Sjezd právníků království Jugoslávie v Novim Sadě.

Sjezdy jihoslovanských právníků, které se staly, počínajíc rokem 1925, stálou institucí veřejného života jihoslovanského, mají svoji znamenitou tradici a důležitý jejich význam jest oceňován i za hranicemi království Jugoslávie. Ve dnech 10. až 12. září 1938 konal se sjezd jihoslovanských právníků, v pořadí již osmý, v Novim Sadě, středisku to Vojvodiny. Zahajovací plenární shromáždění sjezdové se konalo v přeplněné slavnostní dvoraně Národního pamětního domu Krále Sjednotitele za předsednictví Dr. Stevana Adamoviče, předsedy advokátní komory v Novim Sadě. Přítomen byl zástupce králův, dále zástupce předsedy královské vlády, ministerstva spravedlnosti, předsedy Národní skupštiny, bačský biskup, podban, zástupce starosty města Novi Sad a veliké množství vynikajících právníků z celého království, universitních profesorů, soudců, správních úředníků, advokátů a jiných. Z československých právníků se vedle mne zúčastnil sjezdu Dr. Cyril Bařinka, advokát v Bratislavě. Dále byl přítomen Asen Kasabov ze Sofie, delegát bulharských advokátů, a Nikola Ikonomov, soudce kasačního soudu v Sofii. Polští právníci svoji nepřítomnost telegraficky omluvili.
Po zahajovacím proslovu předsedy Dr. Stevana Adamoviče promluvil v zastoupení ministra spravedlnosti Stojan Jovanovič, odborový přednosta ministerstva spravedlnosti, a přál pracím sjezdovým plného úspěchu. Jménem města Novi Sad pozdravil sjezd Dr. Branko Magaraševič, jménem Svazu soudců království Jugoslávie president kasačního soudu v Bělehradě Dr. Rusomir Jankovič, jménem Národní skupštiny a jejího předsedy poslanec Dr. Milan Sekulič. Dále promluvil zástupce kriminalistického sdružení kasačních soudců Dr. Aleksandar Andrejevič a zástupce spolku kandidátů advokacie Lazar Lilie. Ve svém projevu, který potom následoval, pozdravil jsem, vřele uvítán dlouhotrvajícím potleskem, sjezd jménem Karlovy university, jménem Právnické Jednoty v Praze, jakož i jménem Československého sdružení pro mezinárodní právo. Poukázal jsem mimo jiné na to, že československá právnická veřejnost sleduje s radostí a s opravdovým zájmem práci právníků jihoslovanských a řešení právnických problémů, které se jim naskýtají. Zdůraznění, že vzájemná spolupráce právníků jihoslovanských a československých musí býti utužena, setkalo se s všeobecným srdečným souhlasem. Rovněž projev Dr. Cyrila Bařinky, který pozdravil sjezd jménem československých advokátů a který zdůraznil význam spolupráce slovanských právníků pro sblížení slovanských zemí, byl odměněn dlouhotrvajícím potleskem. Stejnými projevy sympatií odměněny byly také pozdravné projevy obou delegátů bulharských.
Následovala pak poutavá přednáška, kterou proslovil Dr. Ilija Pržič, profesor mezinárodního práva na universitě v Bělehradě a generální sekretář sjezdu, na téma: Význam Vojvodiny v rozvoji jihoslovanského práva.
Na to bylo ustaveno šest pracovních sekcí, ve kterých se ještě téhož dne počala projednávali témata, daná na pořad sjezdu. Práce sjezdové byly znamenitě připraveny. Referáty o jednotlivých tématech byly otištěny v obsáhlé publikaci (Spomenica osmé glavne skupštine kongresu pravnika kraljevine Jugoslavijc u Novem Sadu), čítající 326 stran, redigované univ. prof. Dr. Ilijou Pržicem. Výsledkem prací sjezdových bylo pět resolucí, které byly v plenární závěrečné schůzi sjezdové schváleny.
