Č. 1551.

Pozemková reforma: * Bylo-li rozhodnutí st. poz. úřadu nálezem nejv. správ. soudu zrušeno jako nezákonné, jest úřad povinen učiniti positivní opatření, směřující k odstranění zrušeného rozhodnutí i dalších opatření, jež se na jeho základě byla stala.
(Nález ze dne 9. října 1922 č. 7403.)
Věc: Vladislav Ž. a Ondřej Ž. v K. proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze stran odmítnutí žádosti za obnovení vkladu vlastnického práva pro stěžovatele v pozemkové knize.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Trhovou smlouvou ze dne 30. dubna 1920 koupili st-lé od S. D. polovici a trhovou smlouvou ze dne 3. května od dědiců po Ch. M. dvě desetiny velkostatku H. Okresní soud ve St. provedl na základě těchto smluv příslušná knihovní jednání v knize pozemkové.
Žal. úřad sdělil výměrem ze dne 16. března 1921 okresnímu soudu ve St. toto:
Velkostatek H. je pozemkovým' majetkem státem dle zákona ze dne 16. dubna 1919 č. 215 sb. z. a n. zabraným, ježto celková výměra jeho činí více nežli 250 ha. Dle § 7 t. z. vyžaduje se k zcizení zabraného majetku úředního souhlasu, který dle § 15 téhož zákona uděliti může jedině a pouze stpú. Bez tohoto souhlasu nemá zcizení zabraného majetku proti státu právních následků. V daném případě zákona toho šetřeno nebylo nejen stranami, ale ani soudem, ač soudu z pozemkové knihy výměra velkostatku byla známa a vklad vlastnického i zástavního práva byl soudem povolen1 bez ohledu na přesné znění zákona, bez vyžádání souhlasu stpú a tak pozemkový majetek zabraný dostal se cizozemcům, kteří nemají státního občanství republiky čsl., což dle § 3 zákona ze dne 30. ledna 1920 č. 81 sb. z. a n. je vůbec nepřípustno. Z důvodů těchto stpú neuděluje souhlasu těmto zápisům a nařizuje, aby zápisy zmíněné byly zrušeny, aby byl obnoven dřívější stav a aby v pozemkové knize pro obec H. č. 108 a 160 bylo poznamenáno, že nemovitosti ty jsou zabrány státem po rozumu zákona ze dne 16. dubna 1919 č. 215 sb. z. a n.
Proti tomuto rozhodnutí podali Vladislav a Ondřej 2. stížnost k nss, který nálezem ze dne 23. prosince 1921 č. 17104 rozhodnutí, pokud jím nařízeno, aby zápisy provedené v knize pozemkové při velkostatku H. na základě kupní smlouvy ze dne 3. května 1920 byly zrušeny a dřívější stav zaveden, jako zákonu odporující zrušil.
V důvodech nálezu toho uvedeno, že stpú zřejmě tímto svým rozhod- nutím, opíraje se o ustanovení § 7 zábor. zák. vyslovil, že zcizení a zavazení na základě svrchu uvedené smlouvy provedené prohlašuje za neplatné. Poněvadž však v době vydání tohoto rozhodnutí platilo ustanovení § 7 zábor. zák. ve znění, dle něhož zcizení, pronájem, zavazení a dělení zabraného majetku bez úředního souhlasu nemělo proti státu právního účinku, nebylo však neplatným, je výrok o neplatnosti, opírající se jedině o ustanovení § 7 zábor. zák. v odporu s ustanovením, jehož se rozhodnutí dovolává, a muselo podle § 7 zák. o ss býti zrušeno.
