Vzkříšení starého Říma

v prvním desítiletí fašismu byl název neobyčejně zajímavé přednášky profesora boloňské university Pericla Ducatiho, kterou proslovil 7. února t. r. ve veliké posluchárně filosofické fakulty, jež od přízemku až na galerii byla vyplněna hojným obecenstvem, hlavně členy italské legace a kolonie pražské, zástupci úřadů, universitními profesory, četnými členy kruhů uměleckých, studenty a j.
V úvodu přednášky zdůraznil, jak tlakem křesťanství zanikala antická kultura, jak celý středověk a začátek novověku se choval přímo vandalsky k památce a dědictví svých předků. Nebyly to jen nájezdy barbarů a živelní katastrofy — hlavně zemětřesení — vlastní rodáci a krajané dovedli ochuzovati a rozchvacovati své hlavní město, mramor a travertin rozvážen ze staveb, aby z nich byl vystavěn nový, středověký Řím. Tak zmizela nejkrásnější díla antiky, buď navždy nebo jen zakryta nánosem a rozvalinami nebo zastavena nově vznikajícími městskými čtvrtěmi. Samo Forum Romanům zmizelo pod vrstvami navážek a ssutin nejrůznějšího druhu. Ochrana památek začíná až ve století XVII., ale vykopávky samy. jež měly na světlo přivésti tiché svědky veliké minulosti, byly zahájeny teprve ve století XIX. a vyvrcholeny za papeže Pia IX., jenž projevil neobyčejné pochopení pro obnovu antiky a znamenal pro archaelogii i po stránce hmotné velmi mnoho. Přichází doba sjednocené Italie, jejímž hlavním městem se stává přirozeně Řím; tu vykopávky pokračují urychleným tempem, zvláště když jim nakloněný ministr Bacelli věnoval mimořádnou pozornost a jich správou pověřil architekta. Boniho, s jehož jménem je navždy spjata historie vzkříšení Fora Romana.
Nová éra pro restauraci památek antického Říma, svou velkorysostí předčící předchozí, nastává vydáním expropriačního zákona již za režimu fašistického, podle něhož vyvlastněný celé komplexy římských budov, bloky domů, v nichž se skrývaly nebo do nichž byly vestavěny antické monumenty. Podnět dalo Theatrum Marcelli, do něhož byl vestavěn dům rodu Orsini; dnes je Theatrum Marcelli opět ve téměř svém dávném lesku.
Přednášející promluvil i o restauraci Palatina s císařskou residencí, o mausoleu Augustově, o cirku Maximu, jež vše v mezích možnosti je restaurováno.
Přednášku, provázenou četnými světelnými obrazy, skončil prof. Ducati pěkným přirovnáním: »Jako památníky antické doby odpočívaly celá staletí pod rumem a nánosem věků až do dnešní doby, tak také duše italského národa byla po celá staletí rdoušena cizími, nepřátelskými vlivy, až byla probuzena k novému životu, k novému rozkvětu energií našeho Vůdce.«
Dr. jur. Josef Klíma.

Citace:

Čís. 12330. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 148-150.