Čís. 5276.

Kdo je pachatelem trestného činu ve smyslu § 70 tr. zák., nemůže se proviniti zároveň jako účastník téhož trestného činu podle § 69 tr. zák.
(Rozh. ze dne 23. dubna 1935, Zm IV 1/35.)
Obžalovaná J. A., chtějíc se provdati a nastěhovati do příbytku své tety O. M., usilovala o její odstranění. Přemluvila spoluobžalované G. K. a J. Š., aby O. M-ovou zardousili a oloupili; tito spoluobžalovaní čin podle návodu J. A-ové skutečně provedli (1. skutková otázka skupiny 3.). Obžalovaná J. A. dostavila se na místo činu po zavraždění O. M-ové a zúčastnila se činně loupeže (3. skutková otázka skupiny 3.). Porotní soud uznal za to obžalovanou J. A. vinnou jednak návodem ke zločinu vraždy a loupeže podle §§ 69, čís. 1, 278, 344 tr. zák., jednak pachatelstvím zločinu loupeže podle §§ 70, 344 tr. zák.
Nejvyšší soud z úřední moci na základě důvodu zmatečnosti podle § 385, čís. 1 b) tr. ř. zrušil rozsudek porotního soudu ve výroku o kvalifikaci činu obžalované J. A., zjištěného v 1. skutkové otázce skupiny 3., jako návodu ke zločinu loupeže a kvalifikoval tento její zjištěný čin spolu s činem zjištěným ve 3. skutkové otázce skupiny 3. jako pachatelství zločinu loupeže podle §§ 70, 344 tr. zák. Z důvodů:
Přezkoumávaje věc z úřední mocí, přesvědčil se nejvyšší soud, že rozsudek porotního soudu je ohledně obžalované J. A. zmatečný podle čís. 1 b) § 385 tr. ř., kterého zmatku třeba vždy dbáti z úřední moci, neboť je v neprospěch obžalované.
Porotní soud následkem kladně zodpověděných skutkových otázek 1. a 3. v 3. skupině uznal obžalovanou J. A. vinnou zločinem loupeže podle § 344 tr. z. a návodem ke zločinu loupeže ve smyslu § 69, čís. 1 tr. z. a § 344 tr. z., tedy zároveň jako pachatelku podle § 70 tr. z. a návodkyni podle § 69, čís. 1 tr. z. na témže trestném činu loupeže, spáchané na O. M. Poněvadž trestná činnost obžalované J. A. se vztahuje na tentýž trestný čin, podle § 69 a § 70 tr. z. může býti někdo buď pachatelem anebo účastníkem na témže trestném činu, neboť nelze pro tentýž trestný čin někoho odsouditi jednak jako pachatele a jednak jako účastníka podle § 69 tr. z. a vyměřiti mu úhrnný trest podle § 96 a dalš. tr. z., ježto tato ustanovení předpokládají spáchání více trestných činů, nemohla býti obžalovaná uznána vinnou jako pachatelka a též jako návodkyně téže loupeže. Porotní soud porušil tedy zákon, když trestnou činnost obžalované kvalifikoval u zločinu loupeže jako pachatelství podle § 70 tr. z. a též jako návod podle § 69, čís. 1 tr. z. a zapříčinil tím zmatek podle čís. 1 b) § 385 tr. ř. Proto pokračoval nejvyšší soud z úřední moci podle § 33, odst. 1 por. nov. a v otázkách 1. a 3. skupiny 3. zjištěnou činnost obžalované kvalifikoval jako pachatelství podle § 70 tr. z. zločinu loupeže podle § 344 tr. z. a vyměřil obžalované nový hlavní trest.

Citace:

Čís. 5276. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 191-192.