Č. 3204.

Obecní úředníci: I. Zák. o obecních úřednících č. 443/1919 nezná rozskupení obecních úředníků ve skupiny obdobné skupinám stát. úředníků podle § 52 služ. pragm. — II. Kdo je technickým úředníkem ve smyslu § 19-II-2 zák. č. 443/1919?
Administrativní řízení: Rozhodnutí ultra petitům?
(Nález ze dne 1. února 1924 č. 1509.)
Prejudikatura: Boh. 3114 adm.
Věc: Městská obec v K. a Gustav T. v K. (za obec K. adv. Dr. Jul. Eisner z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o úpravu služebního postavení.
Výrok: Stížnost Gustava T. zamítá se jako bezdůvodná. Ke stížnosti městské obce K. zrušuje se nař. rozhodnutí ve výroku ohledně trienálek Gustavu T. přináležejících pro nezákonnost.
Útraty se nepřisuzují.
Důvody: St-1 Gustav T., jenž absolvoval obecnou a měšťanskou školu, jakož i odbornou školu strojnicko-živnostenskou v Ch. a vykazoval několikaletou praxi jako elektromontér u různých firem, byl v sezení obecního výboru města K. z 8. února 1904 jmenován provisorně na 1 rok závodním správcem elektrárny města K. s ročním služným 2400 K. S
Dekretem z 29. dubna 1909 bylo mu sděleno, že byl vzhledem k u- spokojivé službě, započítatelné do pense dobou 4 roků a 11 měsíců, jmenován, resp. potvrzen definitivním závodním správcem elektrárny a že s místem tím je spojeno služné 2600 K, naturální byt, jakož i nárok na 4 kvinkvenálky ve výši 10% ze základního služného.
Dne 30. března 1920 vydalo měst. zastupitelstvo k-cké st-li nový dekret, v němž mu sdělilo, že se usneslo na nové úpravě dosavadních »Ustanovení o požitcích a právních poměrech městských zaměstnanců« i pensijního statutu, při kteréžto příležitosti byl pro st-le stanoven tento základ resp. zařazení:
Skupina A, jedno dítě, od 1. července 1918 mimořádným povýšením do skupiny A zařazen, tedy úředníkům s vysokoškolským vzděláním na roven postaven. Ježto jest od 1. února 1904 ve službách obce, byl mu při regulaci požitků dne 26. července 1918 vypočten plat 4.000 K, kterémužto platu dle zák. č. 541/1919 odpovídá obnos 6.300 K a tento základní plat dle § 41, odst. 3 cit. zák. přiznán.
Služební doba jeho jako úředníka skupiny A od 1. července 1918 činí ke dni 1. září 1919 1 rok 2 měsíce, k tomu pak 2 léta 6 měsíců doby válečné, úhrnem tedy 3 léta 8 měsíců. Podle toho přísluší mu od 1. ledna 1919 1 trienálka v obnosu 787 K 50 h, tedy služné celkem 7087 K 50 h. Druhá trienálka začíná 1. ledna 1922, drahotní přídavek činí 3204 K, 30% příbytečné 2126 K 85 h resp. po odečtení hodnoty naturálního bytu s příslušenstvím 476 K 25 h, úhrnem tedy 10.767 K 25 h čili o 1419 K 25 h více než dosud.
Z tohoto dekretu podal st-1 odvolání, v němž se domáhal jeho změny v následujících směrech:
1. že mu přísluší charakter vedoucího úředníka dle § 19, odst. II. zák. z 23. července 1919 č. 443 Sb. a tedy zařazení, do skupiny A státních úředníků již od doby nastoupení t. j. od 1. února 1904.
2. že od 1. února 1909 t. j. dne, kdy se mohl vykázati aspoň pětiletou praxí vedoucího technického úředníka, má podle § 19 II. č. 2 resp. 1 cit. zák. nárok na základní služné VIII. hodn. třídy,
3. že mu trienálky dle § 19, odst. III. cit. zák. příslušejí ode dne na- stoupení služby, tedy od 1. února 1904.