Předseda prvé sekce Dr. Vladimír Belajčič, soudce kasačního soudu v Novim Sadě, předložil plenární schůzi ke schválení resoluci, odpovídající na otázku,jak se v novém občanském zákoníku upraví právní postavení nemanželského dítěte. Ve schválené resoluci se žádá, aby se každému nemanželskému dítěti zajistila potřebná výživa a výchova, aby se usnadnilo osvojení nemanželského dítěte nemanželským otcem, který otcovství uznal, a, nebylo-li otcovství uznáno, aby se cestou soudní stanovilo a zajistilo výživné. Výslovně se žádá, aby nemanželské dítě mělo naproti matce a jejím příbuzným všechna práva dítěte manželského.
V resoluci, předložené druhou sekcí, byla zodpověděna otázka, jaké výměry se doporučují pro zachování nedělitelnosti selských usedlostí. Sjezd doporučil, aby vzhledem k převážně zemědělské struktuře země byly tyto věci spolu s ostatními otázkami, týkajícími se zemědělského hospodaření, upraveny ve zvláštním selském zákoníku.
Třetí sekce se zabývala otázkou reformy předpisů civilního soudního řádu o rozsudcích pro zmeškání. Sjezd schválil resoluci, podle které jest nutno systém kontumace i nadále ponechali. Vzhledem však k tomu, že důsledky tohoto systému jsou příliš kruté, jest třeba zmírniti podmínky navrácení v předešlý stav anebo připustiti proti rozsudku pro zmeškání odpor.
Čtvrtá sekce, kerá pracovala na otázce, je-li třeba v trestním zákoníku zvýšili tresty uložené na určité trestné činy, neučinila pro různost mínění žádného usnesení a sjezd vzal tuto otázku z denního pořadu.
Pátá sekce se zabývala otázkou potřeby kodifikace pracovního práva. Sjezd schválil resoluci, zastávající názor, že není ještě vhodná doba pro kodifikaci pracovního práva, poněvadž nejsou pro ni v království Jugoslávii splněny všechny potřebné sociální a hospodářské předpoklady. Sjezd však má za to, že by se doporučovalo sebrati za účelem snazšího přehledu nynější prameny pracovního práva v jeden sborník. Na zákonodárných činitelích jest, aby stále bděli nad ochranou dělníka v pracovních poměrech. Doporučuje se, aby zájemcům dostávalo se poučení o právních pramenech a rozhodnutích, týkajících se pracovního práva. Na právnických fakultách jest třeba zříditi stolice pracovního práva a zavésti povinné zkoušení z tohoto oboru jak při theoretickýeh právnických zkouškách, tak i při zkouškách soudcovských a advokátních.
Šestý bod sjezdového jednání týkal se stavovských otázek jihoslovanských právníků.
Po odhlasováni navržených resolucí zvolen byl nový stálý výbor sjezdový. Za jeho předsedu byl zvolen profesor university v Lublani Dr. Metod Dolenc. Za čestného předsedu příštího sjezdu, který se bude konati roku 1939 v Rogašce Slatině a v Mariboru, zvolen byl předseda advokátní komory v Novim Sadě Dr. Stevan Adamovic.
Na ukončení sjezdu byl uspořádán slavnostní banket ve velké dvoraně hotelu »Sloboda«. Z jiných četných společenských podniků sjezdových jest uvésti zejména slavnostní koncert, který byl pro účastníky sjezdu konán v Národním pamětním domě, a dále výlety, které byly uspořádány na Frušku Goru se zastávkou ve Sr. Karlovcích, v Krušedolu a Venaci, dále do Borová (sídla to Baťových továren v Jugoslávii) přes Vukovar, do Subotice a konečně výlet do Bělehradu, spojený s návštěvou právě tam konaných vzorkových trhů.
Andres.

Citace:

Proč nejsou rychleji obsazována uprázdněná místa?. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1934, svazek/ročník 16, číslo/sešit 6, s. 60-60.