Čís. 11264.

Pojišťovací smlouva.
Výklad pojišťovací podmínky, podíle níž pojišťovna neručí za škody vzniklé při závodních nebo distančních jízdách všeho druhu nebo při trainingu (přípravných jízdách) k nim.
Jízdou při závodě nebo jízdou distanční a trainingem (přípravou) k ní jest jen jízda přímých účastníků závodu, nikoliv jen příležitostná jízda někoho jiného, kdo není k závodu vůbec přihlášen a jen na žádost pořadatelstva závodů k vůli representaci jede po jízdní dráze v místech, kde podle výslovného ustanovení závodních podmínek vlastní závod ještě nezačal.
(Rozh. ze dne 17. prosince 1931, Rv I 1584/30).
Automobil žalující firmy, jeda jako representační vůz za spolehlivostních závodů Košicemi, vjel do zástupu lidí, z nichž několik bylo usmrceno a poraněno. Žalobkyně se s poškozenými vyrovnala a domáhala se žalobou, o niž tu jde, náhrady škody na pojišťovně, u níž byl automobil pojištěn proti povinnému ručení. Procesní soud prvé stolice uznal žalobní nárok důvodem po právu, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: V souzeném případě jde o to, zda lze jízdu automobilem žalující strany pokládati za jízdu závodní a zda lze proto v souzeném případě použíti § 4 dodatečných ustanovení k pojišťovacím podmínkám, podle nichž společnost neručí za nároky ze škod, které byly přivoděny při závodních neb distančních jízdách všeho druhu neb trainingu (přípravných jízdách) k těmto (k tomu). A tu jest především důležito, zda lze pokládati jízdu vozem žalobkyně za závodní, čili nic. V tom směru jest zjištěno, že auto nebylo přihlášeno k závodům a nemělo závodní číslo, nebylo převzato přejímací komisí, nestálo za startovou čarou, nevyjelo stejně se závodními vozy, nýbrž z jiného místa, jelo znovu přes Košice až k místu určitě stanovenému, kde podle prováděcích nařízení začínaly vlastní závody. Z toho vyplývá, že nelze jízdu vozem žalobkyně pokládati za závodní. Vůz měl, jak správně k tomu poukazuje prvý soud, jen čestnou funkci jeti jako representující přes Košice. I to svědčí tomu, že jízda vozem žalobkyně byla mimozávodní. Zjištěno jest dále prováděcími předpisy, že pod odstavcem »C. Jazda« výslovně stanoví »Cez Košice pojedu v předu vedúce stroje... po dobu vedení těchto strojov jakékolvěk předchazenie je přísně zakázané, rovnako je zakázané, by išly dva vedla seba« — a dále »Veducí stroj zastaví na rozcestí Košice—Užhorod, Košice Prešov. Od tohoto místa idu stroje smerom na Prešov a začíná vlastná súťaž«. L těchto zjištěných okolností vyplývá, že jízda automobilem žalující nebyla závodní jízdou ani distanční jízdou a že závodní jízda započínala teprve od shora zmíněné křižovatky, jak právem usuzuje též prvý soud. Nelze proto přisvědčiti žalované, že závod začal již před odstartováním. Vlastní závod začal od křižovatky shora zmíněné. Tomu-li tak, nelze právem tvrditi, že škoda, o niž jde, byla při voděna při závodní jízdě, a právem usuzuje prvý soud, že nelze jízdu automobilem žalující podřaditi pod ustanovení § 4 dodatečných ustanovení k pojišťovacím podmínkám.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po právní stránce shledává dovolací soud správným úsudek odvolacího soudu, že jízda auta žalobkyně nespadá pod ustanovení § 6 čís. 2 dodatku k pojišťovací smlouvě ze dne 15. června 1927, neboť správnost úsudku toho vyplývá ze zjištění soudu odvolacího, že auto nebylo přihlášeno k závodům a nemělo závodní číslo, že nebylo převzato přejímací komisí, nestálo za startovou čárou, nevyjelo stejně se závodními vozy, nýbrž vyjelo z jiného místa a že jelo, (mělo jeti), přes Košice až k místu určitě stanovenému, kde podle soutěžních podmínek začínaly vlastní závody, a že žalující strana byla požádána, by svým autem vyprovodila městem ostatní stroje na závodu súčastněné, třebaže podle zjištění nižších soudů pro jízdu přes Košice platilo ustanovení; »Cez Košice pojedú vpředu vedúce stroje...., po dobu vedenie těchto strojov jakékolvěk predcházenie je přísné zakázané, rovnako je zakázané, by išly dva vedla seba«. Tvrzení dovolatelky, že spornou jízdu auta žalobkyně přes Košice jest považovati za jízdu závodní a nikoli jen za jízdu representativní, poněvadž i tato jízda se dála mezi startem a cílem, není správné, any nižší soudy zjistily, že vlastně soutěž začala se podle soutěžních podmínek teprve na rozcestí Košice—Užhorod a Košice— Prešov, kde vedoucí stroj zastaví, z čehož vyplývá, že skutečně teprve od tohoto místa začal vlastní závod, takže vlastně teprve toto místo bylo skutečným startem. Nerozhodné jest, že od startu v městě Košicích až po toto místo učiněna byla snad zvláštní bezpečnostní opatření, jež v prováděcích předpisech pro vlastní závodní dráhu byla stanovena, neboť skutečnost ta nemůže nic změniti na správnosti úsudku odvolacího soudu, že sporná jízda auta žalobkyně nebyla jízdou závodní, nýbrž representativní. Soud dovolací souhlasí i s výkladem, jejž dal odvolací soud ustanovení § 4 čís. 2 dodatečných podmínek k pojišťovací smlouvě, neboť správnost výkladu toho plyne i z doslovu tohoto ustanovení, i z jeho povahy jako výjimky z ručební povinnosti žalované. Nesmí proto tato výjimka býti vykládána extensivně, jak činí dovolatelka. Kdyby mělo býti správným mínění dovolatelky, že toto výjimečné ustanovení nemá se podle vůle stran vztahovati jen na přímé účastníky závodu, muselo by to v dotyčném ustanovení pojišťovací smlouvy býti výslovně uvedeno. Podle přirozeného smyslu slov jízdou při závodě nebo jízdou distanční, případně trainingem k ní (přípravou), může býti zajisté jen jízda přímých účastníků závodu, nikoli jen příležitostní jízda někoho jiného, kdo k závodu vůbec není přihlášen a jen na žádost pořadatelstva za účelem representace jede po jízdní dráze v místech, kde podle výslovného ustanovení závodních podmínek vlastní závod ještě nezačal. O jízdě auta žalobkyně za mimořádných, nenormálních okolností nemůže dle skutkového stavu nižšími soudy zjištěného býti řeči.

Citace:

č. 11264. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 648-650.