Č. 7650.Zaměstnanci veřejní. — Zdravotnictví (Slovensko): 1. Veřejný zaměstnanec nemá na základě svého služebního poměru nároku na to, aby mu byly určité funkce k obstarávání svěřeny. — II. Min-u zdravot. nepřísluší pravomoc vysloviti pensionování obecního lékaře, který státem nebyl převzat.(Nález ze dne 21. prosince 1928 č. 27.749.)Prejudikatura: Boh. A. 7648 a 7649/28.Věc: MUDr. Antonín R. v Košicích (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a proti župnímu úřadu v Košicích o nepřevzetí do státní služby a pensionování.Výrok: Nař. rozhodnutí ministerstva zdravotnictví z 5. května 1926 »naložiti se st-lem podle ustanovení § 8 odst. 9 zák. č. 236/22« zrušuje se pro nezákonnost; jinak zamítá se stížnost jako nepřípustná.Důvody: Dekr. župana župy abaujturňanské a města Košic z 15. října 1919 byl st-l na základě § 6 zák. čl. XXXVIII: 1908 a nařízení min. pro Slov. ustanoven hlavním měst. lékařem města Košic s požitky VIII. hodn. třídy. — Žádosti st-lově o převzetí do služby státní vyhovělo min. zdrav. výnosem z 1. listopadu 1923 a převzalo jej do služeb státních jako měst. lékaře pro zdrav. obec Košice s podmínkou, že do roka vykoná s prospěchem fysikální zkoušku. Současně byl st-l vyzván, aby podepsal smlouvu služ. a vykonal slib služ. St-l však odepřel přes opětná vyzvání služ. smlouvu podepsati i vykonati služ. slib, tvrdě, že slib služ. již vykonal při nastoupení služby v roce 1919, a že nabídnuté mu ustanovení za smluvního obv. lékaře v Košicích nemůže přijati, poněvadž se nerovná dosavadnímu postavení st-le jako doživotně ustanoveného hlav. lékaře města municipálního, resp. města s reg. magistrátem, které je rovnocenné služebnímu postavení župního hlavního lékaře, po případě aspoň lékaře okresního, a jehož by se st-l podpisem smlouvy vzdal.Min. zdrav. vydalo pak nař. rozhodnutí z 5. května 1926, v němž vyslovilo, že vzhledem k tomu, že st-l odepřel podepsati služ. smlouvu o převzetí do služeb státních ve smyslu § 8 zák. č. 236/22, rozhodlo min. naložiti se st-lem podle ustanovení odst. 9 cit. § 8 cit. zák., zároveň vybídlo min. svoji exposituru v Bratislavě, aby jmenovaného lékaře sprostila jeho služ. poměru dnem 31. května 1926 a předložila výpočet odpočivných požitků, na něž by měl st-l nárok podle zákonných ustanovení platných před zákony, upravujícími nově zdrav. službu. Toto rozhodnutí bylo st-li intimováno výnosem župního úřadu v Košicích z 28. května 1926. _ _ _ _O stížnosti nss uvážil: _ _ _ _Ve výroku, že min. rozhodlo naložiti se st-lem podlé odst. 9 § 8 zák. č. 236/1922, je obsažen výrok, a) že se st-l překládá podle cit. předpisu na trvalý odpočinek, a b) že se mu přiznávají z prostředků státních odpočivné požitky, pokud by na ně měl dle dosavadních zákonů nárok, ve výši těmito zákony stanovené.St-l brojí proti tomuto výroku především námitkou, že se zák. č. 332/1920 a 236/1922 na něho vůbec nevztahují, poněvadž náčelný měst. lékař města Košic nemůže vzhledem k podstatně odlišnému oboru působnosti vůbec býti čítán mezi obecní a obvodní lékaře ve smyslu cit. zák. Nss neshledal nutným touto otázkou, v řízení adm. ostatně ani nerelevovanou, se zabývati, neboť uznal, že ani se stanoviska, na němž stojí žal. min., nemůže výrok onen obstáti.Nss totiž vyslovil v nál. Boh. A. 7648/28, že obecní a obvodní lékaři, kteří nebyli převzati státem, resp. kteří odepřeli sjednati se státem smlouvu služební podle § 8 zák. č. 236/1922, nejsou v žádném služ. poměru ke státu, nýbrž zůstávají výlučně ve svém dosavadním služ. poměru, a že důsledkem toho a vzhledem k nedostatku nějaké jiné normy není k výroku o přeložení jich na odpočinek ve smyslu § 11/1 zák. č. 332/1920, resp. § 8/9 zák. č. 236/1922 příslušným stát, nýbrž jedině orgán podle dosavadního jejich služ. poměru k tomu kompetentní. Poněvadž podle zák. čl. XXXVIII: 1908 a zák. čI. XXII: 1886 orgánem tím min. zdrav. zcela nepochybně není, jeví se shora uvedený výrok i s hlediska zák. č. 332/1920 a 236/1922 výrokem úřadu nepříslušného a proto nezákonným.Zrušením výroku tohoto pozbývá však půdy i další výrok o vyměření odpočivných požitků, založený na předpokladu, že st-l je dán do výslužby.Min. vyslovilo dále implicite, že obor působnosti náčelného měst. lékaře města Košic bude nadále obstaráván podle zák. č. 332/1920 a 236/1922 státním obecním lékařem, že důsledkem toho st-l, nebyv státem převzat, se úřadu toho sprošťuje a má jej odevzdati lékaři na toto místo podle § 41 vl. nař. č. 24/1923 prozatímně ustanovenému. Výrok ten obsahuje tedy výhradně disposici ohledně funkcí, jež st-l až dosud na základě své služ. povinnosti obstarával. Veř. zaměstnanec nemá však na základě svého služ. poměru právního nároku na to, aby mu určité funkce k obstarávání byly svěřeny, resp. aby funkce úřední, jejichž obstarávání mu bylo jako jeho služ. povinnost uloženo, byly mu ponechány. Disposice, jimiž se mu výkon funkcí těchto odnímá, nedotýkají se tedy vůbec jeho subj. práv (§ 2 o ss), a nelze mu proto přiznati legitimaci aby se stížností k nss-u proti nim bránil. Stejně nelze st-li přiznati legitimaci, k námitkám, jimiž se snaží dovoditi, že postátněním zdrav. policie, provedeným zákony č. 332/1920 a 236/1922, není dotčen úřad náčelného měst. lékaře města Košic, a že tedy tento úřad vymyká se vší ingerenci žal. min.; disposicemi týkajícími se tohoto úřadu, mohla by se snad cítiti dotčena obec košická jako nositelka působnosti v tomto úřadě dosud soustředěné, nikoli však z důvodů právě uvedených její zaměstnanec, obstaráváním úřadu toho jí pověřený.Bylo-li nař. rozhodnutí — pokud stížnost proti němu podaná vůbec shledána přípustnou, — zrušena, není tu žádného výroku, kterým by na základě zák. č. 332/1920 a 236/1922 bylo zasaženo do práv st-lových, a nebylo tedy dále již vůbec potřebí zabývati se otázkou ve stížnosti relevovanou, zda se cit. zákony na st-le vůbec vztahují.