Č. 2907.

Dávka z přírůstku hodnoty: Při prodeji nemovitosti zabrané jest dnem převodu den, kdy stát. pozemkový úřad udělil definitivní souhlas ke scizení.
(Nález ze dne 23. listopadu 1923 č. 20 092).
Věc: Karel A. ve V. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Trhovou smlouvou z 10. března 1920 resp. 15. března 1920 prodal st-l dvůr R. ležící v kat. obci B. a zapsaný ve vložce desk zemských č. — za 650 000 K.
Platebním rozkazem z 9. června 1923 byla dávka vyměřena podle nař. z 23. září 1920 č. 545 Sb., při čemž vzata za základ nabývací hodnota ke dni 1. ledna 1903 330 000 K, zcizovací hodnota 650 000 K a při přírůstku hodnoty více než 75% méně než 100% nabývací hodnoty sazba 18% a snížena dávka vzhledem k tomu, že držba pro vyměření dávky rozhodná trvala více než 10 ne déle než 20 let, o 10%.
Ve stížnosti proti platebnímu rozkazu namítáno, že neprávem byla dávka vyměřena dle dávk. řádu z r. 1920 a že měla býti dávka vyměřena dle dávk. řádu pro Čechy z roku 1915, důsledkem čehož činí sazba pouze 11%, snížení dávky však 30%.
Žal. úřad zamítl stížnost.
Stížnost uplatňuje nezákonnost a vadnost řízení.
Není sporu o tom, že strany smluvní uzavřely a podepsaly trhovou smlouvu z 10.—15. března 1920 a že dle odstavce 10. bylo smluveno, že platnost této smlouvy závisí na tom, bude-li pozemk. úřadem v Praze ve smyslu §u 7 č. 3 zákona z 11. června 1919 č. 330 Sb. udělen souhlas ke zcizení nemovitostí tvořících předmět této smlouvy; taktéž není sporu o tom, že stpú výnosem z 29. května 1920 udělil zásadní souhlas k oné transakci, stanoviv podmínky tam již uvedené, a že trhová smlouva jest opatřena doložkou stpú z 23. listopadu 1920 tohoto znění: Svolení podle zákona z 9. listopadu 1918 č. 32 Sb. o obstavení velkostatků a souhlas podle zákona ze 16. dubna 1919 č. 215 Sb. o zabrání velkého majetku pozemkového se uděleje s podmínkou, že:
a) pozemky, pokud jich nebude potřeba k účelům horním, za přiměřených podmínek budou najímány osobám, zaměstnaným při podniku horním a
b) ke každému dalšímu zcizení jest třeba souhlas stpú s tím, že v každém případě dobrovolného i exekučního zcizení jakéhokoliv druhu přísluší stpú vykoupiti veškeré zde prodané nemovitosti s příslušenstvím za cenu stanovenou dle analogie §u 52 zákona z 30. ledna 1920 č. 81 Sb. Závazek tento musí býti současně s vkladem práva vlastnického knihovně pojištěn.
Spornou jest pouze otázka, kdy nastal převod nemovitostí, aby dle toho mohlo býti posouzeno, zda vzhledem k odst. 1 §u 30 nař. z 23. září 1920 č. 545 Sb. z. a n. účinného od 5. října 1920, má býti použito pro vyměření dávky z přírůstku hodnoty předpisu tohoto nařízeni anebo vzhledem k odst. 2. cit. §u 30 předpisu řádu o dávce z přírůstku hodnoty z 2. prosince 1915 č. 83 z. z.
Žal. úřad zastává stanovisko, že smlouva sice byla mezi stranami uzavřena dne 10.—15. března 1920, ale byla schválena stpú-em teprve připojením schvalovací položky dne 23. listopadu 1920, takže dle §u 1, odst. 4 cit. nař. tento den platí za den převodu.
St-l poukazuje k tomu, že stpú výnosem z 29. května 1920 udělil zásadní souhlas ke koupi oné za podmínek, které byly v určené lhůtě (t. j. 15. června 1920) také splněny, takže perfekce smlouvy trhové nastala již dnem 29. května 1920.
Nss neuznal stížnost odůvodněnou a to na základě následujících
úvah:
Platební rozkaz vydán byl dne 9. června 1922, tedy již v době účinnosti vl. nař. z roku 1920 a bylo proto otázku, kdy nastal převod nemovitostí, žal. úřadem řešiti, jak i sám st-l připouští, dle předpisu tohoto vl. nař.
Dle §u 1, odst. 3 l. c. ve smyslu řádu dávkového nastává převod dnem, kdy právní jednání převod uskutečňující bylo pravoplatně ukončeno, pokud se týče, kdy vyvlastňovací nález nebo rozsudek nabyl moci práva. Dle odst. 4 platí den schválení (souhlasu) za den převodní v případě, že smlouva podléhá úřednímu schválení (souhlasu).
Předpisu tomu nelze jinak rozuměti, než že jako den schválení dlužno pokládati den, kdy smlouvě připojeno bylo prohlášení úřadu, že se smlouva ta schvaluje.
I když tedy stpú udělil souhlas zásadní ke zcizení a nemůže ho více odvolati, nelze přec přehlédnouti, že schválení tomu připojeny byly podmínky, že tedy schválení bylo závislé na splnění oněch podmínek.
Kdyby podmínky ty nebyly splněny, není smlouva schválena; zdali podmínky jsou splněny, není ponecháno posouzení strany, nýbrž musí se o tom vysloviti úřad; dokud se tak nestalo, nelze smlouvu míti za schválenou.
Tento souhlas konečný byl dán stpú-em teprve dne 23. listopadu 1920. Platí tudíž teprve tento den za schválení smlouvy a důsledkem toho také dle §u 1, odst. 4 cit. nař. za den převodu.
Odpovídá proto názor žal. úřadu zákonným předpisům, a neměl žal. úřad příčiny, aby vyšetřoval tvrzení st-le, že podmínky, za nichž byl souhlas stpú-em udělen, byly v předepsané lhůtě splněny.
Jeví se proto jak výtka nezákonnosti tak i vadnosti řízení bezdůvodnou a bylo proto stížnost zamítnouti, aniž bylo třeba zabývati se nss-u úvahou, zda žal. úřad, dovolávaje se schvalovací doložky, neměl také při výroku svém na mysli ustanovení zákona z 9. listopadu 1918 č. 32 Sb. o obstavení velkostatků, dle něhož zcizení velkostatků zapsaných do desk zemských je platné teprve svolením úřadu pro správu zemědělskou (nyní stpú — § 5 zákona z 11. června 1919 č. 330 Sb.).

Citace:

č. 2907. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1056-1058.