Authors:
= Všehrd, 9 (1928)
PDF

Dr. Karel Kazbunda: Archiv c. k. státní rady 1861—1868 a seznam poradních předmětů, týkajících se zemí českých a Slovenska.

— V Praze 1926, nákladem »Orbis«. Publikace archivu ministerstva zahraničních věcí; řada II, č. 1, 8, str. 113, Kč 18 — — Státní rada z let 1861—1868 byla přímým pokračováním podobného úřednického sboru, říšské rady z let 1851—1861. Státní rada je jeden ze zbytků absolutní moci panovníkovy, neboť se jí císař obklopuje sborem nezávislých důvěrníků-znalců svého oboru. Státní rada neměla práva iniciativy. Ministerstvo snaží se však oslabiti její význam a vliv, což je patrno při jednání o statutu této státní rady. Zejména státní ministr Ant. ryt. Schmerling, ministr financí šl. Plener o to usilují, hodlajíce z presidenta státní rady učiniti pouhého ministra a tím jej podříditi předsedovi ministerstva. Avšak ministr zahraničí hr. Rechberg a sám předseda ministerstva arcivévoda Rainer stojí proti a dochází ke kompromisu: Nejen panovník, nýbrž i presidium ministerské rady má právo žádati od státní rady posudek, dobré zdání. — Státní rada se skládala z presidenta a státních radů. Presidenta jmenoval panovník na návrh předsedy ministerské rady, jednotlivé státní rady pak na návrh presidenta státní rady. Státní rada měla zkoumati návrhy zákonů, které měly býti buď předloženy říšské radě nebo zastupitelstvím jednotlivých zemí, nebo které vyšly z iniciativy těchto sborů a měly býti předloženy k císařské sankci. Státní radě přísluší posuzovati jen věci administrativní, nikoli politické. Dobrá zdání státní rady podpisoval její president s referentem poradního předmětu. Posláním a účelem státní rady mělo býti, aby přispěla svým votem k docílení pevných, zralých zásad. Proto měl býti každý jednotlivý člen státní rady, stejně jako státní rada jako celek, ve svém projevu úplně samostatný a nezávislý.
Provedení dualismu přineslo otázku, má-li dosavadní státní rada trvati nadále jako společná státní rada pro obě poloviny říše, anebo má-li tento sbor býti zřízen zvláště pro Předlitavsko a zvláště pro Uhry. Bylo též velmi nesnadno vpraviti tuto instituci do nového státního organismu. Vždyť jedna z předních pohnutek zřízení státní rady mělo býti poslání, aby byla soudcem při sporech kompetenčních a při sporných otázkách veřejného práva. Tato působnost však byla přidělena zákonem prosincovým z r. 1867 v Předlitavsku nově zřízenému říšskému soudu. Tím státní rada pozbyla raison ď être. I poslanecká sněmovna naléhala na zrušení. A tak dne 12. června 1868 státní rada byla zrušena.
Autor podav historii státní rady a vysvětliv zařízení její kanceláře, připojil svému spisu výtah ze seznamu spisů státní radou vyřízených. Při jeho pořizování Dr. Kazbunda přihlíží netoliko k spisům, vztahujícím se výhradně na věci a osoby z českých zemí a Slovenska, nýbrž i k takovým spisům, které se mohou z části neb inklusive na ně vztahovati, jako jsou všechna všeobecná a zásadní opatření, zákony a pod.
S povděkem zajisté vítáme tento nový druh prací archivních, které stanou se nám nezbytným klíčem k bohatému materiálu archivnímu. Bylo by však záhodno k vůli snazšímu hledání v seznamu, aby autor příště připojil index jmenný a věcný. Text pak sám nevykazuje přílišné pečlivosti, ani nemůže býti vzorem správnosti jazykové. Korektuře tiskové měla býti věnována větší péče (Weissmann—Wiessmann, atd.).
Vlad. Kubeš.
Citace:
MATOUŠ, František. Z praxe. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, číslo/sešit 6, s. 60-61.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).