Č. 8179.

Samospráva obecní. — Školství: I. Konkurenčním činitelem při úhradě věcného nákladu na veř. školy národní je v Čechách obec místní jako celek, nikoliv jednotlivé části její (osady). — II. Tento stav nebyl změněn § 25 ob. fin. novely č. 321/21.
(Nález ze dne 16. října 1929 č. 8188.)
Prejudikatura: Boh. A 2641/23 a 3747/24.
Věc: Obec K. proti zemskému správnímu výboru v Praze o náklad na stavbu školy. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Vyřizujíc obecní rozpočet na rok 1926 usneslo se obecní zastupitelstvo politické obce K., aby konkurenční příspěvek ke krytí nákladu na stavbu školy v sousední obci H. uhražen byl mimořádnou přirážkou, rozvrženou pouze na osadu T., a to z toho důvodu, že v r. 1878 osada T. spolu s obcí H. byly na svoji žádost vyškoleny ze školní obce R., ke které až do té doby spolu s ostatními osadami polit. obce K. náležely, a vystavěly si samy svým nákladem novou školu v H., aniž ostatní obce na stavbu tuto přispěly, a že také v r. 1886, když zbývající osady školní obce R. si postavily novou školní budovu v R., osada T. na stavbu této školy ničím nepřispěla.
K odvolání, jež z usnesení tohoto podala jednak osada T., jednak František K. v Ch., jako poplatník obce, zrušila osk v Ch. výměrem z 10. února 1926 usnesení to, podstatně z toho důvodu, že uhražení rozpočtového schodku míst. škol. rady jest věcí politické obce, a to i tenkráte, jde-li o náklad na školu sloužící potřebám pouze jedné z několika osad v politickou obec sloučených.
Odvolání, jež z výměru toho podala stěžující si obec, zamítl zsv v Praze nař. rozhodnutím s poukazem na odůvodnění výměru v odpor vzatého, k němuž ještě připojil další úvahy, jimiž se v podstatě dovozuje, že odvolatelka nemůže uvésti nijakou konkrétní úmluvu mezi zúčastněnými obcemi o odchylném způsobu úhrady nákladu na stavbu a vydržování školy, tím méně pak schválení takového způsobu úhrady úřady nadřízenými, takže dosavadní faktické jinaké uhražování těchto nákladů spočívá na pouhé protiprávní zvyklosti, která nemůže derogovati zákonu. Ustanovení § 25 ob. fin. novely nelze se tu dovolávati, neboť tento zákon upravuje pouze všeobecně fin. hospodářství obcí a nedotkl se dřívějších předpisů konkurenčních.
Pojednávaje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, vycházel nss z těchto úvah:
Nař. rozhodnutí založeno jest na právním názoru, jejž nss formuloval již v nál. Boh. A. 2641/23 a 3747/24 v ten smysl, že v důsledku ustanovení §§ 11 a 12 zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z. česk. ve znění zák. z 1. září 1880 č. 85 z. z. česk. a § 28 č. 10 ob. zříz. česk. za konkurenčního činitele při úhradě nákladů na řízení a udržování obecných škol jest považovati místní obec jako celek, nikoli jednotlivé části její (osady), a připustil, že by odchylný způsob úhrady těchto konkurenčních nákladů mohl býti platně zaveden jedině úmluvou uzavřenou mezi osadami místní obce, jež by však ke své platnosti a účinnosti vyžadovala ještě, aby byla nadřízeným úřadům školním sdělena a jimi schválena.
St-lka, dovolávajíc se po stránce právní výhradně ustanovení § 25 ob. fin. novely, netvrdí, že názor žal. úřadu nemá ve shora uvedených starších normách dostatečné opory, snaží se však dovoditi, že vydáním posléze cit. zákona nastala v platném dosud právním řádě změna potud, že podle § 25 fin. nov. ob. dlužno náklad na školu, k níž jest přiškolena pouze jedna osada místní obce, skládající se z osad několika, považovati za vydání, která se činí v zájmu jednotlivých vrstev občanstva nebo jednotlivých částí okrsku obce, a jako taková mají býti uhražena těmito účastníky. Názor tento není správný. Obecní zřízení české z r. 1864 mělo již v § 78 ustanovení zcela obdobné, jaké obsahuje nyní ob. fin. novela v § 25. Jestliže shora cit. zemské zákony z r. 1873 a 1880, tedy zákony pozdější, přes ustanovení § 78 ob. zříz. uložily konkurenční povinnost při zřizování obecných škol celé místní obci, prohlásily tím zřejmě, že náklady tyto dlužno považovati za vydání týkající se »prospěchu«, t. j. zájmů a úkolů celé obce a nikoli jen »prospěchu« té neb oné třídy občanů nebo některých částí okrsku obecního. Tato zákonná kvalifikace konkureční povinnosti obce v příčině nákladů na zřizování obecných škol, jež vůči všeobecným předpisům o fin. hospodaření obcí má ráz normy specielní, nebyla ani ustanovením § 25 fin. nov. změněna. Polemika st-lčina proti právnímu názoru, na němž nař. rozhodnutí jest založeno, je tedy bezpodstatná. Slušelo proto i při posuzování další námitky st-lčiny od dotčeného názoru vycházeti.
Touto další námitkou vytýká stížnost nař. rozhodnutí vadnost, již spatřuje v tom, že žal. úřad nepřihlédl k výnosu zem. škol. rady v Praze z 28. června 1878, v němž prý bylo výsloveně stanoveno, aby potřebný náklad byl »do rozpočtu příštího vložen«.
Ani v tomto směru nelze dáti stížnosti za pravdu. Aby bylo lze mluviti o vadě podstatné, jaká jedině by byla s to přivoditi zrušení nař. rozhodnutí podle § 6 zák. o ss, musily by ze shora cit. výnosu vyplývati okolnosti, pro posouzení sporné otázky významné. Podle právního názoru, na němž jest nař. rozhodnutí vybudováno, musilo by tedy z výnosu toho vycházeti, že osady tvořící místní obec K., smluvily se na tom, že konkureční náklad na školu H-ckou ponese výhradně osada T., a že k tomuto ujednání dotyčný školní úřad dává své svolení. Nic takového však výnos, jehož se st-lka dovolává a jejž sama předkládá, ani výslovně ani implicite neobsahuje, neboť i pokud mluví o »příštím rozpočtu«, může se tento poukaz týkati pouze rozpočtu míst. škol. rady a nikoli rozpočtu osady T-ské.

Citace:

č. 8179. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 273-275.