Č. 4151.

Závodní výbory: Podle jakých hledisk jest posuzovati otázku, zda jednotlivé tovární podniky téhož podnikatele jsou samostatnými závody ve smyslu § 1 zák. o záv. výborech?
(Nález ze dne 25. listopadu 1924 č. 20887).
Prejudikatura: Boh. 3186 adm. a jiné.
Věc: Josef B. a spol. v Brně (adv. Dr. Ludv. Souček z Prahy) proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech pro politický okres Brno-město (za zúč. firmu »První brněnská strojírenská společnost v Brně — adv. Dr. Ant. Schauer z Prahy) o zřízení závodního výboru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l Josef B. v zastoupení dělnictva zaměstnaného v továrně »Vaňkovce«, náležející První brněnské strojírně v Brně, oznámil rozhodčí komisí dle zák. o záv. výborech v Brně (město), že majitelka závodu odpírá zřízení samostatného záv. výboru ve »Vaňkovce«, ježto se domnívá, že pro oba její závody v Brně, »Vaňkovku« a »Luzovku«, zříditi jest závodní výbor společný, a žádal, aby bylo rozhodčí komisí uznáno, že ve »Vaňkovce« má býti zvolen samostatný záv. výb.
Rozhodčí komise po provedeném ústním líčení zamítla návrh tento nař. nálezem. — — —
O stížnosti uvážil nss takto:
Spornou jest v tomto případě otázka, zda továrnu »Vaňkovku« náležející zúčastněné straně nutno považovati za samostatný závod ve smyslu §u 1, odst. 2 zák. o záv. výborech, či za nějakou součást závodu většího, k němuž patří ještě jiná továrna zúčastněné strany, »Luzovka«. K řešení této otázky dospěti lze jen na základě výkladu zákonného ustanovení právě cit., dle něhož rozumí se závodem každá hospodářská jednotka, která se liší správou nebo účtováním od správy nebo účtování jiných hospodářských jednotek téhož podnikatele.
Dle toho požaduje zákon k existenci samostatného závodu, aby dotčené výrobní zařízení
1) bylo hospodářskou jednotkou, t. j. aby tvořilo pro sebe uzavřený hospodářsko-technický celek s vlastní organisací, a dále
2) aby od jiných hospodářských jednotek téhož podnikatele lišilo se buď správou nebo účtováním.
Žal. úřad popřel, že »Vaňkovka« je samostatnou hospodářskou jednotkou způsobilou tvořiti základnu pro zřízení samostatného závodního výboru, a uznal, že výrobní zařízení tímto jménem označované není nic jiného, než pouhé oddělení hospodářsko-technického celku, která sestává ze dvou oddělení t. j. z tak zv. »Vaňkovky« a »Luzovky«. K úsudku tomu dospěl úřad na základě zjištění, že »Vaňkovka« nemá ani odlišné správy ani odlišného účtování, aby vedle »Luzovky« mohla býti uznána za samostatnou hospodářskou jednotku ve smyslu zák. o záv. výborech. Žal. úřad vychází tedy z právního náhledu, že odlišnost správy neb účtování jest rozhodným znakem samostatné hospodářské jednotky ve smyslu zákona o závodních výborech. Tento náhled nelze však uznati správným, jak ukáže podrobnější rozbor příslušných ustanovení zákona.
Dle § 1, odst. 2 rozumí se závodem každá hospodářská jednotka, která se liší správou nebo účtováním od správy nebo účtování jiných hospodářských jednotek téhož podnikatele. Toto ustanovení zřejmě nedopadá na případ, kdy »závod« záleží toliko z jediné »hospodářské jednotky«. Chce tedy zřejmě postihnouti jen případ, kdy v rukou téhož podnikatele jsou soustředěny dvě nebo více »hospodářských jednotek«. Sestává-li podnik z několika hospodářských jednotek, mají dle cit. odstavce § 1 jednotky tyto pro účel zák. o záv. výborech býti považovány za jediný »závod ve smyslu zákona«. Mají tedy býti sčítány a ve svém souhrnu tvořiti prostorovou a osobní základnu pro zřízení záv. zastupitelstva, jestliže jsou splněny předpoklady zákonem stanovené, t. j. jestliže tyto hospodářské jednotky neliší se navzájem co do správy neb účtování. Odlišnost správy neb účtování jest tedy moment, který jednotlivým hospodářským jednotkám téhož podnikatele zachovává povahu závodu pro účel zákona. Není-li ani správa ani účtování několika hospodářských jednotek téhož podnikatele »odlišná«, to jest jsou-li tyto hospodářské jednotky organisací správy a účtování tak spiaty, že není mezi nimi odlišnosti ani co do správy ani co do účtování, splývají pro účel zákona v jediný »závod«, třeba by jinak dle obyčejného smyslu výrazu »závod« bylo tu dvé nebo více závodů.
Z toho plyne, že otázku po odlišnosti správy a účtování lze klásti teprve tehdy, je-li jisto, že v rukou téhož podnikatele je soustředěno několik hospodářských jednotek. K otázce této však vůbec nedojde, záleží-li podnik z jediné hospodářské jednotky.
Primérní je tedy otázka, zda soubor pracovních prostředků, o který in concreto jde, představuje hospodářskou jednotku jedinou či větší počet takovýchto jednotek. Pojem hospodářské jednotky není sice v zákoně vymezen, jest jím však zřejmě míněn »závod« v obyčejném slova smyslu, na rozdíl od »závodu« dle druhého odst. § 1, dle něhož několik závodů v obyčejném slova smyslu sčítá se pro účel zákona v »závod« v plnějším smyslu, kterýž pojmu »závod« dává toto ustanovení zákonné.