Po vydání tohoto nálezu zažádali st-lé u žal. úřadu, aby vzhledem k tomu, že okresní soud ve St. na základě rozhodnutí nyní pro nezákonnost zrušeného obnovil zápis dřívějších majitelů, okresnímu soudu uložil, aby knihovní zápisy, kterými podle kupních smluv ze dne 3. května 1921 a ze dne 30. dubna 1920 byli st-lé zapsáni jako vlastníci 2/10 velkostatku, náleževších dědicům po zemřelém Ch. M. a 1/2 téhož velkostatku, náleževší S. D., byly opětně obnoveny a na základě rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 16. března 1921 č. — znovu zapsaní dřívější majitelé byli vymazáni.
Žal. úřad nař. rozhodnutím žádost tuto zamítl z těchto důvodů:
Zápis vlastnického práva může se státi jen vkladem, zde tedy novým vkladem vlastnického práva, nikoli obnovením dřívějšího zápisu, neboť knihovní zákon nezná jiného zápisu knihovního než vklad, záznam a poznámku. Vklad může však býti povolen a vykonán jen po nové žádosti a na základě listin majících všechny náležitosti listiny vkladné. — Žádost pak může podati jen vlastník nebo po jeho svolení strana, v jejíž prospěch vklad knihovní má býti vykonán, zde tedy kupující samotni a stpú nebyl by vůbec oprávněn k podání takové žádosti.
Stížnost podaná u nss vytýká nezákonnost, uvádějíc, že žal. úřad ignoruje rozhodnutím tím úplně nález nss ze dne 23. prosince 1921 č. 17104 a že dal-li rozhodnutím pro, nezákonnost zrušeným okresnímu soudu příkaz ke zrušení knihovních zápisů, je nyní povinností jeho sděliti tomuto soudu, že ono rozhodnutí bylo nezákonné, a přikázati mu, aby vymazal zápisy na jeho základě provedené.
O stížnosti té uvažoval nss takto: Dle § 7, odst. 2 zák. ze dne 22. října 1875 č. 36 ř. z. z r. 1876 jsou úřady administrativní povinny, zrušil-li nss jejich rozhodnutí pro nezákonnost, ve věci samé učiniti další opatření, při čemž vázány jsou právním názorem, ze kterého vycházel nss při svém nálezu.
Jak ze svrchu uvedeného děje je zřejmo, zrušil nss rozhodnutí žal. úřadu ze dne 16. března 1921 č. —, pokud jím nařízeno, aby zápisy provedené v knize pozemkové při velkostatku H. na základě kupní smlouvy ze dne 3. května 1920 byly zrušeny a dřívější stav zaveden.
Bylo tedy povinností žal. úřadu učiniti další opatření, jak citovaný § 7 zák. o ss to nařizuje. Žádost st-lů, jež byla podkladem rozhodnutí nyní naříkaného, nedá se dle názoru nss pojímati jinak, než že st-lé se domáhali toho, aby úřad učinil ono opatření, které vyplývá z právního názoru, vysloveného ve zdejším nálezu ze dne 23. prosince 1921 č. 17104.
Bylo tedy povinností žal. úřadu, vydati rozhodnutí nové, kterým by odstraněno bylo rozhodnutí ze dne 18. března 1921 č. —, pokud jím právní jednání, o něž šlo, prohlášena za neplatná, a sděliti rozhodnutí to i okresnímu soudu ve St. s tím, aby nařídil, čeho potřebí, by změny v knihovních zápisech, provedené na základě rozhodnutí žal. úřadu ze dne 18. března 1921 č. — byly vymazány a zaveden knihovní stav, odpovídající stavu před vydáním rozhodnutí toho. Při tom mohl ovšem žal. úřad právní jednání ona prohlásiti za bezúčinná vůči státu a o poznámku tu u soudu zažádati.
Nař. rozhodnutí však tak, jak je stylisováno, nedá se vykládati jinak, než že žal. úřad odmítá učiniti jakékoli další opatření, maje za to, že na knihovních zápisech nemůže ničeho měniti a o změnu jich žádati. Náhled tento jest však z důvodu shora uvedeného v odporu se zákonem.

Citace:

č. 1551. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 127-129.