Čís. 14928.Právo zástavní podle čl. 382 obch. zák. Destinatář může si své případné nároky zajistiti prozatímním opatřením nebo pořadem práva.(Rozh. ze dne 6. února 1936, R I 64/36.)Nižší soudy povolily firmě P., dopravní společnosti proti jejímu komitentu firmě R. a destinatáři dopravovaného zboží firmě Josef J. podle čl. 310, 409 až 411 obch. zák. prodej tohoto zboží.Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs Josefa J-a.Důvody:Podkladem zástavního práva speditérova dle čl. 382 obch. zák. a povozníkova dle čl. 409 obch. zák. jest smlouva spediční, pokud se týče nákladní a stranami v mimosporném řízení zahájeném o návrhu speditéra, pokud se týče povozníka na povolení prodeje zboží, jež je předmětem smluv těch, jsou osoby, jež mezi sebou uzavřely tyto smlouvy. Osvědčil-li speditér předpoklady zástavního práva dle čl. 382 obch. zák., pokud se týče osvědčil-li povozník předpoklady čl. 409 a 407 obch. zák., musí soud vyhověti jeho návrhu na realisaci práva zástavního prodejem dle čl. 310, 374, 332 a 407 obch. zák., ovšem na jeho nebezpečí a to po případě i bez výslechu odpůrce (čl. 407 posl. odst. obch. zák.), nebydlí-li týž v místě, v němž se nalézá zboží zástavním právem stižené. Navrhující firma tvrdí ve svém návrhu na prodej, že provedla v březnu 1933 k příkazu firmy R. spedici cisterny a že jí oznámila firma R., že se 14 sudy autooleje bude disponovati firma Josef J. a tvrdí, že jí pro spediční výlohy přísluší právo zástavní ke zboží dle čl. 382 obch. zák. Právo zástavní dle čl. 382 obch. zák. jest namířeno proti příkazci (Staub-Pisko §§ 8 a 9 a čl. 382), t. j. proti komitentu, který jest speditéru práv z provise a nákladů se spedicí spojených (§ 1 ke čl. 381 Staub-Pisko str. 489). Zda jest speditér v právními poměru též k destinatáři, jest pro realisaci práva zástavního lhostejno (Staub-Pisko § 9 k čl. 382). K návrhům destinatáře, jakým jest v tomto případě firma Josef J., nelze jako k návrhům třetí osoby přihlížeti a lze jí pouze zajistiti své nároky prozatimními opatřeními nebo.pořadem práva (rozh. 2183 Sb. n. s.). Jedinou odpůrkyní navrhovatelky firmy P. a spol. je firma R. Firma Josef J. mohla se toliko rekursem brániti proti tomu, že návrh na prodej byl povolen též proti ní, ač nebyla pasivně k němu legitimována. Rekursu toho však nepodala. Ve věci samé však práva k rekursu nemá.