Č. 2555.

Nemocenské pojištění. — Živnostenské právo:
I. Stavitel, který jinou živnost neprovozuje, jsa členem společenstva stavitelů zřízeného pro příslušný obvod, nemůže býti zároveň členem společenstva rozličných řemesel v místě, kde živnost stavitelskou provozuje. — II. živnostenští pomocníci takového stavitele příslušejí —
nemá-li ono společenstvo stavitelů zvláštní pokladny nemocenské ani k jiné pokladně jako člen nepřísluší — nemocenským pojištěním k okr. nemocenské pokladně mís mě příslušné.
(Nález ze dne 26. června 1923 č. 11.200.)
Věc: Václav B. v T proti ministerstvu sociální péče o nemocenské pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím bylo v pořadí instančním vysloveno, že stavitel Václav B. v T. jako člen komorního společenstva stavitelů
v H. K. nemůže dle § 107 živn. ř. býti současně členem společenstva rozličných řemesel v T., což by odporovalo také stanovám tohoto společenstva, a že jest proto povinen dělnictvo k nemocenskému pojištění přihlašovati u okr. nemoc, pokladny v H. K., Václava B. že sluší pokládati pouze za člena komorního společenstva v H. K., poněvadž on ani netvrdí, tím méně prokázal, že mimo stavitelství provozuje ještě jinou živnost, na základě níž by podle § 107 živn. ř. musil býti členem společenstva různých řemesel v T.
Nss neuznal stížnost důvodnou.
Neshledal zejména, že by žal. úřad nebyl přihlížel k poměru st-lovu jednak vůči společenstvu různých řemesel v T., jednak vůči komornímu společenstvu stavitelů v H. K. Že k poměru tomu přihlížel, vysvítá již z doslovného znění nař. rozhodnutí, jež luštíc předběžnou otázku společenstevní příslušnosti st-lovy konstatuje, že st-le jest pokládati pouze za člena komorního společenstva stavitelů v H. K. a nikoliv za člena společenstva různých řemesel v T. Namítá-li stížnost, že omylem bylo zjištěno, že jako člen komorního družstva stavitelů nemůže býti současně členem společenstva různých řemesel v T., obrací se tím proti správnosti zjištění, vyplývajícího z rozluštění zmíněné otázky předběžné.
Po této stránce třeba poukázati k tomu, že podle ustanovení § 13 nemoc. zákona jsou k okr. pokladně nemocenské pojištěním příslušný osoby v jejím obvodu zaměstnané, pojištění podrobené, které pro případ nemoci nejsou pojištěny u některé, z ostatních v § 11 jmenovaných pokladen způsobem a měrou v tomto zákoně nařízenou. Sprošťuje tedy povinnosti pojistné u místně příslušné okr. pokladny nemocenské i členství u společenstevní pokladny, jež nebyla podle čl. XXI, odst. 1. zák. z 15. května 1919 č. 268 Sb. rozpuštěna.
Členství u společenstevní pokladny zakládá se podle ustanovení § 121 živn. ř. okolností samou o sobě, že živnostenský pomocník, jest zaměstnán u člena společenstva, jež pokladnu společenstevní zřídilo, anebo k ní přistoupilo. Záleží pak i zodpovědění otázky, zda zaměstnavatel jest povinen pojištění podrobené zaměstnance přihlásiti u místně příslušné okr. pokladny nemocenské, neb u pokladny společenstevní, na zjištění, zda jest členem společenstva čili nic.
St-1 sám se označuje za stavitele v T., přiznává tím tedy, že v tomto místě provozuje živnost stavitelskou a netvrdí, že by zde provozoval mimo to ještě nějakou živnost jinou. Podle § 2 stanov společenstva komorních stavitelů v H. K. společenstvo toto zahrnuje v sobě jako
členy ony osoby, které v českých soudních okresech obvodu obchodní a živnostenské komory v Liberci, zejména též v okresu H. K. živnost stavitelskou samostatně nebo jako pachtýři provozují. Naproti tomu
společenstvo různých živností v T. uvádí podle § 2 stanov za členy své ony osoby, které zejména v T. provozují jakoukoliv živnost, vyjímaje — opačné tvrzení stížnosti jest v přímém rozporu s jasným zněním
stanov — mezi jiným stavitele a mistry zednické. Obě tato společenstva jsou zřízena jako společenstva živnostenská podle ustanovení § 114 živn. ř.
Podle § 107 živn. ř. jest členství živnostenského společenstva povinné a zakládá se již nastoupením živnosti. Jestliže za těchto okolností žal. úřad dospěl ke zjištění, že st-1 provozující živnost stavitelskou v T. jest členem komorního společenstva stavitelů v H. K. a nikoliv společenstva různých živností v T., neshledal nss, že by zjištění to bylo v rozporu se spisy anebo vyžadovalo doplnění.
Je-li však pravda, že st-I jest podle zákona členem komorního společenstva stavitelů v H. K. a toto společenstvo ani vlastní pokladny společenstevní nemá ani k. jiné pokladně takové nepřistoupilo, pak jsou živnostenští pomocníci u st-le zaměstnaní podle cit. § 13 nem. zákona příslušní pojištěním k místně příslušné okr. nemoc, pokladně a st-1 jako jejich zaměstnavatel jest povinen u této pokladny je k pojištění přihlašovati (§ 32 nem. zákona). Na tom nemůže nic měniti faktická okolnost, že st-1 snad dobrovolně jest členem společenstva různých živností v T., protože živnostenský řád právo dobrovolného členství sípolečenstevního přiznává toliko majitelům živností továrních a dobrovolné členství živnostníků
jiných odporuje závazným předpisům zákona a proto není s to, zakládati pro st-le nějaká práva.
Není však důvodnou ani další námitka nezákonnosti nař. rozhodnutí, již stížnost spatřuje v tom, že odporuje ustanovení čl. XXII zákona z 15. května 1919 č. 268 Sb. Ustanovení tohoto st-1 dovolávati se nemůže již proto, že v době, kdy otázka příslušnosti pojistné byla rozhodována, již neplatilo, neboť bylo v platnosti toliko v mezidobí
ode dne, kdy nabyl účinnosti citovaný zákon z 15. května 1919 č. 268 Sb., t. j. ode dne 1. července 1919 do 1. ledna 1921, kterýmžto dnem cit. článek XXII článkem IV. zákona z 22. prosince 1920 č. 689 Sb. byl zrušen. Nehledě však ani k tomu, nemohl by článek XXII odůvodniti nárok st-1ův na příslušnost k nemocenské pokladně společenstva smíšených živnosti v T., poněvadž článek ten pojednává toliko o případech, kdy šlo o pojištění u zapsané pokladny pomocné aneb u nemocenské pokladny spolkové (§ 11 č. 5), o tento případ však zde nešlo, protože stížnost sama tvrdí, že st-1 byl členem nemocenské pokladny
společenstevní (§ 11 č. 3).
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 2555. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 383-385.