Č. 3358.

Pozemková reforma: Uzavřela-li osoba na zabrané půdě hospodařící v řízení zavedeném dle § 63 př. zák. s uchazeči o půdu dohodu, založen byl dohodou tou poměr soukromoprávní, nemůže se tedy osoba ta u stpú-u domáhati obnovy řízení nebo revise dohody té.
(Nález ze dne 12. března 1924 č. 4196.)
Věc: Lud. K. v P. (adv. Dr. Jindř. Vaníček z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu o příděl do pachtu dle § 63 př. zák.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 2. října 1920 jednáno bylo u přítomnosti zástupce stpú-u na místě samém za účelem vyšetření stížnosti st-lovy proti přídělu provedenému osp-ou v D. ve smyslu § 63 př. zák. a odvolání uchazečů z P. a O. proti malému prý přídělu. Při jednání tom docíleno bylo dohody, dle níž některým přídělcům příděl byl odňat resp. snížen, některým nově půda přidělena, a dle které přiděleno uchazečům z P. 108 měr, z obce O. 5 ha 13 a, určeny pozemky, z nichž se příděl dává i výše pachtovného. Protokol na místě samém sepsaný byl st-lem, vlastníkem to zabraného statku, podepsán a byl mu pak i opis protokolu intimován.
Dne 19. července 1921 podal st-l u osp-é v D. žádost, aby jednání o příděl bylo znovu zahájeno a aby proveden byl příděl dle návrhů v žádosti té uvedených. Žádost tu opřel st-l o to, že řízení dříve prováděné nevyhovovalo předpisům § 63 př. z., jak je nss byl ve svém nál. z 30. března 1921 č. 3754 vyložil, a že osoby, jimž půda přidělena, namnoze na příděl neměly nároku.
Dne 11. září 1921 revidoval odborný poradce příděly a konstatoval, že není mezi přídělci osob, které by neměly na příděl nároku a předloženy pak spisy žal. úřadu.
Tento vydal výnos z 13. října 1921, v němž sdělil obvodové úřadovně, že námitky st-lem ve stížnosti vznesené jsou bezpředmětné, poněvadž podepsal dohodu z 2. října 1920. Týká-li se stížnost ta snad provedené revise, je předčasná, poněvadž nějaké rozhodnutí na jejím základě posud vydáno nebylo. Obvodová úřadovna intimovala st-li opis tohoto rozhodnutí. Podáním ze 4. prosince 1921 žádal st-l obvodovou úřadovnu, aby bylo pokračováno v revisi za jeho účasti a aby bylo mu doručeno rozhodnutí o ní.
Na to sdělila obv. úřadovna st-li, že žádost jeho o revisi je bezpředmětnou, poněvadž podepsal dohodu, jak mu bylo již sděleno. Na opětné urgence o revisi poukázala obv. úřadovna opět výnosem z 20. května 1922 na svůj výnos z 25. října 1921, jímž intimovala výnos stpú-u z 11. září 1921 s tím, že tím je věc vyřízena, poněvadž byla stpú-em stížnost uznána za bezpředmětnou.
Proti tomuto výnosu podal st-l stížnost na stpú, která byla nař. rozhodnutím odmítnuta z těchto důvodů: Příděl půdy do pachtu stal se na základě dobrovolné dohody mezi uchazeči a st-lem. Dohoda byla uzavřena na obecním úřadě v P. dne 6. října 1920 a byla oběma stranami vlastnoručně podepsána. I v tom případě, nebylo-li v řízení, jež dohodu předcházelo, vyhověno všem formálním požadavkům § 63 př. z., byly tyto nedostatky pozdější dohodou mezi stranami uzavřenou zhojeny. Proto pokládá stpú všechny žádosti a urgence, které v této záležitosti jemu neb osp-é byly zaslány, za bezpředmětné.
Uvažuje o stížnosti do tohoto výnosu podané veden byl nss těmito úvahami:
St-l domáhal se toho, aby jednání o přídělu do vnuceného pachtu ohledně pozemků od zabraného jeho velkého majetku pozemkového, prováděné v r. 1920, bylo znovu provedeno, resp. podrobeno revisi. Žádost jeho v tom směru vznesená byla v pořadí instancí zamítnuta s poukazem na to, že jednání to skončilo dohodou mezi st-lem a uchazeči o půdu dne 20. října 1920 uzavřenou.
Ze spisů vychází, že proti přídělu, který ve smyslu § 63 př. z. na statku st-lově byl proveden, podal st-l i přídělci odvolání, následkem čehož ustanoveno jednání na místě samém na den 2. října 1920, při němž dosaženo bylo dohody jak co do osob, kterým se pozemků do pachtu dostalo, tak co do pozemků, osobám těm do pachtu daných, tak co do výše pachtovného. Protokol o dohodě té jest st-lem podepsán.
Dle § 63 př. z. je věcí úřadu, aby především dal osobě na zabrané půdě hospodařící příkaz, jakou výměru půdy má do vnuceného pachtu dáti. Určiti osoby, pozemky a ostatní podmínky pachtovní zůstaveno je v prvé řadě dohodě osoby té s uchazeči, poněvadž úřad ten jen tehdy určí osoby, pozemky i pachtovní podmínky, nebylo-li příkazu prve uvedenému vyhověno (odst. 4 § 63 př. z.).
Připouští tedy zákon, aby příděl jednotlivým uchazečům dle § 63 př. z. stal se dohodou. Stane-li se dohodou, pak ovšem dohoda ta, upravující poměry mezi uchazeči o půdu a vlastníkem, zakládá poměr soukromoprávní.
Dohoda taková možná je v každém stadiu jednání o příděl dle § 63 př. zák. V daném případě stala se dohoda 2. října 1920, když jednáno o odvoláni obou stran proti přídělu úředně provedenému a proto také úřad o odvoláních těch, jež se dohodou stala bezpředmětnými, nerozhodl, nýbrž pouze dohodu vzal na vědomí a opis dohody stranám intimoval.
Obnova řízení, jež skončeno bylo dohodou, jest vyloučena vůbec; tím méně ovšem možno se domáhati u administrativních úřadů nějakého obnovení neb revise řízení, jestliže řízení to skončilo dohodou, založivší poměr soukromoprávní, jak se stalo v daném případě.
Stížnost tvrdí ovšem, že dne 2. píjna 1920 k platné dohodě vůbec nedošlo, poněvadž st-l jen pod neodolatelným nátlakem protokol dohodu obsahující podepsal. Ale o námitce té nemohou vzhledem k uvedené povaze této dohody judikovati úřady správní a ani nss, nýbrž pouze řádné soudy.
Stížnost tvrdí dále, že st-li vznikl právní nárok na revisi a tedy i obnovu řízení tím, že žal. úřad ve směru žádosti jeho určité řízení již zahájil. Šlo-li však, jak dovozeno, o dohodu, která založila mezi st-lem a uchazeči o půdu poměr soukromoprávní, pak nebyl žal. úřad vůbec oprávněn do poměru toho zasahovati a jej revidovati. Jestliže nějakým úkonem svým dal na jeho, že tento poměr své revisi podrobí, později však, poučiv se o karakteru tohoto poměru vylučujícím jeho úřední zásah, od toho svého úmyslu upustil a prohlásil, že vzhledem k uzavřené dohodě žádnou revisi neprovede, nelze v tom shledávati žádnou nezákonnost a žádné porušení práv st-lových.
Vycházeje z těchto úvah, zamítl nss podanou stížnost.

Citace:

č. 3358. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 803-805.