Č. 3007.

Vyvlastnění. — Stavební ruch: I. Zákon o stavebním ruchu nepožaduje, aby pozvání ke komisi bylo zájemníkům doručeno na 8 dnů předem. — II. Pozvání manžela k místnímu šetření o vyvlastnění nemá účinku řádného pozvání též pro jeho manželku, stačí však, když ke komisi byla pozvána během komise.
(Nález ze dne 19. prosince 1923 č. 21512).
Věc: Antonín a Josef B. v D. Z. (adv. Dr. Hynek Lang z Tábora) proti zemské správě politické v Praze o vyvlastnění pozemku. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — — —
Nálezem z 18. května 1922 vyvlastnila osp v P. ve prospěch stavebního družstva »Svépomoc« v P. část stavební parcely č. k. 44, patřící st-lům, ve výměře 700 m2 pro stavbu domku s jedním bytem a hospodářskými budovami pro drobného zemědělce V. T. a určila zároveň náhradu za vyvlastněnou plochu částkou 1 K 50 h za 1 m2, celkem 1050 Kč. — — — —
Zsp zjistivši, že V. T. není drobným zemědělcem, vydala nař. nález z 18. listopadu 1922, jímž zamítla odvolání st-lů, změnila však nález osp-é v tom směru, že se vyvlastňuje pouze část svrchu zmíněného pozemku o výměře 500 m2 pro stavbu rodinného domku o dvou bytech a podotkla, že v ostatním zůstává v odpor vzatý nález v platnosti. — — —
O stížnosti uvážil nss takto: — — —
Stížnost vytýká, že st-li Antonínu B. nebylo doručeno pozvání ke komisi aspoň 8 dnů před tím, než se konala, a že komise nepřipustila k jednání zmocněnce st-lova Václava H. a nedovolila mu přednésti námitky, odbyvši jej slovy, že s ním nemá co jednati. Postupem tím znemožněno bylo st-li uplatnění jeho námitek, neboť ke komisi osobně dostaviti se nemohl, ježto byl nucen jeti do Českých Budějovic, aby tam koupil koně, důvěrníka pak jeho Václava H., jehož požádal, aby za něho námitky při komisi přednesl, komise k jednání nepřipustila.
Námitky tyto jsou nepřípustné. St-l se nebránil ve správním řízení námitkou, že mu pozvání nebylo doručeno osm dnů před komisí a rovněž nenamítal ničeho proti tomu, že důvěrník jeho Václav H. nebyl k jednání připuštěn, zejména nevytýkal, že mělo s ním i bez plné moci býti jednáno, nebo že plnou mocí opatřen byl a jí se také před komisí vykázal.
Nebyly-li však uvedené námitky ve správním řízení uplatněny, ač k tomu st-l ve svém rekursu měl příležitost, a nerozhodl-li úřad o nich, pak nemůže st-l teprve v řízení před nss řešení jich se domáhati (§§ 5 a 6 zák. o ss) a slušelo je proto odmítnouti jako nepřípustné.
Přes to budiž podotknuto, že zákon o stavebním ruchu nepožaduje, aby pozvání ke komisi doručeno bylo zájemníkům na 8 dnů předem.
Předpisuje-li § 5, odst. 2. t. z., aby úřad vykonal do 8 dnů šetření na místě samém, plyne z toho pouze tolik, že řízení samo má býti provedeno nejdéle do 8 dnů od podání žádosti, nikoliv však, že pozvání ke komisi musí býti zájemníkům doručeno aspoň na 8 dní před komisí, což ostatně úřad bez překročení osmidenní lhůty k provedení šetření sotva by mohl vykonati.
Přípustnou jest ovšem námitka uplatněná již ve správním řízení, že manželka st-lova Josefa B. nebyla vůbec ke komisi pozvána. Za řádné pozvání ke komisi nelze dle názoru stížnosti považovati vyrozumění st-lky krátkou cestou v den komise, neboť není možno, aby zájemníci neinformovaní a nepřipravení teprve během řízení sháněni byli na místo komise. Mimo to st-lka nemohla se komise zúčastniti, poněvadž zaměstnána byla právě pečením chleba. Nesprávným jest názor úřadu, že st-lka musila o komisi věděti, ježto sdílí společnou domácnost se svým manželem, jemuž pozvání ke komisi bylo doručeno. Uvažuje o důvodnosti této námitky nemohl nss sdíleti názor žal. úřadu, že by pozvání manžela k místnímu šetření o vyvlastnění pozemku mělo též pro jeho manželku účinek řádného pozvání, neboť zastupování v řízení úředním, zejména sporném jest aktem vybočujícím z mezí obyčejné správy majetkové (§ 1238 a 233 o. z. o.), a následkem toho potřebuje manžel k zastupování manželky ve vyvlastňovacím řízení zvláštní plné moci, a není již po zákonu samém oprávněn za svoji manželku úřední výměry o vyvlastnění jejího majetku přijímati. Názor úřadu, že byl-li k řízení pozván manžel, musila o řízení věděti i jeho manželka, nemá pro sebe žádného podkladu.
Přes to nemohl soud výtku onu uznati důvodnou.
Již jak svrchu uvedeno, nepředpisuje zákon, aby zájemníci k šetření dle § 5 cit. zák. pozváni byli určitou dobu před komisí, a dlužno proto připustiti, že stačí, dostane-li se jim vyrozumění o komisi v době, kdy mohou ještě své námitky proti zamýšlenému vyvlastnění přednésti.
St-lka, jak ze spisů i stížnosti samé patrno, byla během řízení ke komisi pozvána, a komise, aby jí umožnila podání námitek proti vyvlastnění, ještě půl hodiny na ni čekala. Měla tedy st-lka příležitost k uplatnění námitek při komisi samé nebo mohla aspoň vytýkati, že vyrozumění o komisi nebylo jí doručeno včas, a mohla vzhledem k tomu žádati za odročení komise.
Neučinila-li tak, nemůže vytýkati, že úřad vydal vyvlastňovací nález na základě řízení provedeného bez její účasti. — — —
Proto bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3007. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1246-1248.