Usnesením ze 4. září 1920 zamítla osk v K. odvolání to v prvých dvou bodech, v posledním bodě však mu částečně vyhověla a to potud, že st-li přiznala nárok na trienálky od 1. února 1904, avšak po dobu předchozí, t. j. před tím, než mu bylo obcí přiznáno služné dle VIII. hodn. tř. 2. stup., pouze ze základního služného dle IX. hodn. třídy, 2. stupnice t. j. ze 4908 K.
Opětnému odvolání Gustava 1. žal. úřad nař. rozhodnutím částečně vyhověl a změnil rozhodnutí II. stolice v ten smysl, že sluší Gustavu T. počítati trienálky od 1. února 1904, a to ze základního služného 6300 K, přiznaného mu dekretem městského úřadu v K. z 30. března 1920.
Pokud se st-1 domáhal přiznání služného jakožto vedoucí úředník technický podle § 19, II. odst. 1 ev. 2 byla stížnost zamítnuta.
V důvodech nař. rozhodnutí se praví:
»Podle § 19, II. odst. 2 zák. z 23. července 1919 č. 443 Sb. patří nárok na vyšší základní služné pouze takovým vedoucím technickým úředníkům, kteří podle podmínek konkursních při svém ustanovení prokázali, že vykonali studia na vysoké škole a podrobil: se s prospěchem všem předepsaným zkouškám státním. Poněvadž st-l studia na vysoké škole technické nevykonal a tudíž též předepsané státní zkoušky složiti nemohl, nevykazuje proto náležitost požadovanou uvedeným zákonným předpisem a musila tudíž jeho stížnost v tomto směru býti zamítnuta jako bezdůvodná, aniž bylo nutno zkoumati, zda jsou splněny též ostatní podmínky § 19 II. odst. 1 a 2.
Pokud však se domáhá toho, aby trienálky byly mu počítány od 1. února 1904 t. j. ode dne nastoupení do služby u obce K.a to jednotně z celého jeho základního služného, nutno jeho žádosti vyhověti vzhledem k výslovnému předpisu § 19 III. uved. zák. z r. 1919, podle něhož trienálky mají činiti vždy 12 1/2% základního služného tak dlouho, až se služné zvýší o 100% proti služnému základnímu. Toto základní služné bylo Gustavu T. usnesením ob. zastupitelstva v K. z 9. ledna 1920 stanoveno po rozumu § 41, odst. 3 cit. zák. částkou ročních 6300 K, o .čemž mu byl vydán dekret městským úřadem dne 30. března 1920 a byl v II. instanci potvrzen osk-í rozhodnutím ze 4. září 1920.
St-li Gustavu Ť. bylo usnesením městského zastupitelstva v K. z 9. ledna 1920 určeno základní služné podle ustanovení § 41, odst. 3 cit. zákona z r. 1919 částkou 6.300 K a musila tudíž tato částka býti vztata za podklad k vypočtení pravidelného automatického zvýšení služného nebo trienálek.«
Do tohoho rozhodnutí podali stížnost k nss jednak Gustav T., jednak městská obec K.
Rozhoduje o těchto stížnostech uvážil nss toto:
Usnesením ob. zastupitelstva z 9. ledna 1920 stanoveno st-li T. základní služné 6.300 Kč, t. j. služné rovnající se služnému VIII/2 stát. úředníků, a přiznána mu první 12 1/2% trienálka ve smyslu zák. z 23. července 1919 č. 443 Sb. od 1. ledna 1919. Proti tomuto výroku, v druhé stolici potvrzenému, st-1 v rekursu na zsv žádal, aby bylo uznáno, že patří mezi úředníky uvedené v § 19 II. č. 1. resp. 2 od 1. února 1904, že má od 1. února 1909 nárok na zákl. služné VIII. hodn. tř. a že mu přísluší 7 trienálek ze služného takto určeného. Poněvadž obec přiznala mu již o své újmě zákl. služné VIII/2, nelze tento rekursní petit — nehledě k otázce počítání a výměry trienálek, která dnes není na základě stížnosti Gustava T. předmětem sporu — chápati jinak, nežli jako žádost za uznání, že st-li již po zákonu přísluší nárok na služné vedoucího úředníka technického s vysokoškolským vzděláním ve smyslu § 19 II. 2 zák. 443/19. Žal. úřad st-li tento nárok odepřel. Námitka, že se tím ' opustil reformace in pejus, je neodůvodněna.
