Č. 1801.

Mimořádná opatření: Neodevzdané pozůstalosti opatrovancově nepřísluší nárok na privilegovaný úpis IV. stát. půjčky podle § 3 zák, z 24. června 1920 č. 417 sb. z. a n.
(Nález ze dne 30. prosince 1922 č. 19856.)
Věc: Robert P. v Praze jako správce pozůstalosti Dra Viktora P. v Praze proti úřadu pro vyměřování poplatků v Praze stran privilegované přihlášky upisovací na IV. státní půjčku. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody:
Dr. Viktor P. stal se za světové války nezvěstným a st-l byl ustanoven jeho opatrovníkem a upsal v souhlasu s opatrovnickým soudem ze jmění opatrovancova opětovně válečné půjčky. Dekretem zemského soudu v Praze ze dne 25. února 1919 byl Dr. Viktor P. prohlášen za mrtvého a bylo ustanoveno, že za den jeho úmrtí jest považovati den 30. srpna 1914.
Pozůstalost jeho nebyla v době upisovací přihlášky ještě projednána.
Nař. rozhodnutí odmítlo přijetí upisovací přihlášky jako privilegované ve smyslu § 3 zákona z 24. června 1920 č. 417 sb. z. a n. z důvodu, že tu nejde o podstatu opatrovaneckou, nýbrž o neodevzdanou pozůstalost.
Cit. § 3 obsahuje ustanovení o úpisech osob tak zvaných privilegovaných, t. j. takových, jimž se poskytují při upisování IV. státní půjčky proti jiným osobám jisté materiemi výhody, a jmenuje mezi osobami těmi také »jmění opatrovanecká a sirotčí«.
Jde zde tudíž o otázku, lze-li přihlášku pozůstalosti Dra Viktora P. pokládati za přihlášku jmění opatrovaneckého.
Na otázku tu nutno odpověděti záporně.
Jak z ustanovení §§ 547 a 1448 o. z. o. ve spojení s § 531 téhož zákona vyplývá, přecházejí na pozůstalost jen majetková práva a závazky zůstavitele, kdežto práva osobní dle výslovného ustanovení cit. § 1448 zanikají úmrtím.
Vlastnost zůstavitele jako opatrovance není žádným právem majetkovým a nemůže tedy vlastnost ta přejíti na jeho pozůstalost.
Že zákon nezamýšlel pozůstalostem jako takovým poskytnouti nárok na privilegovaný úpis, vysvítá i z parlamentárního projednání návrhu dotčeného zákona. Neboť dle těsnopisecké zprávy o schůzi senátu Národního shromáždění ze dne 24. června 1920 (str. 396 a 443) bylo k § 3 navrhováno, aby mezi privilegované osoby bylo pojato také jmění pozůstalostní, ale návrh ten byl jak ve výboru, tak i v plenu zamítnut ...

Citace:

č. 1801. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 714-715.