Okolnosti polehčující (v právu trestním)

jsou skutečnosti trestný skutek dílem předcházející, dílem jej provázející, dílem po něm následující, jež vinu pachatelovu zmenšují. Právní význam jejich záleží jednak v tom, že trest nejmenší zákonné sazbě trestní více nebo méně se má přiblížíti nebo že soudce užíti má mimořádného práva zmírňovacího (všeobecné polehčující okolnosti); jednak v tom, že při jednotlivých trestních činech zákon sám následkem toho mírnější trestní sazbu stanoví (zvláštní okolnosti polehčující). Jak jedny tak i druhé plynou dílem z povahy skutku (objektivní), dílem z vlastností pachatelových (subjektivní okolnosti polehčující).
Trestní zákonník (rovněž jako voj. tr. z. §§ 111—115) a tr. z. pro Bosnu a Hercegovinu (§§ 80—84) vypočítává v §§ 46 a 47 pro zločiny a v § 264 pro přečiny a přestupky příkladem všeobecné polehčující okolnosti, jež nejčastěji se vyskytují. Z povahy skutku plynou na př. polehčující okolnosti, že skutek zůstal pouze pokusem dle stadia, kdy od pokračování v trestném skutku se ustalo; že škoda způsobená jest nepatrná, že pachatel dobrovolně většího poškození se zdržel atd. Naproti tomu polehčující okolnosti z vlastností pachatelových plynoucích jsou na př. věk pod 20 let, bezúhonný život, prudké vzrušení mysli přirozeným pohnutím způsobené, naléhavá chudoba, jež pachatele k trestnímu činu svedla, upřímná snaha škodu způsobenou opět nahraditi atd.
Osnova nového trestního zákona nevypočítává příklady ani přitěžujících ani polehčujících okolností. Zvláštní okolnosti polehčující uvedeny jsou při jednotlivých trestných činech.

Citace:

Okolnosti polehčující (v právu trestním). Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 777-778.