Č. 8230.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: Při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty z převodu nemovitosti zcizené smlouvou směnnou je zcizovací hodnotou vždy obecná hodnota této nemovitosti v době zcizení.
(Nález ze dne 12. listopadu 1929 č. 19 912.)
Prejudikatura: Boh. A 1108/22, 7399/28, 7422/28.
Věc: Antonín a Jenovefa, Josef a Žofie Š. (adv. Dr. Kar. Winkler z Mor. Ostravy) proti zemské správní komisi pro Slezsko o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušují pro nezákonnost.
Důvody: Podkladem sporných předpisů dávkových byly dvě směnné smlouvy z 8. dubna 1925. Jednou smlouvou postoupili manželé Josef a Žofie Š. pozemky ve vl. č. ... Báňské a hutní společnosti směnou za dílce pozemků ve vl. ...; druhou smlouvou postoupili manželé Ant. a Jenovefa Š. téže společnosti pozemky ve vl. ... směnou za pozemky společnosti té ve vl. ... V obou případech se jmenovaná společnost zavázala zříditi na pozemcích druhé straně postoupených stejné objekty, jaké stály na pozemcích, kterých smlouvami získala pro sebe.
Vyměřující úřad předepsal z těchto převodů manželům Josefu a Žofii Š. resp. Antonínu a Jenovefě Š. dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí, při čemž přírůstek hodnoty zjistil tím způsobem, že v každém z obou případů porovnal s jedné strany hodnotu nemovitostí, jež st-lé postoupili Báňské a hutní společnosti, k 1. lednu 1914 jako hodnotu nabývací, s druhé strany jako hodnotu zcizovací nikoli hodnotu těchto nemovitostí, nýbrž hodnotu nemovitostí, které st-lům postoupila Báňská a hutní společnost, ke dni zcizení, k níž připočetl hodnotu novostaveb, jež tato společnost podle smluvního závazku na pozemcích druhé straně postoupených zřídila. Číselná výše všech těchto hodnot byla stanovena dohodou stran ze 3. listopadu 1925 s výslovnou výhradou, že není tím sjednáno, která z hodnot, na nichž se strany takto co do výše sjednotily, je rozhodna pro vyměření dávky.
Podaná odvolání, jež brojila proti tomuto postupu, žal. úřad nař. rozhodnutími zamítl jako bezdůvodná, opíraje se o ustanovení § 5 odst. 2. dávk. prav., z něhož vyvozuje, že hodnotou zcizovací je vše to, čeho se zciziteli vzhledem na uzavření smlouvy dostává, tedy každý jeho majetkový prospěch, tudíž že v daném případě sluší za zcizovací hodnotu nemovitostí, jež st-lé postoupili Báňské a hutní společnosti, pokládati hodnotu nemovitostí a novostaveb, které navzájem od společnosti obdrželi, ve výši stanovené dohodou z 3. listopadu 1925.
Uvažuje o stížnostech neuznal nss právní názor žal. úřadu správným.
Účelem dávky z přírůstku hodnoty jest postihnouti objektivní přírůstek hodnoty nemovitosti, nastalý v časovém období mezi dvěma převody bez přičinění majitele. Předmětem zdanění není zisk, který se následkem zcizení v majetku zcizitele realisuje a číselně projevuje, nýbrž objektivně daný přírůstek hodnoty nemovitosti. Přírůstek hodnoty zjišťuje se podle § 5 odst. 1. porovnáním hodnoty zcizovací, t. j. hodnoty, kterou nemovitost má při převodu, jenž zavdal podnět k vyměření dávky, s hodnotou nabývací, t. j. hodnotou, kterou nemovitost měla při posledním převodu dávce podrobeném nebo ve smyslu §§ 2 a 3 od dávky osvobozeném. Jde o to, jakým způsobem tyto hodnoty zjistit.
Paragraf 5 odst. 2. dávk. prav. stanoví v tom směru, že za zcizovací a nabývací hodnoty platí zpravidla zjištěné zcizovací a nabývací ceny, k nimž jest přičísti vedlejší plnění dále tam uvedená. Tímto předpisem nechtěla se však dávková pravidla odchýliti od své základní myšlenky, postihnouti a zdaniti objektivně daný přírůstek hodnoty nemovitosti, nýbrž zamýšlela jenom dáti vyměřujícím úřadům pohodlnou berně-technickou pomůcku, vycházejíce z předpokladu zkušeností osvědčeného, že hodnota, jakou nemovitost má, projevuje se obvykle v jeho ceně ve volném trhu. (Srov. Boh. A 794/21 a j.). Že tento výklad je správný, vyplývá jasně z §§ 7 a 9, které ustanovují, že nedá-li se nabývací (zcizovací) cena bezpečně zjistiti, nebo jsou-li pochybnosti o tom, odpovídá-li zjištěná nabývací (zcizovací) cena obecné hodnotě nemovitosti v době nabytí (zcizení), může vyměřující úřad dle volného uvážení vžiti za základ obecnou hodnotu nemovitosti. Nss-em bylo již opětně vysloveno (srov. na př. Boh. A 1108/22), že při převodu na základě právního jednání, které neurčuje cenu převedené nemovitosti, t. j. kde vzájemná úplata za zcizené pozemky není ani z části vyjádřena v penězích —, jak je tomu zejména při smlouvě směnné, kde vzájemné plnění není vyjádřeno v penězích, — a kde tedy zcizovací ceny nelze zjistili, jest nutno vzíti za základ obecnou hodnotu nemovitosti v době zcizení. Béře-li se však za základ obecná hodnota nemovitosti v době zcizení, pak nelze použiti pro zjišťování této hodnoty ustanovení § 5 odst. 2 dávk. prav., které přichází v úvahu jen tehdy, vychází-li se ze zcizovací ceny (srov. Boh. A 7399/28, 7422/28), nýbrž nutno hodnotu nemovitosti zjistiti řízením, které předpisuje § 17 dávk. prav. pro všechny případy, kde se nemá vzíti za základ pro vyměření dávky udaná cena, po případě nutno stanoviti ji dohodou.
V daném případě pochybil žal. úřad v tom, že ačkoli šlo o převody smlouvami směnnými, při nichž nelze zjistiti převodní cenu nemovitosti a kde tedy nutno za základ vžiti obecnou hodnotu nemovitosti v době zcizení, použil předpisu odst. 2. § 5, jednajícího o ceně, a podle něho zjišťoval hodnotu zcizených nemovitostí hodnotami vzájemných plnění. Postup žal. úřadu nemůže odůvodniti ani okolnost v odv. spise zdůrazněná, že při stanovisku zastávaném stížnostmi nebylo by možno postihnouti značný majetkový prospěch, který vznikl st-lům tím, že Báňská a hutní společnost podle převzatého závazku zřídila jim novostavby, neboť — jak shora uvedeno — předmětem zdanění není zisk zcizitele převodem docílený, nýbrž objektivní přírůstek hodnoty nemovitosti.
Slušelo proto nař. rozhodnutí, vycházející z mylného právního názoru, již proto zrušiti jako nezákonná, aniž bylo třeba zabývati se dalšími námitkami stížností.

Citace:

č. 3531. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1133-1134.