— Čís. 5748 —
Čís. 5748.
Opírán-li nárok proti obci ( jejím zřízencům) o náhradu škody jedině o předpis §u 5 zákona ze dne 31. března 1925, čís. 51 sb. z. a n., ježto obec (zřízenci její) poškodili při dopravě (uschování) svršky, jest pořad práva nepřípustným.
(Rozh. ze dne 10. února 1926, R I 1079/25.)
Žalobu proti obci H. a strážníkům těže obce o náhradu škody odůvodňoval žalobce tím, že při vnuceném vyklizení bytu žalovanými strážníky obce H. byl jeho nábytek poškozen. K námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice žalobu odmítl, rekursní soud námitku zamítl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Žalobce netvrdil v prvé stolici k odůvodnění svého nároku soukromoprávní poměr k žalované obci, ani uschovací smlouvu ve smyslu §u 349 ex. ř., nýbrž opíral žalobu jedině o předpis §u 5 zákona ze dne 31. března 1925, čís. 51 sb. z. a n. s tím, že žalovaná obec, pokud se týče její zřízenci, poškodili jeho svršky při dopravě z domu čís. 122 v H. anebo při uschování, čímž utrpěl prý škodu 700 Kč. Povinnost obce, vyklizené věci neprodleně řádně uložiti potud, než jimi oprávněný naloží jinak, nevyvěrá ze soukromoprávního poměru, nýbrž z poměru veřejnoprávního. Žalobce a žalovaná obec nevystupují zde jako rovnoprávné podměty právního poměru, nýbrž jako podřízený člen k nadřízenému svazu, který ve veřejném zájmu pro svého příslušníka má býti činným ve smyslu §u 5 zákona ze dne 31. března 1925, čís. 51 sb. z. a n. O tom, zda obec tuto povinnost řádně vykonala, možno rozhodovati jen se stanoviska veřejnoprávního. Právem proto prvý soudce rozpoznal, že v tomto případě pořad práva jest vyloučen (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu čís. 4154 sb. n. s.). Názor rekursního soudu, že zde přicházejí v úvahu předpisy občanského zákonníka o uschovací smlouvě, dále ustanovení §u 259 ex. ř. o uschování zabavených věcí a § 968 obč. zák. o sekvestraci, odporuje tomuto rozhodnutí a není správným. Rozhodnutí Nejvyššího soudu čís. 1844 a čís. 3091 sb. n. s. nehodí se na tento případ, jelikož mají jiný skutkový poklad a vyslovují zásadu, že pořad práva jest přípustným pro nároky proti obci na náhradu škody, ježto vyklidila svémocně byt, ačkoliv povolen byl odklad exekuce vyklizením a jelikož neoprávněně zabrala místnost, tedy překročila obor své působnosti. Žalovaní strážníci vykonali při dopravě a při uschování žalobcových svršků k příkazu žalované obce veřejnoprávní, vrchnostenské úkony a nemohou u soudu býti žalováni pro domnělé porušení svých služebních povinností (viz Dr. Neumann, komentář k с. ř. s. str. 78, bod 46 a rozhodnutí bývalého vídeňského nejvyššího soudu ze dne 6. října 1858 Z. 11.001, Gl. U. čís. 631 a ze dne 25. února 1873, čís. 1719, G. U. čís. 4890). Pořad práva jest tedy vyloučen také pro žalobu proti obecním strážníkům.