Č. 8265.

Obecní volby: I. Je úřad, rozhodující o námitkách proti volebnímu řízení, povinen zkoumati z moci úřední, zda mezi osobami zvolenými nejsou osoby nevolitelné? — II. Do jaké míry jsou volební skupiny omezeny ve volbě označení svých kandidátních listin?
(Nález ze dne 28. listopadu 1929 č. 21316.)
Věc: Jan N. a spol. v H. proti zemské správě politické v Praze o volbu do obecního zastupitelstva v H. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: K volbě obecního zastupitelstva v H., stanovené na den 16. října 1927, byla podána pouze jedna kandidátní listina, označená jako kandidátní listina Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu v H., a podepsaná Janem K. jako důvěrníkem této vol. skupiny. V důsledku toho prohlásila místní komise dne 6. října 1927 podle § 27 vol. ř. kandidáty navržené v této kand. listině za zvolené. Proti výsledku volby podali st-lé námitky podle §§ 53 a 54 vol. ř., v nichž vytýkali, že při stanovení kandidátů nebylo zjištěno, zda kandidovaní súčtovali s obcí a zda jsou tudíž volitelní, a že kand. listina jest označena jako kand. listina Rep. strany zeměd. a malorol. lidu v H. neprávem. Zsp v Praze nař. výnosem námitky zamítla jako bezdůvodné, poněvadž místní komise není podle § 23 vol. ř. oprávněna zkoumati, zda kandidované osoby jsou volitelné, a ježto nebylo uvedeno, které zvolené osoby a z jakých důvodů jsou nevolitelné. Námitka, že kand. listina nese neprávem označení Rep. strany zeměd. a maloroln. lidu v H. uznána bezdůvodnou, ježto vol. skupiny nejsou při stanovení názvu vázány jakýmikoliv omezeními, pokud místní komise neučiní opatření podle § 23 odst. 3 vol. ř.
O stížnosti uvážil ss toto: — — — —
Stížnost vznáší námitku, že nesprávný je názor žal. úřadu, že předmětem námitek proti volbě mohou býti jen takové okolnosti, k nimž byla ve vol. řízení oprávněna a povinna přihlížeti vol. komise, tedy pouze formální stránka kand. listin. Po názoru, stížnosti právo vol. komise neomezuje se pouze na zkoumání formální stránky kand. listin, neboť předpis § 54 vol. ř. námitky co do obsahu nijak neomezuje, a dlužno tedy připustiti výtky všech vad a nezákonností vol. řízení, tedy i výtku, že byla zvolena osoba nevolitelná. Poněvadž pak žal. úřad, vycházeje z nesprávného pojmu námitek, neprovedl šetření, předepsané v § 55 vol ř. a nezkoumal na základě podaných námitek, zda nebyly zvoleny osoby nevolitelné, dopustil se vadnosti řízení.
Námitku tuto uznal nss bezdůvodnou, neboť st-lé v námitkách podaných k zsp-é neformulovali svou námitku v tom smyslu, že byly zvoleny osoby nevolitelné, nýbrž vytýkali pouze nesprávný postup v řízení o kand. listinách, tvrdíce, že bylo opomenuto ještě před volbou přezkoumati volitelnost navržených kandidátů. St-lé ve správním řízení formulovali tedy svou námitku jen jako námitku proti vol. řízení. Žal. úřad ji také v tomto smyslu vyřídil, vysloviv, že místní komise není oprávněna zkoumati, zda kandidované osoby jsou volitelné. Proti tomuto stanovisku žal. úřadu stížnost poukazuje na předpis § 54 vol. ř. Z tohoto předpisu nemůže však stížnost proti uvedenému názoru žal. úřadu nic dovozovati, neboť předpis ten o kompetenci místní komise k rozhodování o podaných kand. listinách vůbec nejedná.
