K studiu absolventů obchodních akademií na právnických fakultách. Čs. A. S. Právník v Brně usnesl se jednomyslně na své mimořádné valné hromadě, konané dne 4. června 1924, podati jménem všeho dorostu právnického, v něm organisovaného, proti výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 26. února 1924 čís. 148479/1923-III., jímž se zmocňuje děkanství právnické fakulty Masarykovy university, aby až na další přijímalo za řádné posluchače absolventy obchodních akademií, kteří složili fakultativní zkoušku dospělosti a doplňovací zkoušku z latiny a filosofické propedeutiky, co nejdůraznější protest, v němž se praví: 1
Uvedený výnos ministerstva školství a národní osvěty činí průlom do celé řady zásad, na nichž vybudováno jest studium na universitách, zvláště na právnických fakultách.
Činí předně průlom do samých základů tohoto studia, neboť odstraňuje dnešní předpoklad, na kterém jest vybudováno studium na universitách, totiž vzdělání humanistické resp. linguisticko-filosofické, a klade mu na roveň absolvování školy měšťanské a odborné školy obchodní. Jak z učebné osnovy pro obchodní akademie (výnos ministeštva školství a národní osvěty ze dne 7./5. 192I č. 34000) vysvítá, jest vyučování toto neseno duchem zcela odborným od počátku až do konce: obchodní nauka, účetnictví, obchodní korespondence, cvičný kontor, kupecké počty, nauka o zboží, kupecká nauka právní, národní hospodářství, algebra a politická arithmetika, jazyk český (při čemž »má se hleděti zvláště k oborům souvisejícím s obchodem«), němčina (jež vrcholí v »četbě a řečnických cvičeních z oborů přístupných duševnímu obzoru žactva, zvláště o thematech hospodářských«), dějepis (jehož cílem jest podati přehledný a stručný obraz vývoje lidstva se zvláštním zřetelem k poměrům obchodním« a v němž dějiny politické se probírají až na vývoj novověký »jen v hlavních rysech«) (!), zeměpis (při němž »budiž stále hleděno k vzájemný obchodním stykům států«), tělověda, občanská výchova a těsnopis vedle jednoho cizího jazyka, (v němž »má se bráti zřetel k obchodní korespondenci«). Toto studium nelze pokládati za dostatečnou průpravu pro studium práv. Na tomto nedostatku předběžného vzdělání ničeho nezmění ani doplňovací zkouška z latiny a filosofické propedeutiky složená na obchodní akademii. Neboť systematické, linguistické a filosofické studium dnešních gymnasií a škol reálných nedá se nahraditi primitivním osvojením jazyka latinského, aby bylo možno přeložiti několik latinských textů z latiny do češtiny, a namemorováním několika základních filosofických pojmů.
Ministerský výnos přehlíží dále vlastní cíl právnického studia. Cílem právnického studia jest ovládnutí methody věd právních. Nejde tu o zjednání určité zásoby vědomostí praktických, nýbrž o umění právnického myšlení, jež se jeví ve schopnosti tvořiti pojmy a logicky správně usuzovati. Úkolem fakulty právnické není výchova úředníků a jiných praktických právníků, nýbrž snaha vyšší, ideální. Dosažení tohoto cíle předpokládá u studentů vždy hlubší zájem, kterého u prakticky školených obchodních akademiků žádati nelze. Od nich nelze také očekávati, že vstoupí do právní praxe, zejména do úřadů státních, s onou dávkou idealismu, k němuž snaží se vésti program studií na středních školách neodborných a právnických fakultách, a který dává jedinou záruku, že absolvent práv bude při své činnosti přihlížeti vždy k prospěchu obecnému pod zorným úhlem idee dobra a spravedlnosti.
Z těchto důvodů protestujeme jednomyslně proti uvedenému výnosu ministerstva školství a národní osvěty. Za těchto okolností pozbyly by svého významu dosavadní teoretické, na podkladě humanistickém vybudované typy středních škol, a tento problém nemohl by býti řešen jinak než předchozí zásadní reformou celého studia středoškolského. Ohražujeme se proti postupu ministerstva školství a národní osvěty v této otázce zvláště také proto, že tento tak dalekosáhlý reformní krok učiněn byl pouhým interním výnosem ministerstva, aniž před tím poskytnuta byla možnost vysloviti se o vhodnosti a účelnosti tohoto opatření. Jestliže ministerstvo školství a národní osvěty v jiných otázkách reformních počíná si velmi svědomitě a obezřetně, jestliže na příklad při reformě občanské a nižší střední školy svolává ankety, dotazuje se odborníků škol nižších, středních i vysokých jakož i korporací studentských a poskytuje veřejnosti dosti času, aby otázku prodebatovala v časopisech odborných i denním tisku, zasluhuje jistě stejných ohledů jako reforma nižšího školství i první krok k reformě studia právnického. Jest na pováženou, že věc významu tak dalekosáhlého a celostátního byla řešena parciálně a pouhým výnosem ministerským, když otázky často podružného významu řeší se rozhodnutím sboru zákonodárného.

1. *)Uveřejňujeme celé odůvodnění protestu kromě důvodů, které odpadly zevšeobecněním výnosu na všechny právnické fakulty republiky.