Čís. 8625.

Došlo-li k prodeji vnesených věcí (§ 1101 obč. zák.) vnucenou dražbou, nemůže pronajímatel bránili na základě svého zákonného zástavního práva vydražiteli v disposici s vydraženými věcmi, zejména mu je zadržovali, dokud nebude zapravena pohledávka nájemného. Lhostejno, že vydražitel věci jím vydražené a jemu výkonným orgánem odevzdané neodklidil ihned z místnosti, v níž dosud byly. Nezáleží na tom, že s výtěžkem při exekučním prodeji nebylo naloženo způsobem uvedeným v § 283 a násl. ex. ř. a že pronajímatel neuplatnil své právo v exekučním řízení řádným způsobem.
Předmětem postupu mohou býti i práva z příklepu podle § 278 ex. ř.
(Rozh. ze dne 17. ledna 1929, Rv II 435/28.)
Dr. F. vedl k vydobytí své vykonatelné pohledávky proti manželům Karlu a Marii H-ovým exekuci zabavením movitostí, jež pak ve veřejném prodeji koupil a napotom prodal žalobci. Karel H. nevydal žalobci prodané věci, tvrdě, že klíč k místnosti, v níž jsou věci, má pronajímatel Oskar G., jenž se zdráhá věci vydati, ježto prý má k nim zákonné zástavní právo pro dlužnou činži. Procesní soud prvé stolice žalobu proti Karlu H-ovi a Oskaru G-ovi o vydání věcí zamítl. Důvody: — Čís. 8625 —
45
Pronajímatel má na věcech zákonné zástavní právo podle § 1101 obč. zák., jež vzniklo, jakmile H. věci vnesl, a jež předchází všem ostatním zástavním právům (rozhodnutí při § 1101 obč. zák. Manzovo vydání čís. 5, 17 a 19). Žalobce, vlastník věcí, může tudíž toto zákonné zástavní právo žalovaného Oskara G-а jen tím odstraniti, že zaplatí G-ovi dlužnou činži, jejíž náhrady se může domáhati na H-ovi. Odvo1ací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nelze přisvědčiti dovolatelovu názoru, že zákonné zástavní právo pronajímatelovo (§ 1101 obč. zák.) zůstane na vnesených svršcích váznouti i, dojde-li k jich prodeji exekuční dražbou, a že není podstatného rozdílu mezi dobrovolným a vnuceným prodejem věci. Podle § 447 obč. zákona jest právo zástavní věcným právem, které jest propůjčeno věřiteli, by z věci dosáhl uspokojení, nebude-li závazek v určený čas splněn. Realisace zástavního práva není ponechána libovůli věřitele, nýbrž děje se soudem, a soud má podle § 461 obč. zák. postupovati podle předpisů soudního řádu, nyní podle předpisů exekučního řádu. V exekučním řádě jest upravena realisace práv zástavních tak, že i v tom případě, vede-li exekuci jen jeden z věřitelů, majících práva zástavní na téže věci, realisují se současně i ostatní práva zástavní, pro něž se exekuce nevede. Realisací zanikají všechna práva zástavní, pokud se vztahují na věc a jsou všichni zástavní věřitelé odkázáni na výtěžek dražby (srovnej judikát bývalého nejvyššího soudu ve Vídni čís. 156 čís. 559 sb. Nowakovy). Výjimka není stanovena pro zákonné právo pronajímatelovo podle § 1101 obč. zák. Tudíž ani toto právo zástavní nemá ode dne příklepu toho účinku, že by pronajímatel směl na základě tohoto zástavního práva brániti vydražiteli v disposici s vydraženými věcmi a zejména mu je zadržovati, dokud pohledávka nájemného nebude zapravena. Pronajímateli nepřísluší proti vydražiteli právo upravené v § 1101 druhý odstavec obč. zák., a nelze přisvědčiti dovolateli, že v tomto předpisu obsažena jest změna předpisů exekučního řádu o vedení exekuce na movité věci. To by vydražitel vlastně přejímal zákonné zástavní právo pronajímatelovo bez započtení do nejvyššího podání. V zákoně není opory pro tento výklad ani v tom případě, když vydražitel, jenž podle § 278 ex. ř. má nejvyšší podání ihned zapraviti a jemuž se věci ihned odevzdávají, věci jím vydražené a jemu výkonným orgánem odevzdané ihned neodklidí z místnosti, v níž dosud byly a již v nájmu mají jeho dlužníci. Na podstatě a účinnosti příklepu není a nemohlo býti nic změněno ani tak zvaným návodem pro výkonné orgány. Naopak podle tohoto návodu mají býti v případě, že výkonnému orgánu bylo oznámeno, že jest tu pohledávka na nájemném, v dražebním protokolu prostě uvedeny jméno a adresa vlastníka domu. Na průběh dražby nemá jsoucnost zástavního práva pronajímatelova vlivu. Proto by byla zcela nezávažnou i ta okolnost, že prý vydražitel věděl o jsoucnosti onoho práva. Toto právo zástavní nezachovává účinnost proti vydražiteli ani v tom případě, že s výtěžkem při exekučním prodeji nebylo naloženo způsobem v §§ 283 a násl. ex. ř. uvedeným a že pronajímatel neuplatnil své právo v exekučním řízení řádným způsobem. Pokud dovolatel upírá žalobci oprávnění k této žalobě, jest uvésti, že předmětem postupu dle § 1393 obč. zákona mohou býti i práva plynoucí z příklepu podle § 278 ex. ř.

Citace:

8625. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 68-70.