyto
důvody:
V tomto stadiu sporu přísluší revisnímu soudu pouze přezkoumati, zda-li zrušení druhou stolicí’ vyslovené jest odůvodněno. Tomu jest přisvědčiti.
Právní následky porušení patentního práva vykazují s ohledem na ustanovení §§ 95. až 97., 103. a 108. zákona k ochraně vynálezů ze dne 11. ledna 1897, č. 30 ř. z., následující možnosti: —
1. při vědomém vsažtmí: zodpovědnost dle práva trestního a ručení za skutečnou škodu a ušlý výdělek, jakož odškodnění za utrpené příkoří (Kränkungen) a jiné osobní újmy (Nachteile);
2. při kulposním porušení: bez ohledu na stupeň a míru provinění stejné ručení civilně-právní, ale bez zodpovědnosti dle práva trestního;
3. při nezaviněném jednání: povinnost k vydání toho, čím se rušitel obohatil.
Rušení práva patentního sluší pokládati za zaviněné, když stalo se buď vědomě, neb ze zaviněné nevědomosti, z nedostatku patřičné pozornosti neb píle, tedy z opomenutí (§§ 1294. a násl. ob. z. obč.).
Poslednější případ nastal zde. Vždyť majitel továrny, který skorém napořád mimo místo továrenské bydlí a svým zřízencům vůli ponechává, zodpovídá za bezprávné počínání těchto dle zásad práva občanského. Kromě toho sluší ale ještě uvážiti: Dle § 1297. ob. z. otoč. se předpokládá, že každý rozumem vládnoucí schopen jest takového stupně píle a pozornosti, kterých možno při obyčejných schopnostech použiti. Kdo při svém počínání, z něhož vzejde zkrácení práv jiného, takový stupeň píle a pozornosti zamešká, dopouští se opomenutí.
Takovéto v obcování nutné péče žalovaný však opomenul; vždyť patentovaný vynález byl řádně vyhlášen, ochranný obor tohoto vynálezu byl z dotyčné vyhlášky zřejmým, týž svou zvláštností týkal se právě provozování živnosti a závodu žalovaného a tím spadal naň úkol a povinnost, by se s obsahem oné vyhlášky seznámil a opatření učinil, by v jeho závodě patentovaný vynález nebyl o své újmě používán a aby v žalobcova práva patentní nebylo bezprávně vsaženo.
Toto opomenutí zakládá v našem případě nedopatření, z kteréhož žalovaný dle předpisu zákona k ochraně patentu zodpovídá.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 1913, č. j. R II 1150/13.) Flieder