Jestliže tedy st-lé ve svých námitkách netvrdili, že určité osoby, jež byly zvoleny, jsou nevolitelné, nýbrž vytýkali jen, že nebylo předem zkoumáno zda mezi navrženými kandidáty nejsou osoby nevolitelné, pak vůbec nebylo třeba, aby žal. úřad v řízení o námitkách přezkou- mával volitelnost osob zvolených, a aby za tím účelem konal jakékoliv šetření. Nemohou tudíž st-lé důvodné vytýkati, že žal. úřad v tomto bodu nenáležitě vyřídil jejich námitky, když oni sami obsahem podaných námitek ani nevznesli na žal. úřad petit, aby přezkoumal volitelnost osob zvolených.
St-lé ovšem také namítají, že žal. úřad byl povinen z úřední povinnosti zkoumati, zda nebyly zvoleny osoby nevolitelné. Avšak ani kdyby tu byla stížností předpokládaná povinnost žal. úřadu jako úřadu dohlédacího, aby z úřední povinnosti přezkoumal volitelnost osob zvolených, nemohla by stížnost dosáhnouti úspěchu, neboť na použití dozorčího práva úřadům svěřeného nepřísluší stranám právní nárok.
Pokud jde o označení kand. listiny, spatřuje stížnost nezákonnost v názoru žal. úřadu, že vol. skupiny mají, pokud nejde o případ § 23 vol. ř., volnost ve volbě označení kand. listin, a tvrdí, že jest intencí vol. řádu, zabrániti zneužívání označení vol. skupin, což je patrno z ustanovení § 68 vol. ř., podle něhož se stihá trestem ten, kdo neprávem užije označení vol. skupiny, která již dříve označení toho veřejně užívala.
Nss nemohl stanovisku žal. úřadu v jeho všeobecnosti přisvědčiti, neboť z té okolnosti, že vol. řád do obcí zásadně neomezuje vol. skupiny při označení vol. skupiny na kand. listinách, nelze ještě dovoditi, že by bylo přípustno ve vol. řízení zneužívati označení vol. skupin jiných. Předpis § 23 odst. 3 vol. ř., jímž je postaráno o to, aby bylo odstraněno stejné nebo nesnadno rozeznatelné označení vol. skupin na kand. listinách, a rovněž ustanovení § 68 II bod 4 vol. ř., stanovící trestní sankci na neoprávněné užití označení jiné vol. skupiny, nasvědčují intenci zákona, aby, pokud lze, byla vyloučena možnost, aby volič, sveden byv názvem kand. listiny, neodevzdal svůj hlas vol. skupině, již voliti nechtěl.
Z toho plyne, že je zásadně přípustno uplatňovati v námitkách proti volbě také okolnost, že bylo v kand. listinách zneužito názvu jiné vol. skupiny a že úřad o námitkách rozhodující byl by povinen důvodnost výtky takové věcně zkoumati, poněvadž by tu mohlo jíti o vadu řízení volebního, mající vliv na výsledek volby. Avšak takováto povinnost vzešla by úřadu vůči straně námitky podavší jen tenkráte, kdyby vytýkaná vada vol. řízení mohla míti vliv na konečný výsledek volby (§ 56 vol. ř.). O tom však v daném případě nemůže býti řeči, když byla pro volby podána jediná kand. listina, následkem čehož k výkonu vol. práva jednotlivými voliči a k možnosti jejich omylu nedošlo.
Stížnost zřejmě chce jako vadu vol. řízení uplatniti okolnost, že příslušníci určité strany opomenuli včas podati svou vlastní kand. listinu v domnění, že jiná kand. listina vyhovuje jejich přání. Leč tato skutečnost není žádnou vadou vol. řízení, nýbrž opomenutím interesentů samých, jehož důsledky je stíhají, a jež není způsobilé přivoditi zrušení volby, dle předpisů zákona provedené.
Za tohoto skutkového a právního stavu nemohl nss uznati nezákonným ani podstatně vadným výrok žal. úřadu, zamítající námitky st-lů také pokud v nich bylo vytýkáno zneužití názvu jiné vol. skupiny v označení sporné kand. listiny.

Citace:

č. 8265. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 449-451.