Authors:
= Váž. civ., 18 (1936)
PDF

Čís. 14834


K § 1438 obč. zák.
Před odevzdáním pozůstalosti nelze započítati dluh zůstavitelův na pohledávku dědicovu, aniž záleží na tom, zda se dědic přihlásil s dobrodiním inventáře či bezpomínečně.
(Rozh. ze dne 2. ledna 1936, Rv I 484/34.)
Proti žalobě namítl žalovaný započtením pohledávky, které vymáhal proti pozůstalosti po Emilii K-ové, k niž se žalobce přihlásil ze zákona bezpodmínečně. Pozůstalost nebyla žalobci dosud odevzdána. Nižší soudy nepřipustily namítané započtení, nejvyšší soud z těchto
důvodů:
S hlediska právní mylnosti vytýká dovolatel odvolacímu soudu, že nepřipustil započtení jeho pohledávek zažalovaných proti pozůstalosti po Emilii K., zastoupené přihlášenými dědici, z nichž jedním jest nynější žalobce. Podstatnými předpokladem započtení po rozumu § 1438 obč. zák. jest mezi jiným též vzájemnost pohledávek a nutno proto řešiti otázku, zdali věřitel neodevzdané pozůstalosti může dědici před odevzdáním namítati svou pohledávku za zůstavitelem, pokud se týče, zdali dědic před odevzdáním pozůstalosti jest s neodevzdanou pozůstalostí totožný. K této otázce odpovídá dovolatel sám záporně doličuje, že pozůstalost až do pravoplatného odevzdání jest samostatným právním podmětem. Názor ten jest v souladě s ustálenou judikaturou nejvyššího soudu (rozh. čís. 3299, 3328, 6747, 7013, 8355, 9733, 9789, 12263, 12665 Sb. n. s. a j.). Přihlášený dědic jest až do odevzdání pozůstalosti pouze jejím zástupcem a proto v podstatě naroveň postaven jejímu opatrovníkovi. Zástupce pozůstalosti však neručí vlastním jménem a vlastním jměním před odevzdáním za dluhy zastoupené jím pozůstalosti (srv. i rozh. č. 1487 Sb. n. s.) a nesejde proto na tom, zdali se dědic přihlásil s dobrodiním inventáře či bezpodmínečně. Nelze tedy započísti před odevzdáním pozůstalosti dluh zůstavitelův na pohledávku dědicovu. Ježto dovolatel namítal započtením, pouze pohledávky příslušející proti pozůstalosti, při čemž netvrdil, že pozůstalost byla již žalobci odevzdána, mimo to také neuplatňoval, že žalobce jest také osobním jeho dlužníkem, nepochybil odvolací soud, neuznal-li námitky žalovaného za důvodné.
Citace:
Č. 14834. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 27-27.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).