O převodu závodního podílu při společnostech s r. o.

V poslední době vyskytly se případy, že při společnostech s ručením obmezeným děje se převod závodního podílu společníků na osoby jiné jednostranným jednáním právním, tak zv. postupem.
Pochod tento není rozhodně správný.
Náš zákon o společnostech s r. o. ze dne 6. března 1906 č. 58 ř. z. nemá sice výslovného ustanovení o tom, jak se převod závodního podílu státi má, nýbrž ustanovuje všeobecně, že ku převodu jeho právním jednáním mezi živými je třeba notářského spisu. Jest proto třeba přihlédnouti blíže ku právní povaze takovéhoto převodu. Předmětem převodu jest závodní podíl, to znamená, nikoliv ciferně určitá pohledávka, nýbrž soubor všech práv, které společníku přináleží na společnosti samé. S právy těmi spojeny jsou i povinnosti a závazky. Není tu proto jednoduchý postup pohledávky ve smyslu § 1392. obč. zák., neboť při postupu: pohledávky postupuje se pouze právo. Právo to může sice býti obmezeno tím způsobem, že pohledávka vázána jest na výpověď neb uplynutí určité doby neb na podmínku, obmezení ta však nejsou ani povinnostmi ani závazky. Jedná se proto při postupu pohledávky pouze o postup práva a postup takový ovšem státi se může jednostranně.
Jinak tomu jest při postupní závodního podílu.
Nastupující společník stává se nejen vlastníkem práva na společnosti, nýbrž vázán jest veškerými závazky, které měl jeho předchůdce a které po případě teprve v budoucnosti na př. při příplatcích jej stihnou.
Právo, kterého nabývá, není nikterak ciferně určité a cenu jeho dohadovali jest věcí spekulace nastupujícího společníka.
Proto také zákonodárce stanovil na toto právní jednání formu notářského spisu, které by zajisté k jednostrannému aktu třeba nebylo, která však jest tu předepsána proto, aby bylo bezpečně zjištěno, že společník nastupující zrale uvážil výhodu i nevýhodu spojenou nabytím závodního podílu.
Důvod druhý, který uvádí Staub ve svém komentáři v § 15., že notářský spis předepsán jest proto, aby stiženo bylo obchodování a agiotage se závodním podílem, jest významu druhořadného.
Převod závodního podílu není proto jednoduchým jednostranným postupem práva, nýbrž smlouvou. Názoru tomu nasvědčuje též pozůstalostní projednání a přikázání závodního podílu zemřelého společníka. Předmětem projednání není v tomto případě kmenový vklad společníků ciferně určený ve společenské smlouvě, nýbrž předmětem projednání jest a do inventáře pojat býti musí zavodni podíl společníků bilančně zjištěný, který může diferovati a snad vždy také diferuje vkladem kmenovým. Mám za to proto, že notář, maje sepisovati spis o převodu závodního podílu, nemůže a nesmí zřizovati jednostranný »postup«, nýbrž za účasti obou stran řádnou smlouvu. Jednostranný spis pokládám za neplatný. Nepřípustnost jednostranného spisu jest zřejmá zejména tehdy, když osoba, které se závodní podíl postupuje, s postupem nesouhlasí aneb třebas původně s ním souhlasila, později si to rozmyslí a závodní podíl převzíti nemíní. Pochybuji, že by v tomto případě mohla býti pořadem práva donucena ku převzetí, neboť pro její závazek schází zákonný požadavek formy notářského spisu, a tak by se státi mohlo, že notář sepíše spis, který nemá žádného účinku.
Jest jisto, že stylisace § 476. zákona ze dne 6. III. 1906 č. 58 ř. z. není šťastnou a jest skutečně s podivem, že rakouský zákon o společnostech s r. o., jenž nápodobil tak houževnatě německoříšský zákon ze dne 21. dubna 1892 a 20. května 1898 nevyslovil se tak jasně, jak to učinil zákon německoříšský, který v § 15. výslovně stanoví, že kin převodu závodních podílů společníků jest třeba, aby uzavřena byla smlouva ve formě soudní neb notářské.
Když svého času dotazován byl rakouský ministr spravedlnosti po důvodu, proč v tomto směru uchýlil se zákon rakouský od německého, resp. proč zákon rakouský nevyjádřil se určitěji, odpověděl, že stalo se tak následkem nedopatření ministerského úředníka-referenta.
Také Bílý, Dr. Nesý a Dr. Vacek ve svém komentáři o společnostech s r. o. na stránce 332. výslovně hájí ná-
— 69 — hled, že postup závodního podílu děje se ve formě smlouvy.
Mám za to, že ti kolegové, kteří sepisují o převodu závodního podílu spis jednostranně pouze s postupujícím společníkem, sváděni jsou k tomu rozhodnutím správního soudního dvoru rakouského ze dne 21. února 1911 čís. 13.638 ex 1910 B č. 8118, které rozhodlo, že úplatné jednání takové má se zpoplatniti ve smyslu saz. popl. 32 lit. f podle stupnice II.
Nemohu s tímto rozhodnutím správního soudního dvoru vídeňského souhlasiti a mám za správnější rozhodnutí dřívější ze dne 23. října 1909 č. 9197 В čís. 7132, dle kterého jednání takové má se zpoplatnit i dle sazby popl. 32 lit. g dle stupnice III, neboť jde tu o převod souboru práv, tedy věci movité a zcizení věci movité podléhá poplatku dle stupnice III.

Citace:

ČULÍK, Jaroslav. O převodu závodního podílu při společnostech s r. o.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 7, s. 77-78.