Č. 3652.

Školství: I* Ani při jmenování zástupců občanstva do městského školního výboru podle §§ 14 až 16 nař. č. 608/1920 nepřísluší organisacím politických stran právo na to, aby byl jednotlivé straně politické přidělen určitý počet zástupců, po případě, aby jiné politické straně zástupce přidělen nebyl. — II. Věty jako při Boh. 1429, 2809 a 3314 adm.
(Nález ze dne 24. května 1924 č. 11667/23).
Prejudikatura: Boh. 1429, 2809 a 3314 adm.
Věc: Německá národně-sociální strana, místní skupina v O. proti ministerstvu školství a národní osvěty o složení městského výboru školního.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Předseda zem. škol. rady v O. jmenoval výměrem ze 7. května 1921 ve smyslu §§ 6, 7 a 16 nař. č. 608/1920 členy měst. škol, výboru pro obvod dosavadní okr. škol. rady pro městský okres opavský, a to zástupce občanstva dle zásady poměrného zastoupení podle výsledku posledních voleb do poslanecké sněmovny Národního shromáždění, totiž: 1. za německou národní socialistickou stranu a za t. zv. »Deutsche Wahlgemeinschaft« čtyry členy a 4 náhradníky, 2. za německou stranu sociálně-demokratickou jednoho člena a jednoho náhradníka, 3. za německou stranu křesťansko-sociální jednoho člena a jednoho náhradníka, 4. za stranu čes. sociální demokracie jednoho člena a jednoho náhradníka, a 5. za stranu čsl. socialistů 1 člena a 1 náhradníka.
K tomu připojeno, že jmenování nabývá ve smyslu § 10 uvedeného nař. účinnosti 14 dnů po jeho sdělení jednotlivým stranám, které během této lhůty mohou podati proti tomu rozklad na min. škol.
Německá národní sociální strana dělnická v O. podala dne 1. června 1921 proti tomuto jmenování stížnost k min. škol., žádajíc, aby jmenování bylo vzato zpět a povolán byl další (třetí) za stranu navržený člen a náhradník.
Rozhodnutím žal. úřadu ze 17. října 1921 byl rozklad zamítnut pro nedostatek legitimace stěžující si strany k jeho podání. Při tom přihlíženo k tomu, že vzhledem k ustanovení § 16 a dle asalogie § 10, odst. 2 nař. č. 608/1920 přísluší toliko obecnímu zastupitelstvu města právo podati rozklad proti jmenování členů městského výboru školního, nikoliv jednotlivým stranám politickým.
Rozhodnutí toto bylo nálezem nss-u Boh. 1429 adm. zrušeno pro nezákonnost, poněvadž podle §§ 16 a 10 nař. č. 608/1920 nelze organisacím politických stran ani v městech tvořících zvláštní okres školní odepříti legitimaci k rozkladu proti jmenování zástupců občanstva v městském výboru školním.
Na to vydal žal. úřad nové (nyní naříkané) rozhodnutí, kterým shora uvedený rekurs stěžující si strany zamítl jako neodůvodněný, ježto vzhledem k počtu zástupců občanstva v měst. škol. výboru a k poměru hlasů odevzdaných při posledních volbách do poslanecké sněmovny jest jmenování po jednom zástupci a jednom náhradníku za českou sociální demokracii a za československé socialisty odůvodněno; stížností navrhované vyloučení českých členů pak nelze opříti o žádný předpis platných zákonů.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Podle § 2 zák. o ss může se kognice tohoto soudu s úspěchem dovolávati jen ten, jehož subjektivní právo bylo rozhodnutím nebo opatřením správního úřadu nezákonným způsobem porušeno.
Stížnost přímo neuvádí, které subjektivní právo stěžující si politické organisace pokládá nař. rozhodnutím za porušené; avšak z celého obsahu stížnosti nutno míti za to, že stěžující si organisace se domnívá, že nastalo porušení jejího domnělého práva na zastoupení v měst. škol. výboru určitým počtem příslušníků své strany tím, že předsedou zšr-y byly do tohoto školního výboru povoláni též zástupci a náhradníci dvou stran českých.