Především je nesprávno, mluví-li stížnost stále o zařadění st-le do skupiny A. Zák. z 23. července 1919 č. 443 Sb., o jehož aplikaci se jedná, nezná žádného rozskupení úředníků obecních ve skupiny obdobné skupinám § 52 stát. služ. pragmatiky. Může se jednati toliko o to, do jaké platové skupiny § 19 zák. 443/19 st-1 náleží. V tom, že usnesení ob. zastupitelstva z 9. ledna 1920 mluvi ^ zařazení do skupiny A a po- skytuje st-li základní služné VIII/2, nelze tedy vůbec spatřovati výroku, kterým se st-li přiznává nějaký status úředníka skupiny A, poněvadž takový status podle zák. č. 443/19 vůbec neexistuje, ani není v usnesení onom ještě obsažen výrok toho obsahu, že se st-li přiznává zákonný nárok na služné dle normy § 19, II. 2 zák. č. 443/19. Otázku posléze uvedenou st-1 vznesl na spor rekursem svým na osk-i, tento úřad odpověděl na ni záporně, a jestliže zsv k rekursu st-lovu rozhodl o ní stejně záporně, aniž při tom upíral st-li nárok na základní služné 6.300 Kč, založený usnesením ob. zast. z 9. ledna 1920, nelze v tom spatřovati překročení instanční kompetence žal. úřadu a zhoršení právní posice st-lovy.
Jde tedy pouze o to, zda výrok zsv-u je meritorně správný. Ani v tomto směru nemohl nss dáti st-li za pravdu. Jak bylo vysloveno již v nál. nss Boh. 3114 adm., přísluší nárok na vyšší základní služné VIII/1 normované v § 19, II. 2 zák. č. 443/19 po zákonu pouze takovým vedoucím technickým úředníkům, kteří podle podmínek konkursních při svém ustanovení prokázali, že vykonali studia na vysoké škole a podrobili se s prospěchem všem předepsaným státním zkouškám, aniž by tyto zákonem stanovené podmínky mohly býti nahrazeny nějakými jinými náležitostmi. Poněvadž st-1 — jak nesporno — studií' na vysokét škole neabsolvoval, nemůže si činiti nárok na služné vedoucího technického úředníka podle § 19, II. 2 cit. zák.
Jeví se tudíž stížnost Gustava T. bezdůvodnou.
Naproti tomu nebylo lze stížnosti obce K. upříti důvodnost.
Osk přiznala Gustavu T. nárok na trienálky ze základního služného 4908 K, tedy IX. hodn. tř. 2 stup. od 1. února 1904. Gustav T. domáhal se odvoláním na zsv výroku, že mu přísluší nárok na trienálky ze zákl, služného VIII. hodn. tř. od 1. února 1909. Ježto zde st-l žádal jen všeobecně přiznání trienálek ze základního služného VIII. hodn. tř., aniž blíže označoval, že žádostí svou rozumí nějakou vyšší platovou stupnici této hodn. třídy než prvou, dlužno pojímati jeho odvolací návrh jen v tom smyslu, že se domáhal přiznání trienálek ze základního služného VIII. hodn. tř. 1. stupnice, a to tím spíše, když v odůvodnění svého od- volání výslovně vyzvědal svůj nárok na započítání 7 trienálek ze zá- kladního služného 5808 K, kteréžto služné právě připadá na VIII. hodn. tř. 1. platové stupnice.
Žal. úřad však přiznal odvolateli trienálky ze základního služného 6300 K, tedy dle VIII. hodn. tř. 2. stup., a to od 1. února 1904. Tím vybočil z rámce odvolací žádosti a pustil se do rozhodování o oné části výroku osk-e, jež nikým v odpor brána nebyla a tedy vešla v právní moc. K takovémuto přezkoumávání nenaříkané části rozhodnutí nižší stolice však žal úřad nebyl oprávněn, pročež slušelo rozhodnutí jeho v tomto směru zrušiti jako nezákonné, aniž byla nss dána ještě možnost zabývati se dalšími námitkami stížnosti obce k-cké.

Citace:

č. 3204. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 493-496.