Čís. 14722.

K čl. V čís. 2 zák. čís. 251/34 Sb. z. a n.
V otázce výměry výživného ze zákona stanoveného v řízení nesporném nemůže nejvyšší soud rozhodnouti ani v případě § 45 zák. čís. 100/31 Sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 22. listopadu 1935, R II 498/35.) Prvý soud určil v nesporné cestě výši výživného na manželské děcko, rekursní soud k rekursu povinného otce snížil alimentační závazek. Spisy na to byly předloženy prvým soudem podle § 45 zák. čís. 100/31 sb. z. a n. nejvyššímu soudu k rozhodnutí s odůvodněním, že rozhodnutím rekursního soudu děje se nenahraditelná újma oprávněné.
Nejvyšší soud nevyhověl žádosti o rozhodnutí.
Důvody:
Rozhodnutí rekursních soudů v otázce výměry výživného ze zákona stanoveného v řízení nesporném jsou konečná a mají proti účastníkům podle § 33 (1) zák. čís. 100/31 sb. z. a n. účinek právní moci, neboť čl. V. č. 2 zák. č. 251/34 sb. z. a n. bylo nejvyššímu soudu odňato v těchto věcech rozhodování vůbec (viz důvodovou zprávu k vlád. návrhu cit. zákona, tisk. čís. 1345). Rozhodnutí nejvyššího soudu nelze tu proto vyvolati ani postupem podle § 45 zák. čís. 100/31 sb. z. a n.

Citace:

č. 14722. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 855-856.