Č. 1784.

Státní zaměstnanci: Určení služebního pořadí mezi osobami jmenovanými do poslední hodnostní třídy současně.
(Nález ze dne 27. prosince 1922 č. 19965.)
Věc: Jaroslav O., účetní rada v min. veř. prací v P. proti ministerstvu veřejných prací (odb. rada B. Vévoda — pak zúěastn. strana, úč. rada A. Vachata) o služební pořadí.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Nař. rozhodnutím zamítnuto bylo odvolání st-le z pořadí, jež mu bylo dáno v listině o pořadí účetních radů (VIII. hodn. tř.) ministerstva veřejných prací k 31. prosinci 1920 za Aloisem V.
Nař. rozhodnutí přiznává st-li pořadí za Aloisem V. dle § 37, odst. 2, bod 2. služ. pragm. proto, že byli oba jmenováni současně jak účetními rady v VIII. hodn. tř. (dne 18. května 1920), tak účetními revidenty v IX. hodn. třídě (dne 31. prosince 1918) a že Alois V. má delší do výslužby započítatelnou státní služební dobu (od 22. srpna 1905, kdežto st-l od 1. srpna 1908).
St-l vytýkaje nař. rozhodnutí nezákonnost činí nárok na pořadí před Aloisem V. dle § 37, odst. 2, bodu 1. služ. pragm. a to proto, že byv jmenován účetním oficiálem v únoru 1916, kdežto Alois V. byl jmenován v říjnu 1916, měl st-1 jak v jeho třídě předcházející (IX.), tak i v dřívější (X.) pořadí před Aloisem V.
O této stížnosti uvážil nss toto:
Z uvedeného odůvodnění nař. rozhodnutí jest zřejmo, že úřad vychází z právního názoru, jakoby sončasné jmenování do hodnostní třídy v úvahu přicházející i do, nejblíže nižší hodnostní třídy neposkytovalo určitý vzájemný poměr dvou úředníků co do jejich služebního pořadí ani v oné nejblíže nižší třídě (2. odst. bod 1. § 37 služ. pragm.).
Tento názor jest však mylný.
Služební pořadí jest reflexem zařadění definitivního státního úředníka do určité hodnostní třídy, nebo propůjčení mu charakteru této třídy. Avšak jmenování, pokud se týče propůjčení charakteru, není samo o sobě již rozhodujícím pro určité definitivní pořadí. Toto zjišťuje se naopak dle čl. 2. zákona ze dne 28. října 1918 č. 11 sb. z. a n. a § 39 služ. pragm. teprve k 31. prosinci na základě skutečností v ten den daných, dle § 37 pro to rozhodujících.
Toto zjištění musí se dle § 39 státi každým rokem pro každý úřad, jenž vede osobní výkaz svých zaměstnanců. Opomenul-li úřad tak učiniti, nepřekáží to vzniklému nároku úředníků na určité okolnostmi dané pořadí, jež tedy v případě pozdější potřeby dlužno dle okolností v rozhodující den tu jsoucích dodatečně určiti.
Když tedy mělo se stanoviti pořadí stěžovatele a Aloise V. k 31. prosinci 1920 a když nesporně nebylo možno užíti měřítka obsaženého v 1. odst. § 37 (délka služební doby v VIII. hodnostní třídě oběma strávené), bylo přihlédnouti k pořadí stanovenému dle 2. odst. § 37 řadou. jak tato v zákoně jest vypočítávána, tedy nejprve dle vzájemného pořadí obou v úvahu přicházejících osob v IX. hodnostní třídě k 31. prosinci 1919.
V tom směru uvedl st-l již ve stížnosti a jest dle výsledků ústního jednání nesporno, že v listině o pořadí účetních úředníků IX. hodn. třídy, sestavené žal. úřadem k 31. prosinci 1919, měl st-l pořadí před Aloisem V.
Zástupce žal. úřadu k tomu uvedl, že pro velkou nespokojenost s listinami o pořadí všech úředníků k 31. prosinci 1919 sestavenými a pro množství stížností do nich podaných nebylo přikročeno k vyřizování jednotlivých stížností, nýbrž přihlédnuto k námitkám těm při stanovení pořadí k 31. prosinci 1920.
K tomu dodává Alois V. jako zúčastněná strana a strany neberou v odpor, že i jeho včasná stížnost do pořadí za st-lem nebyla vyřízena. Dle těchto skutečností nebylo o vzájemném pořadí st-le a zúčastněné strany v nejblíže nižší IX. hodn. třídě pravoplatně rozhodnuto a zůstalo proto dle shora vysloveného právního názoru nss-u i řízení v otázce vzájemného pořadí v VIII. hodn. třídě neúplné.
Ježto však tato neúplnost zaviněna byla nesprávným právním názorem úřadu, jakoby při současném povýšení do VIII. i do IX. hodnostní třídy rozhodovala o vzájemném pořadí okolnost, teprve v druhé řadě po zákonu rozhodující, totiž délka celkové služby, bylo zrušiti nař. rozhodnutí dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 1784. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 677-679.