Stížnosti nelze však v tomto jejím nazírání dáti za pravdu. Nss vyslovil již v nál. Boh. 3314 adm. právní názor, že jde-li o ustanovení okresního školního výboru podle §§ 3 a násl. vl. nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 Sb., předseda zšr-y jmenuje podle § 7 cit. nař. zástupce občanstva, není vázán na projev učiněný politickými organisacemi v okrese při jich slyšení přednostou osp-é a že ani z nař. č. 608/1920 ani z jiného předpisu právního neplyne subjektivní právo politických organisací v okresu na to, aby jmenování uvedených zástupců se stalo podle návrhu těchto organisací, a aby jednotlivým organisacím byl přidělen určitý počet zástupců.
Zároveň bylo v cit. nálezu vysloveno, že případná práva politických organisací v příčině jmenování zástupců občanstva v okresním škol. výboru podle § 7 nař. č. 608/1920 vyčerpávají se jejich právem, aby a) byly přednostou osp-é slyšeny (§ 7, 2 odst.), b) aby jim provedené jmenování zástupců občanstva bylo sděleno (§ 10, 1. odst, 2. věta) a c) aby mohly podati rozklad do provedeného jmenování zástupců občanstva. Shora uvedené úzké vymezení práv organisací politických stran platící v příčině jmenování zástupců občanstva do okresního škol. výboru, platí tím spíše a v míře ještě ztenčené v příčině jmenování zástupců občanstva v městském škol. výboru.
Neboť podle znění § 16 vl. nař. č. 608/1920 v souvislosti s §§ 4 až 10 téhož nař. omezuje se součinnost organisací politických stran při jmenování zástupců občanstva do městského škol. výboru toliko na to, že jest a) jim sděliti provedené jmenování zástupců občanstva a b) že jim přísluší (jak nss vyslovil zejména již v nál. Boh. 1429 a 2809 adm.) rozklad proti provedenému jmenování.
Naproti tomu však nepřísluší politickým organisacím při městských škol. výborech právo propůjčené § 7 nař. č. 608/1920 politickým organisacím při okresních škol. výborech, totiž, že musí býti před jmenováním zástupců občanstva slyšeny, jelikož návrh přednosty okresní politické správy a slyšení politických organisací předepsané u okresních škol. výborů § 7 nař. č. 608/1920, jest u městských škol. výborů nahrazeno návrhem městského zastupitelstva a slyšením starosty.
Nad uvedená dvě formální oprávnění však, o jichž porušení se v daném případě zřejmě nejedná, práva polit, organisací vůbec a tedy ani stěžující si politické organisace v příčině povolávání zástupců občanstva do městského škol. výboru nesahají. Zejména nelze uznati nějaká subjektivní práva polit, organisací, ať již jich samotných, nebo jako domnělých zástupkyní některé národnosti, na to, aby městský škol. výbor byl složen určitým způsobem ve směru národnostní příslušnosti jeho členů; neboť domněle právo takové nelze opříti o žádný předpis nař. č. 608/20 ani není jiné normy, která by právo takové ať výslovně, ať implicite zakládala. Zejména nelze normu takovou spatřovati v předpisech § 6 nař. č. 608/1920, neboť předpis posledního odst. § 6 cit. nař., jehož se stížnost dovolává, týká se zřejmě zcela jiné otázky, totiž otázky, kterak povolávati jest zástupce učitelstva ve školním výboru a kterak jest zabezpečiti zastoupení též učitelstvu ze škol různého jazyka vyučovacího.
Z uvedených úvah plyne, že ani při jmenování zástupců občanstva do městského škol. výboru podle §§ 14 až 16 vl. nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 Sb. nepřísluší organisacím politických stran právo na to, aby byl jednotlivé straně politické přidělen určitý počet zástupců po př. aby jiné polit, straně zástupce přidělen nebyl.
Nař. rozhodnutím, pokud se týče předchozím rozhodnutím předsedy zšr-y nemohlo tedy žádné subjektivní právo stěžující si organisace v uvedených směrech býti porušeno. Není-li tu však takového porušení subjektivního práva, pak není stěžující si politická organisace také ani povolána a oprávněna vytýkati postupu, zachovanému předsedou zšr-y, nezákonnost, resp. vadnost proto, že prý nesprávným způsobem slyšel — než jmenování provedl — též politické organisace dvou stran českých a že prý neměl se uchýliti od návrhu podaného městským zastupitelstvem, po případě že neměl prý přihlížeti ke stížnosti dvou českých členů obecního zastupitelstva. K výtce na druhém místě uvedené není ostatně stěžující si politická organisace již proto oprávněna, poněvadž není legitimována, zastupovati návrh městským zastupitelstvem podaný.
Z těchto úvah bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3652. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1363-1365.