Čís. 5473.

Důležitým důvodem k delegaci jiného soudu mládeže je okolnost, že všichni členové příslušného soudu mládeže jsou podle zákona z rozhodování ve věci vyloučeni.
(Rozh. ze dne 31. prosince 1935, Nd I 489/35.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl stížnost do usnesení vrchního soudu v Praze ze dne 25. října 1935, jímž trestní věc byla výjimečně odňata příslušnému soudu mládeže v Kutné Hoře a přikázána soudu mládeže v Táboře.
Důvody:
Je přisvědčiti názoru vrchního soudu v Praze, že okolnost, že všichni členové soudu mládeže v Kutné Hoře jsou z rozhodování v této věci ve smyslu § 68, odst. 2 tr. ř. vyloučeni, je důležitým důvodem ve smyslu § 62 tr. ř., aby tato věc byla odňata soudu mládeže v Kutné Hoře a přikázána soudu mládeže v Táboře. Podle 1. odst. § 33 zák. č. 48/1931 Sb. z. a n. je za soudce mládeže ustanovovati ty, kdož se svými vlastnostmi a svou povahou pro tento úřad zvláště hodí, při čemž je přihlížeti také k jejich vzdělání odbornému, zejména pedagogickému, a k jejich dosavadní činnosti. Vůdčí myšlenkou zákona je podle důvodové zprávy, aby jeho provádění bylo vloženo do rukou soudců k tomu zvlášť způsobilých. Prakticky to znamená, jak zdůrazňuje důvodová zpráva, specialisaci tohoto odboru trestního soudnictví. Zákon snaží se zaručiti správný výběr soudců mládeže také ještě jinak. Podle poslední věty prvého odstavce § 31 uvedeného zákona nemají býti soudcové mládeže bez naléhavé příčiny měněni, zřejmě proto, jak praví osnova, aby se mohli zapracovati, nabýti přehledu o mládeži svého obvodu, navázati styky s pomocnými zařízeními pro péči o mládež. Tato vůdčí zásada jednotnosti a soustředěnosti péče o mládež, spočívající na výběru soudců mládeže k tomu zvláště způsobilých, jak zákon má na mysli, byla by prolomena postupem navrhovaným ve stížnosti, aby totiž v případě, o nějž jde, kde je celý soud mládeže v Kutné Hoře z rozhodování vyloučen, byli opatřením justiční Správy ad hoc ustanoveni soudcové mládeže z trestních soudců u krajského soudu v Kutné Hoře působících, kteří členy soudu mládeže nejsou. Je proto uznati, že je tu důležitý důvod k delegaci soudu mládeže v Táboře po rozumu §u 62 tr. ř., jenž nemůže býti ani vyvrácen ani seslaben poukazy stížnosti na eventuální větší náklady, spojené s dostavením se svědků a obžalovaného do Tábora.

Citace:

č. 5473. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 539-540.