Závodem v obyčejném slova smyslu — a tedy i hospodářskou jednotkou ve smyslu zákona — rozumí se hospodářsko technický celek, čili soubor pracovních prostředků v jeden celek zorganisovaných, a to za účelem provozování jisté (dle positivního předpisu § 1, odst. 1 výrobní) hospodářské činnosti výdělečné.
Sluší tedy in concreto zkoumati, zda jde o soubor pracovních prostředků v jeden technický, konkrétněji: provozně-technický celek zorganisovaný. Protiklad takového celku představuje pouhé oddělení, které jest jen součástí provozně-technického celku.
Právě v případě dnešního sporu záleží na posouzení otázky, zda »Vaňkovka« a »Luzovka« jsou pouhá dvě oddělení jednoho provozně-technického celku či dva samostatné celky provozovně-technické.
Není prakticky možno označiti jednou pro vždy rozhodná kriteria, způsobilá rozlišiti závodní celek od pouhého závodního oddělení. Rozhodovati může jen organisace provozu v jejím celkovém zjevu. Při závodech výrobních bude přede vším padati na váhu organisace procesu výrobního. Bude záležeti na tom, zda produkty musí normálně projíti několiko »odděleními«, nežli nabudou oné hotovosti, v níž je podnik na trh zpravidla uvádí, či zda produkty tyto se normálně úplně vyhotovují v jednom či druhém výrobním zařízení. Je-li výrobní proces tovarů (polotovarů) podnikem na trh uváděných rozložen na několik výrobních zařízení, bude v tom významný příznak, že jde o pouhá oddělení jediného provozně technického celku. Dohotovují-li se tovary na trh uváděné v tom či onom výrobním zařízení, svědčí to pro existenci závodů samostatných. Pracuje-li jedno výrobní zařízení pro druhé a vedle toho také bezprostředně pro trh, nebude bez významu kvantitní poměr mezi hotovými a nehotovými produkty z toho kterého výrobního zařízení vycházejícími. Po případě nebude bez významu ani prostorová souvislost nebo blízkost výrobních zařízení, ani organisace správy závodní, zejména rozsah plné moci orgánů řídících a pod.
Sluší však míti na mysli, že ani značná centralisace řízení provozu sama o sobě by nestačila, aby dvě závodní zařízení s uzavřeným procesem výrobním ve smyslu shora naznačeném, musila býti uznána za jediný závodní celek (hospodářskou jednotku), stejně jako není možno souditi na několik závodních celků již z toho jediného důvodu, že řízení jednotlivých fásí provozních, jež ve své celistvosti představují uzavřený proces výrobní, je silně decentralisováno.
Dospěla-li rozhodčí komise, uváživši všecky významné momenty, k úsudku, že jde o několik provozně-technických celků nebo o pouhá oddělení závodní, nemohl by ovšem nss, jemuž přísluší vedle vad procesních zkoumati jen otázky právní, hodnocení rozhodčí komisí předsevzaté věcně přezkoumávati. Soud jest však vždy povolán zkoumati, zda úřad založil svůj úsudek na kriteriích pro řešení otázky rozhodných.
V případě dnešního sporu založil však žal. úřad své rozhodnutí, že pro »Vaňkovku« a »Luzovku« jest zříditi jediný závodní výbor, nikoliv na zjištění, že jde o pouhá oddělení jednoho a téhož provozně-technického celku, nýbrž na předpokladu, že tato dvě závodní zařízení neliší se ani správou ani účtováním. Vycházelť z mylného právního náhledu, že odlišnost správy a účtování jest rozhodným kriteriem pro posouzení otázky, zda jde o jednu či dvě hospodářské jednotky ve smyslu zákona.
Tento mylný právní náhled nemusil by arci vzhledem k ustanovení § 1, odst. 2 zák. činiti rozhodnutí, že pro obě řečené závodní zařízení jest zříditi jediný závodní výbor, nezákonným.
Neboť dle cit. ustanovení, jež již svrchu bylo vyloženo, pokládati sluší pro účel zákona i několik hospodářsko-technických celků téhož podnikatele za jednotnou základnu pro instituci záv. výboru, jestliže tyto virtuelně samostatné provozně-technické celky jsou správou a účtováním tak spiaty, že není jim v těchto relacích ponechána »odlišnost«.
Než nař. rozhodnutí ani po této stránce nedá se se zákonem srovnati. Úřad totiž dospívá k závěru, že »Vaňkovka« neliší se ani správou ani účtováním od »Luzovky«, na základě právního náhledu, že odlišnost správy nebo účtování může založiti jen úplná samostatnost dotčeného objektu v tom či onom směru. Náhled ten je však mylný. Již v nál. Boh. 3186 adm. vyslovil nss, že předpoklad odlišnosti správy jest již tehdy splněn, má-li dotčený hospodářsko-technický celek své vlastní vedení, odlišné od jiných hospodářských celků téhož podniku, při čemž není třeba, aby vedení to bylo ve všem všudy samostatné, a naprosto nezávislé na řízení vrchním, společném dvěma nebo více hospodářským jednotkám téhož podniku.
Stejně jako v příčině odlišnosti účtováním nežádá zákon naprostou oddělenost a neodvislost dotčeného objektu po stránce účetní, nýbrž pouze odlišnost jeho, která již tehdy jest dána, má-li dotčený objekt pro vlastní potřebu své vlastní účtování.
Poněvadž žal. úřad dle těchto hledisek existenci odlišnosti správy a účetnictví ve »Vaňkovce« nezkoumal, nýbrž vycházel, jak uvedeno, z mylného náhledu, že odlišnost značí úplnou samostatnost závodu po té či oné stránce, odporuje rozhodnutí jeho zákonu.

Citace:

č. 4151. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 872-875.