Č. 3132.

Stavební ruch. — Administrativní řízení: V řízení o zjištění náhrady za pozemky vyvlastněné podle zák. o stavebním ruchu nutno stranám sděliti dobrá zdání znalecká, na jichž základě úřad náhradu vyměří.
(Nález ze dne 17. ledna 1924 č. 697).
Věc: Jihočeské elektrárny, akc. spol. v Českých Budějovicích (adv. Dr. J. K. Němec z Čes. Budějovic) proti zemské politické správě v Praze (za zúčastněné strany — adv. Dr. Em. Slabý z Prahy) o náhradu za vyvlastněné pozemky.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Výměrem osp-é v Č. B. z 30. listopadu 1921 byl ve smyslu § 5 zák. o stavebním ruchu z 11. března 1921 č. 100 Sb. vydán vyvlastňovací nález, dle něhož byly za účelem postavení úřednické kolonie při elektrárně v M. vyvlastněny k stavbě té potřebné části pozemků v kat. obci M. a to:
Zároveň byla po slyšení soudních odhadců Josefa K. z Č. a Františka V. z R. stanovena náhrada za vyvlastněné pozemky penízem 2,50 K za 1 m2 a stěžovatelka uznána povinnou tuto náhradu dosavadním majitelům vyvlastněných pozemků zaplatiti.
Všichni majitelé vyvlastněných pozemků podali z tohoto výměru odvolání jen co do výše náhrady za vyvlastněné pozemky.
Nař. rozhodnutím ze 14. září 1922 vyslovila zsp, dovolávajíc se ustanovení zák. z 27. ledna 1922 č. 45 Sb., že za pozemek č. kat. 1355 patřící obci M. se stanoví náhrada penízem 70 h a u ostatních pozemků penízem 2 K za 1 m2 vyvlastněné plochy. Podotknuto bylo, že o ceně pozemků byla vyslechnuta řada znalců hospodářských a stavebních, jichž odhady se značně rozcházejí a že proto byla vzata za základ pro vyměření vyvlastňovací náhrady průměrná cena dle těchto odhadů, při čemž bylo přihlédnuto k ceně, která se platí ve volném obchodě za pozemky v M. a v sousedním Z.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Ze správních spisů je patrno, že v řízení správním byla vyslechnuta celá řada soudních znalců o výši náhrady za vyvlastněné pozemky, a jejich vyjádření se značně rozcházela.
Rozhodnutí prvé stolice o výši náhrady za vyvlastněné pozemky nepřihlíží k znaleckým vyjádřením Martina V., Karla P. a Karla T., nýbrž založeno jest na dobrém zdání soudních znalců Josefa K. a Františka V. Josef K. prohlásil, že peníz 70 h za 1 m2 jest cena přiměřená a že zbývající pozemky nebudou vyvlastněním znehodnoceny, neboť se vyvlastní jejich zadní část a hospodaření se tím neztíží. Pokud jde o pare. č. kat. 1355, podotkl, že jako pastvina měla by býti poměrně lacinější, avšak poněvadž malá část jest porostlá lesem a část přiorána k jiným parcelám, a že obec ji nabídla za touž cenu, za kterou budou ostatní pole vyvlastněna, doporučil jednotnou cenu 70 h za 1 m2, t. j. 7000 K za 1 ha neb asi 2000 K za 1 strych.
František V. oznámil osp-é písemně, že považuje cenu 2000 K za 1 strych, resp. 7000 K za 1 ha za cenu poměrům odpovídající a podotkl, že při dřívějším odhadu stanovil cenu 1600 K za 1 strych, ale poněvadž na pozemcích vedle již stojí tovární budovy, pozemky v ceně stouply a zvyšuje proto cenu za 1 strych o 400 K na 2000 K.
V řízení odvolacím byl vyslechnut soudní stavební znalec Ing. Rudolf B., jenž podal několik dobrých zdání. Při místním šetření dne 29. března 1922 uvedl, že vyvlastněné části pozemků jsou určeny pro stavbu kolonie a mají býti rozparcelovány a že dlužno je posuzovati jako pozemky stavební, jichž hodnota jest 4 K za 1 čtv. sáh, pastvina pak 1 K za 1 čtv. sáh. Písemným podáním z 22. května 1922 prohlásil však, že ustupuje od svého názoru, že jde o pozemky stavební, a že považuje pozemky za zemědělské, jichž cena jest poněkud zvýšena, poněvadž jsou určeny pro účely stavební. Hodnota pozemků jako zemědělských činí 8000 K za 1 ha a za pastvinu (cestu) 500 K za 1 ha čili u pozemků hospodářských asi 80 h za 1 m2 a asi 50 h za 1 m2 pastviny (cesty). Podotkl, že velkostatkem byl prodán pozemek v blízké Z. u nádraží k účelům stavby družstevních domků za cenu 1 K 10 h za 1 m2.
Před vydáním nař. rozhodnutí bylo vyžádáno od znalců nové písemné vyjádření. Josef K. se vyslovil podáním z 28. července 1922 a František V. podáním z 31. července 1922, že trvají na svých dřívějších odhadech a Ing. B. navrhl přípisem z 28. července 1922, aby cena pozemků se vyměřila tím způsobem, že odhadní cena pozemků odhadnutých jako stavební pozemky (4 K) se sečte s cenou pozemků, odhadnutých jako hospodářské pozemky (2,88 K) a součet dělený dvěma by znamenal cenu pozemku t. j. 3,44 K za 1 čtv. sáh. Cena pastviny by zůstala nezměněna na 1 K za 1 čtv. sáh.
Stížnost právem vytýká nař. rozhodnutí, že neuvedlo ona znalecká dobrá zdání, na jichž základě spočívá a podle nichž vypočetlo »průměrnou cenu«; není zejména patrno, zda úřad tu měl na mysli jen dobrá zdání prve jmenovaných tří znalců, nebo přihlíže-li též k dobrozdáním ostatních znalců, kteří během řízení byli slyšeni. To nelze pak ani vypátrati prostým výpočtem, ježto náhrada, žal. úřadem stanovená, není arithmetickým průměrem odhadů znaleckých ať již se přihlíží jen k dobrým zdáním tří svrchu jmenovaných znalců nebo všech.
Tímto způsobem jest ovšem straně znemožněno, aby posoudila, zda znalecká dobrá zdání, o která se rozhodnutí žal. úřadu opírá, náhradu odhadovala podle zásad, zák. o stavebním ruchu stanovených, zda tedy i rozhodnutí samo je se zák. se shodě, a aby své námitky ve směru tom uplatnila.
Okolnost ta padá na váhu tím více, že písemné vyjádření znalce B. z 28. července 1922 st-lce nebylo sděleno, takže k němu nemohla zaujati své stanovisko, a že žal. úřad dle svého rozhodnutí přihlížel i k cenám, placeným ve volném obchodě za pozemky v M. a Z., ač seznam cen těchto v řízení správním předložen byl jen majiteli vyvlastněných pozemků a st-lce rovněž zůstal neznám.
Za těchto okolností nelze říci, že by řízení, podle jehož výsledku jest po rozumu zákona o stavebním ruchu náhradu za vyvlastněné pozemky stanoviti, bylo bezvadné, pročež nezbylo, než nař. rozhodnuti zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 3132. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 344-346.